Blade Runner 2049

Blade Runner 2049 je jedním z těch filmů, na které se čekalo celé dekády. Svět z románů a povídek Philipa K. Dicka si žije dál svůj život mnoho let po autorově smrti (zemřel krátce před premiérou původního Blade Runnera) a znovu a znovu inspiruje. Mám slabost pro ten fenomén návratů, kdy se po mnoha a mnoha letech vrací i původní herci a Harrison Ford je tou tváří, která se díky Hanu Solovi, Indymu Jonesovi a Rickovi Deckardovi stala nesmrtelnou. Pokračování neudělalo původnímu filmu ostudu, příjemně rozšířilo svět a noví herci (Ryan Gosling a Jared Leto) do něj zapadli naprosto přirozeně. 2049 je ideální melancholickou postoapo pro současnou generaci. (11.10.2023)

Naprosto unikátní esoterický zážitek, obzvláště pro značně zpomalené pozérské ufony, libující si v sáhodlouhém šťourání se v hovně a velkohubém stádovém bečení s ostatními olupenými rozumbrady, jaké z toho mají príma pocitečky a jak jim je z toho úchylného uspávače hadů Denise teplo u šulínka. Jenže hovno zůstane pořád hovnem, i když ho zabalíte do pozlaceného alobalu a prodáváte masmédii manipulovatelným žvanivým ňoumům jako belgickou pralinku. A tohle hovno bylo obzvlášť uleželé. Něco, jako byste tři hodiny museli čumět na to, jak vám v opravdu nádherných kulisách neradostné budoucnosti naprosto strhujícím způsobem kyne těsto, do čehož vám co deset minut nějaký čurák asi tak metr od ucha zapne na plné kule lodní sirénu, abyste to hypnoticky plíživé trauma náhodou milosrdně neprospali. Když si vzpomenu, jak uhrančivě dekadentní, myšlenkově bohatou a zábavnou vizualizaci tehdy uplácal Rydly z Androidích snů o elektrických ovečkách Filipa K. Ocase, má prdel upřímně nenávidí toho, kdo svěřil pokračování klasiky do rukou pošahaného artového hnědopicha, který sice umí zorganizovat vskutku skvostné kulisy, avšak mezi nimi se vás snaží urputně unudit xmrti totální rohypnoliádou. Rohypnoliádou, založenou na přiblblé šestákové historce, že umělák má miminko, a tak se všichni můžou posrat, aby ho chytili a pokuchali v labině, což by se dalo nepochybně zvládnout za naprosto prdelipřívětivých, našlapaných 90 minut. To by tomu ovšem nesměl šéfovat plíživý psychopat se zaseklou kamerou, rochnící se v půlhodinových záběrech na poletující prach a padající sníh, který to tímhle „umělecky“ natáhl na naprosto nehumánní i nereplikantní tři hodiny. Tři hodiny od ničeho k ničemu unyle se loudajícího pana Goslinga s konstantně blaženým, koženým kukučem sluníčkáře, co si právě nakvartýroval do své dvajedničky třicet syrských migrantů i s domácím zvířectvem, patrně z toho, že sem tam vyprcá hologram, a trousícího s ostatními zádumčivě strnulými loutkami pouťová existenciální moudra pro stavební přidavače. Sledujete-li filmy pro zábavu, nikoliv kvůli pozérskému sebemrskačství, a nesnášíte tedy tik v oku ze spánkové deprivace či si zrovna netoužíte ucpat nos, bloknout atlase s čepovcem a uhnat na prdeli mozoly z neustálého poposedávání, nasraného kroucení hlavou a otráveného funění, raději se tomu vyhýbejte důsledněji než katolík šprckám. (08.10.2017)

