Líbej mě až k smrti

Hodně uhrančivý film, který už od začátku jde trochu proti proudu, například jen těmi titulky, které jsou zvláštní, ale i nahotou, která je tušená pod pláštěm ženy, jež se zde objevuje. Ale ono to pokračuje dále, až do velkého finále, kdy konečně někdo otevře tu krabici. Je to noir film, ale zároveň je to i film fantaskní, je to film drsný a na svou dobu nesmírně krutý, což je velmi osvěžující. (29.12.2014)

Jak noirovky nemusím, tak tohle by šlo! Už od první scény napínavý thriller, který nad průměr povyšuje originální scénář a hlavně kamera, která si libuje v netradičních úhlech pohledů (neustále se opakující záběr na boty, šikmé podhledy) - ty někdy dodávají scénám až surrealistický charakter. Postavy jsou sice někdy trochu až moc křiklavé - šilhavý ranař, psychopatická blondýna, sečtělý zloduch - ale nakonec jsem zjistil, že díky nim má tenhle polozapomenutý film ten správný říz. A jako třešnička na dortu - krásně rozmáchlý, démonický závěr. Pro mne perla žánru. (18.12.2011)

Film Noir se objevuje v Americe začátkem 40. let s divácky úspěšnými filmovými adaptacemi románů tzv. drsné školy, vyznačujícími se společnými prvky (především osamělý hrdina (detektiv, očko) a osudová žena, motiv zločinu, šílené lásky, komentování děje vypravěčem, retro sled událostí, literárně stylizované dialogy...). Přestože jej nelze označit jako samostatný žánr, jenž právě v první polovině 50. let vrcholí množstvím žánrových podob a jejich kombinacemi (krimi, detektivka, gangsterka, melodrama, docudrama, boxerský film, novinářský film a jejich vzájemné fůze) a jeví se tedy jako mezižánrový filmový styl, lze u něj vysledovat určité konvenčně zastoupené znaky (šerosvit, low-key svícení, subjektivní kamera, extrémní úhly záběru ad.), ovšem v závěru je hlavním pojítkem filmů Noir jejich originální atmosféra. Aldrichův Kiss Me Deadly je detektivka s klasickým hrdinou, soukromým očkem Hammerem (vytvořeným brakovým spisovatelem Mickey Spillanem), který na vlastní pět rozplétá "od lana k provázku, od provázku k nitce..." souvislosti nenáhodných úmrtí, vedoucí k podivnému objektu Pandořiny skříňky a nakonec se dočká i jejího fatálního otevření. Bombastické finále je pak předzvěstí nejen mýtického zničení civilizace, ale i centrálních znaků koncepce Filmu Noir, který tímto snímkem, coby filmovým mezníkem, dosahuje svého vrcholu. Va-va-vům! (13.03.2006)

Mysteriózní snímek otevírá napínavá scéna se stopařkou Christinou, která je na útěku. Neklid a napětí provázejí snímek po celou dobu. Bondovský Mike je sice bezvýznamný soukromý detektiv, co přišel o zbrojní pas, ve vztahu k ženám si ale s Bondem nezadá. Když zjistí, že Christine je mrtvá, snaží se vypátrat proč. Nemá pochyby, že se namočila do něčeho velkého, jelikož mu kdosi usiluje o život a jeho přátelé a kamarádi umírají jeden po druhém. V závěru se snímek přehoupne ve sci-fi, když se ukáže, o co všem zúčastněným šlo, za jakým tajemstvím (nejen pro Mika a diváka) se hnali. A právě závěr mne potěšil a dávám za něj samostatnou hvězdičku. Expresionistická kamera, solidní herecké výkony, napětí a kupa mrtvol. (31.10.2020)

Mike Hammer je natoľko tvrdý súkromný detektív, že o tom ani sám nevie, ide o to, že mu to neustále dáva najavo jeho okolie a nakoniec sa podľa toho začne aj správať (ženy mu iba tak padajú do náručia, gangstri ho nezabijú, aj keď majú príležitosť). Viac kamerová exhibícia, ako scenáristická originalita zdobí túto snímku, ktorá toho do noiru veľa nového nepriniesla, ale keďže sa zrejme drží predlohy, asi to nebolo ani jej primárnym zámerom. Samozrejme, že diváka poteší minimálne brutalitou nielen záporákov, celého osadenstva príbehu, ale aj Hammera, ktorý sa s ničím príliš neserie a neviem, ako sa s tým vysporadúvali doboví diváci. Takže príbeh vcelku fádny, zato podanie svieže. Podobne komplikované a zároveň jednoduché, ako Maltézsky sokol alebo Hlboký spánok, ktorých kvality som doceňoval tak nejak časom a podobne to bude asi aj s týmto filmom, pri ktorom som sa ale bavil o trochu menej, ako s Bogartom. (15.06.2013)