Babovřesky 2

Jako člověk pochválí dítě, že se mu povede nakreslit o trošku míň křivější čáru než minule, i já chválím Trošku, že se v druhém díle vyvaroval takových ukrutně vtipných bžund, jako je kopání do rozkroku a dělání fórků na farářovo jméno. Bohužel, ani tyhle první vlaštovky nejsou schopny vynést film z absolutního dna. Naplácat by zasloužil ten, kdo Troškovi nakukal, že slovo "vole" je samo o sobě vtipné, a on je tak nacpal do každé věty každého dialogu nejméně dvakrát. Určitě není náhodou, že Marek Kališ nemá v databázi uveden rok narození, bych si tipoval, že mu v době točení tohohle filmu bylo tak maximálně pět let. Úroveň dialogů tomu odpovídá. Herecké výkony nemá smysl hodnotit, ale já teď stejně nemám co dělat, tak se do toho částečně pustím. Výkon Vondráčkové jsem už zcela přiléhavě popsal u jedničky, a nutno říct, že se v mezidobí nic nového nenaučila. Langmajer vypadá jak parodie na svého bratra, narozdíl od něj hrát neumí a se svou hlavou by mohl jít do Oxfordu, že by si ji tam naložili do lihu jako kuriozitu. (20.10.2018)

Zmocnilo se mě lehce masochistické badatelské nutkání zjistit, jestli je možné, aby byly druhé Babovřesky horší než ty první. A byly. Je až neuvěřitelné, že něco tak prázdného se tvůrcům podařilo ještě více vyprázdnit. Stačilo jen prohloubit tupost scénáře i hereckých výkonů na úroveň čiré demence, vyškrtat vše, co zavánělo alespoň vzdáleně smysluplným dějem, a stlačit jedinou relativně fungující dvojici Dolanský–Vondráčková na úroveň camea, nahradit je bandou hokejístů, kteří umějí hrát.. hokej.. možná a trojicí přehrávajících hereckých jelit. Po hodně dlouhé době jsem byl nucen oprášit hodnocení odpad. Ale žádné jiné výstižnější slovo pro hodnocení jsem nenašel. (25.02.2015)

Fúha, až takúto klientelu (z nhl) som teda nečakal. Málokedy si trúfnem dačo spraviť, v čom nemám dostatočnú kvalifikáciu, ale takúto letnú frašku natočím aj ja. Degenerácia akejkoľvek ľudskej dôstojnosti a povrchné kecy postrádajú dodatočnú poetiku, poéziu, mentalitu národa, tak ako kedysi. Keď film znamenal emócie, inteligenciu, správnu dávku odľahčenia popri poukazovaní na neľahkosti životného údelu. (14.02.2016)

Ač mi to přijde skoro nemožné, druhé Babovřesky nemají zase tak daleko k pojmu "docela snesitelná česká komedie". Možná proto, že jsou proti předchozímu dílu kratší a více těží z vlastního koloritu (drbna Horáčková v podání Jany Synkové je - mhouřím všechna oka - fakt docela zábavně napsaná a zahraná role). Což nic nemění na tom, že rozpačitého a diletantsky předvedeného je pořád až moc - možná o něco ubylo trapných gagů, ale jen na úkor kameňákovitého recyklování laciných anekdot. Určitě je chvályhodné, že se nikdo nepokoušel zopakovat WTF momenty, jako byly v jedničce falešné titulky nebo intermezzo s Lucií Bílou. Horší je to s příběhem, který je pořád vyprázdněný a veškeré jeho větve končí v improvizované nicotě. Cíleně afektované herectví mi taky moc nešmakuje. Verdikt: Žádná sláva, ale aspoň už nemám chuť někomu nadávat. (25.06.2014)

Vejdi a neuškoď. Ano, je to místy neúnavně hloupé, ale občas se člověk uchechtne. Chápu, že většina hodnotitelů ani neviděla. Já se zase nemůžu dívat na Troškovy pohádky vyjma Jasněnky, ale proto je hned neposílám do odpadu. Po roce 1989 u nás vznikl celý seznam mnohem hloupějších filmů, zejména v posledních letech. Tohle alespoň funguje jako dobrá kulisa při domácí práci. Jen se nemůžu stále zbavit dojmu, že místo Jany Synkové vidím tetu Kateřinu... (05.11.2017)