Líbej mě až k smrti

Hlavní záporák pošle detektivu Hammerovi auťák. Hammer samozřejmě neotočí klíčkem v zapalování, protože správně předpokládá, že v autě je bomba. Pak ale do auta nasedne a v klidu jede do servisu, kde překvapenému mechanikovi oznámí, že tam je ještě jedna. Ta by ale vybuchla pouze kdyby překročil určitou rychlost... Tento výjev dobře ilustruje, proč, byť jsem fanda noirů, tenhle pro mě nezafungoval úplně dokonale. Detektiv má samozřejmě vědět trochu víc než divák, to je právě to, co nás na sledování kriminálek fascinuje. Jenže Hammer toho ví až podezřele moc a na chudáka diváka se přitom příliš neohlíží. Jen ho vlastně tak nějak neochotně tahá s sebou. Někam přijde, dá někomu do držky, ten mu řekne - úkoly mi dával George. Tak jede za Georgem, kterého zmlátí, aby se dozvěděl, že hlavou všeho je Giuseppe. Tak jede za Giuseppem... Ne, že by tu nebyly pamětihodné momenty, noirové jak se sluší a patří: celý úvod s křehkou ženou na silnici, mučení kleštěmi v intimních partiích, zábavné vedlejší postavy (výbušný automechanik Nick, slizký patolog), tajuplný svítící kufr... Pokud se to bere jako děsivý sen o městě, ve kterém jsou všichni zrádci, mafiáni a vyděrači, funguje to skvěle. Pokud v tom chcete hledat racionalitu, srozumitelnost či jasný příběh, funguje to méně. 3,5* - z lásky k žánru zaokrouhluji nahoru (24.11.2021)

Kiss Me Deadly je řešením tolik vzývané rovnice "film = zábava" a tudíž perfektní prostředek k ukrácení dlouhé chvíle, při níž divák nechce být zatěžován jakýmikoli přesahy a přitom chce zůstat myslící bytostí. Nenadchne hloubkou myšlenek či hutností psychologických portrétů postav, avšak uchvátí přísně logickou stavbou vyprávění a postupnou gradací napětí. Kiss Me Deadly je film, jehož podstatou je naprosto čistý... příběh (nebo lépe řečeno "story"). Je to film z počátků atomového věku, těžící z atomového neznáma, mystéria pro obyčejné lidi té doby naprosto nepochopitelného. Těží se z onoho (pro film vděčného) Krišnovsko-Oppenheimerovského "Stávám se smrtí, ničitelem světů". Předlohou byl brakový román a tomu odpovídá celková atmosféra tohoto filmu. Jako upřimně řečeno, celý ten film je hrozná blbost, kde se pořád jezdí autem, někdo se zabíjí, někdo se vyslýchá... Ale moc hezky se na to kouká a podléhá oné atmosféře nasycené jakousi perverzní svůdností. (3 a 1/2*) (05.06.2011)

Po parádnom úvode som trochu vychladol. Nebavila ma hlavná postava a ani baby neboli tie pravé femme fatale. Príbeh ma príliš nebral. Od otvorenia skrinky a odhalením what´s ago to však nabralo neuveriteľné grády, každom scénou to bolo lepšie a lepšie a korunu tomu nasadilo úžasné finále. Silných 8/10 (10.10.2015)

Mike Hammer je natoľko tvrdý súkromný detektív, že o tom ani sám nevie, ide o to, že mu to neustále dáva najavo jeho okolie a nakoniec sa podľa toho začne aj správať (ženy mu iba tak padajú do náručia, gangstri ho nezabijú, aj keď majú príležitosť). Viac kamerová exhibícia, ako scenáristická originalita zdobí túto snímku, ktorá toho do noiru veľa nového nepriniesla, ale keďže sa zrejme drží predlohy, asi to nebolo ani jej primárnym zámerom. Samozrejme, že diváka poteší minimálne brutalitou nielen záporákov, celého osadenstva príbehu, ale aj Hammera, ktorý sa s ničím príliš neserie a neviem, ako sa s tým vysporadúvali doboví diváci. Takže príbeh vcelku fádny, zato podanie svieže. Podobne komplikované a zároveň jednoduché, ako Maltézsky sokol alebo Hlboký spánok, ktorých kvality som doceňoval tak nejak časom a podobne to bude asi aj s týmto filmom, pri ktorom som sa ale bavil o trochu menej, ako s Bogartom. (15.06.2013)

Dosti atypický noir, který postrádá řadu žánrových atributů. Třeba zde chybí osudová tíha nad postavami, zdá se totiž, že hlavní hrdina (nehorázně sexistický prase, mimochodem, který by potřebovalo nakopnout, až by se z něj stalo Apollo 18) vzešel čistě z drsný detektivní školy a nic mu nehrozí. Počíná si jak nějaký komiksový avatar. Přesto se v Kiss Me Deadly srocuje všech šest základních podmětů filmu-noir. Dělí se na tři sociologické a tři umělecké. Mezi sociologické patří nový realismus uměleckého ztvárnění násilí, ovlivněný zkušeností druhé světové války, nárůst kriminality v Americe a popularizace psychoanalýzy. Mezi umělecké pak americký román drsné školy, evropský film (německý expresionismus, francouzský poetický realismus, Hitchcockova anglická špionážní melodramata) a hollywoodské žánry oblíbené v třicátých letech (horory Universalu, gangsterky Warner Brothers a klasické detektivky produkované převážně Foxem). (15.12.2008)