Mlhy Avalonu
The Mists of Avalon
Die Nebel von Avalon
Réžia:
Uli EdelScenár:
Gavin ScottKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Lee HoldridgeHrajú:
Anjelica Huston, Julianna Margulies, Joan Allen, Samantha Mathis, Caroline Goodall, Edward Atterton, Michael Vartan, Michael Byrne, Mark Lewis Jones (viac)Obsahy(1)
Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (95)
Každá legenda má mnoho vyprávění a toto zpracování, které je postaveno na kultu ženství, který kdysi dávno vládlo není vůbec špatné. Na Samothráce se tento kult uctíval snad nejdéle. Originální pojetí a dobře natočený film, podepřený podmanivou hudbou. Jen se obávám, že všechny obřady, rituály i samotný kult bohyně matky zanikly ještě před Artušem, ale kdoví... ()
Tak tento snímek jsem viděl opravdu před mnoha lety a stále jsem ho nevytěsnil z hlavy, vždy, když ho dávají, tak promptně přepínám tv, tak asi takto na mě zapůsobil. Příběh z ŽENSKÉHO pohledu na legendu kolem Artuše, konkrétně z pohledu jeho sestry MORGANY. Ano, to je ta, která porodí svému bratrovi MORDREDA a udělá z něj parchanta incestního a následně jde vše do kopru. Jenž tady né, tady je Morgana hodná, krásná, milá, přející a hlavně super ženská do nepohody, prostě úplnej opak původní DOBRÉ předlohy. Měl jsem u tohoto skvostu podobné pocity, jako u XENY, kde se každá hystorická událost, buď bez Xeny neobešla, nebo byla Xena právě tou hybnou silou událostí dějin. Tady historie, dějiny a i báje a pověsti dostali pořádně na prdel !!!! Mlhy avalonu, byl snímek natočený velmi VAGINÁLNÍM způsobem. Jakoby celý štáb a produkce zrovna ovulovaly, nebo měli periodu. Zbytečné dílo. ()
Středověk tomuhle filmu opravdu věřím, jak kostýmy, tak líčením i archaickou řečí. Není to taková uhlazená fantasy jako např. Merlin (i kdiž toho mám hodně rád). Oceňuji obraz toho, jak pomalu a nenápadně křesťanství zatlačilo pohanství. Mimochodem je to další film Edela, u kterého registruju zaujetí v pohanských božstvech a naznačení plíživého procesu podsouvání křesťanského náboženství pohanům (jak u Království Prstenu, tak tady jsou křesťani ale trošku trubkoidní - tady Guenevera, v KP zase milenka králova bratra - to je mi nějakým způsobem sympatické). Pěkné bylo i ztvárnění pohanských svátků (Beltane, Lugnasadh) a prďácký byl hypnokolovrat a čarostudna jako komunikační prostředky, takový nádech tajemna a přitom nenásilný. Celkově se navíc jedná o dosti originální převyprávění příběhu o Artušovi a Morganě. Pěkný filmek. ()
Z těch adaptací které znám, a které se zabývají Artušovskou legendou, jde na to tato asi zatím nejvíce nezvykle co se týče hlavního námětu a rozložení samotných postav. Velký prostor zde dostává víra, kontrast starých náboženství a nových, což je taková paralela k době, kdy se měli Artušovské legendy reálně odehrávat. Římské impérium a jejich bohové, příchod křesťanství, do toho kmenové legendy...Pokud se podíváme na děj jako takový, tak Morgana je najednou vesměs kladná postava, což je nezvyk. Paní Jezera se tu míchá s bohyní. Artuš je mnohdy spíš takový arogantní ňouma, stejně tak jeho rytíři. Pokud se ale odprostítě od těchto nezvyklostí, tak to jinak poměrně solidně odsejpá, jako bonus jsou tu i našinské reálie, ačkoliv mnohdy změněné, aby odpovídali Britskému prostředí. ()
Na televizní film hodně nadprůměrná výprava, kulisy, hudba a vlastně celkové pojetí. Pokud se tu někdo pozastavuje nad tím, jak si film vykládá tuto známou legendu, měl také vědět, že je to zfilmované dílo feministického bestselleru Marion Zimmer Bradley. Tímto se není až tak čemu divit - pak už nejde až tak o hodnocení filmu jako o hodnocení této předlohy, kterou tu ovšem skoro nikdo nezná. Příběh je tu totiž to zásadní, o co kráčí a pokud se vám nezalíbí jeho zcela nové převyprávění, máte smůlu. Co se týká filmu, je to na televizní počin překvapivě velkolepé a líbivé. Herecké výkony výborné ( nevím, kdo by co chtěl ještě víc ), hudba dokonce velmi dobrá. Toto dílo vyšlo v roce Společenství Prstenu a je škoda, že se hodně schovalo v jeho stínu. Rozhodně za to stojí. **** 12.4.2011 ()
Galéria (19)
Fotka © Constantin Film
Reklama