Mlhy Avalonu
The Mists of Avalon
Die Nebel von Avalon
Réžia:
Uli EdelScenár:
Gavin ScottKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Lee HoldridgeHrajú:
Anjelica Huston, Julianna Margulies, Joan Allen, Samantha Mathis, Caroline Goodall, Edward Atterton, Michael Vartan, Michael Byrne, Mark Lewis Jones (viac)Obsahy(1)
Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (95)
Artušovská legenda zcela z jiného pohledu. Milovníci Excalibru asi skřípou zubama, ale jelikož o historických faktech Artuše a spol toho mnoho s naprostou jistotou nevíme, beru tento příběh jako další hezkou pohádku. Hlavní představitelky jsou velice charismatické herečky a jejich výkony se mi zdály výborné. 4,5. ()
Zdá se, že "umělci" cítí potřebu se stále dokola předhánět, kdo zpracuje artušovskou legendu nejvíc temně, naturalisticky a tak nějak nemorálně. Edel navíc kdoví proč cítí úctu ke knížce Zimmer-Bradleyové (jako když z neznámého důvodu nechá Morganu vdát, což vyšumí během pár minut do prázdna). Celkově lepší než Král Artuš a horší než Merlin (1998) nebo Excalibur. Za chvíli začnu nesnášet Artuše i s celou jeho rodinou. ()
Předchozí znalost knihy je jako obvykle spíš na škodu, protože se divák ošívá a vzteká nad tím, co všechno vynechali a co všechno díky tomu nedává smysl, případně že takhle si postavy nepředstavoval. Když od toho ale odhlédnu a vykašlu se na to, že z původně krásných a okouzlujících Igraine a Gwenhvyfar udělali v prvním případě nevýraznou myš a v druhém cosi připomínající víc selku než královnu, zatímco původně ne až tak krásná Morgaine je kočka k pohledání, tak to je slušný exemplář historické fantasy. Další problém je stárnutí herců - Artuš a spol. vypadají během těch desetiletí v podstatě pořád stejně, ale to je slabé místo většiny filmů, které se odehrávají během delšího časového úseku. Jinak po všech stránkách koukatelný snímek, který se na artušovskou legendu dívá zase z trochu jiné strany a prozrazuje odvěké tajemství, že my ženy jsme odnepaměti intrikánské potvory. A komu se to přesto nelíbí: hele, je snad nějaký jiný film, kde se setkáte s Artušem, Lancelotem a Gueneverou coby součástí švédské trojky? ()
Z těch adaptací které znám, a které se zabývají Artušovskou legendou, jde na to tato asi zatím nejvíce nezvykle co se týče hlavního námětu a rozložení samotných postav. Velký prostor zde dostává víra, kontrast starých náboženství a nových, což je taková paralela k době, kdy se měli Artušovské legendy reálně odehrávat. Římské impérium a jejich bohové, příchod křesťanství, do toho kmenové legendy...Pokud se podíváme na děj jako takový, tak Morgana je najednou vesměs kladná postava, což je nezvyk. Paní Jezera se tu míchá s bohyní. Artuš je mnohdy spíš takový arogantní ňouma, stejně tak jeho rytíři. Pokud se ale odprostítě od těchto nezvyklostí, tak to jinak poměrně solidně odsejpá, jako bonus jsou tu i našinské reálie, ačkoliv mnohdy změněné, aby odpovídali Britskému prostředí. ()
Velmi příjemné zpracování Artušovské legendy se zajímavým hereckým obsazením, výbornou hudbou, atmosférou a na televizní projekt i kvalitní výpravou. Žádný problém zkouknout celé 3 hodiny na jeden zátah, nenudil jsem se ani chvilku, i když je rozdíl vidět film v televizi s dabingem na Nově a v originále.... ()
Galéria (19)
Fotka © Constantin Film
Reklama