Pôvodný film rešpektujem, na svoju dobu to bolo prevratné dielo v mnohých ohľadoch, ale mňa si nikdy výraznejšie nezískal. Audiovizuálne to bolo perfektné a Scottovi sa podarila skvelá atmosféra, ale táto tématika replikantov ma ani moc nezaujíma a dejovo to išlo dosť mimo mňa, takže som sa často aj nudil. No na túto novú verziu som bol veľmi zvedavý, keďže Denis Villeneuve je jeden z najlepších režisérov súčasnosti, ktorý aj priemerné témy dokáže previesť na prvotriedny filmové zážitky a síce ten sa tentoraz nekoná, ale predsa len som už o dosť spokojnejší. Dejovo sa ani tentoraz nejedná o nič výnimočné, tématika replikantov je tu podaná úplne chladne, nič som z filmu v tomto ohľade necítil, akoby ani postavy nezaujímalo, čo vlastne riešia a to sa prenieslo aj na mňa. Bolo mi vlastne úplne jedno, ako to celé dopadne, lebo sa ani nenaznačoval príchod nejakého šokujúceho zvratu, ktorý aj tak neprišiel a vyvrcholí to tak nejak normálne, opäť bez náboja a toto je rozhodne hlavný zápor filmu, ktorý som ale vlastne aj čakal. No inak to určite nebolo zlé, na rozdiel od pôvodného filmu som sa už tu nenudil, o nejakej dynamike sa tu síce vôbec hovoriť nedá, ale aj tak mi to prišlo celkom svižné, hlavne vďaka tomu, že aj tie nedôležité scény sú dobre zvládnuté, dokonca ešte lepšie, než tie hlavné. Tu som si skutočne väčšinou užíval skôr tie maličkosti, ako rôzne vymoženosti sveta budúcnosti. Hlavne vzťah s hologramom, ten tu bol skvelo zvládnutý a ich spoločné scény sa mi vlastne z celého filmu páčili najviac. Obsadenie nie je zlé, ale horšie sú na tom ich postavy. Ryan Gosling sa pre týchto málovravných mužov skvelo hodí, k tomu mimoriadne sympatická Ana de Armas, potešia aj Robin Wright, Harrison Ford a obstojní záporáci, hlavne nemilosrdná Sylvia Hoeks, ale práve kvôli tomu chladnému štýlu som k nim prakticky nič necítil a bolo mi jedno, či sa dožijú konca. Výnimkou je paradoxne holografická Ana de Armas, ktorá tomu ako jediná dodáva nejaké emócie. O akciu tu vôbec nejde, film obsahuje len pár akčných sekvencií, ktoré sú krátke a vlastne si len splnia potrebný štandard, ale s týmto nemám problém, akcia ma tu nezaujímala. A režijne je to opäť prvotriedna práca, Denis Villeneuve len potvrdzuje svoje kvality, vizuál je úžasný a efekty sa tiež vydarili, len jednoducho tentoraz nemal k dispozícii až tak zaujímavý scenár. Takže ja som spokojný, kvôli nezaujímavej tématike som radšej ani moc nečakal, ale nakoniec ma to bavilo a viac, než pôvodný film. Ale na rozdiel od ostatných režisérových filmov už tento nie je na viac pozretí, takže žánrová klasika sa z toho pre mňa určite nestane. 73% (01.01.2018)

Bohužel, tohle mě minulo. Starý Blade Runner jsem vypl v půlce a koukat na remake doma, zřejmě to dopadne obdobně. Denise Villeneuva považuji za velmi nadějného a zručného režiséra, jeho Sicario s Prisoners patří mezi mé oblíbené filmy, ale nový Blade Runner je pro mne divácky nevděčný. Vizuálně samozřejmě lahoda a divák má při sledování chuť vzít si foťák a jednotlivou scénu si vyfotit. Ryan Gosling se mi do hlavní role hodil, ale k plusům to bude zřejmě vše. Opěvovaný Harrison Ford se ukáže 30 minut před koncem, tedy v době kdy je divák unaven a vyčerpán, Jared Leto jako záporák je ve filmu všeho všudy 10 minut, což je snad jeden z největších záporů a hříchů, protože dobrý záporák dělá dobrý film, Rko je velmi nevyužité, k zvratu nedojde žádnému a samotná akce tvoří asi 15 minut ze 163 minutového filmu, no nedivím se, že 5 lidí z kina odešlo a já kdybych nebyl poctivý filmový fanoušek, odejdu zřejmě také. Až moc artové, surrealistické a snové, že jsem z toho málem dostal hemeroidy z neustálých změn poloh v sedačce!45% (14.10.2017)

Vizuálně opět bomba a ponurý svět, kde vás na ulici svádí gigantické holografické děvky má stále co nabídnout. Příběh není totální vycucávka, ale dává docela smysl a byl jsem celkem zvědavý, kam se bude ubírat. Na druhou stranu bych ocenil méně zadumaných pohledů a filosofování jestli duši má člověk, robot, hologram, nebo mikrovInka a místo toho vysoustružil pár obskurních scén. Fakt jsem nechápal zlou robotku, co vždycky nakráčela na policejní stanici, někoho tam zabila a bylo to naprosto bez důsledků. Řekl bych, že když pouhá informace, že se narodilo robodítě může "zničit svět" tak vraždy policistů za bílého dne by zasloužili alespoň titulek v novinách. Prostě to stojí za to vidět v kině, páč udělané je to skvěle, ale leckdo se chvílemi bude nudit. (19.10.2017)