Biely nindža

Film, jenž svého času odstartoval módu nindžovských filmů v americkém stylu (oproti tradici japonských nindžovských snímků šedesátých let), je vystavěný jako zoufalý plagiát legendární "Cesty draka" Bruce Leeho a současně představuje její dokonalou antitezi. V obou snímcích sledujeme příjezd mistra bojových umění do cizí země za svými blízkými, expaty, kteří čelí útlaku místních grobiánů, protože na jejich dům/pozemek si dělá nárok bezskrupulózní byznysmen. Jenže Bruce Leeho vrcholný film ukazuje bojová umění jako nástroj nejen osobní obrany, ale především coby národní dědictví, které pomůže čínským emigrantům vydobýt si respekt i utužit národní hrdost. Zásadní roli také hrál fakt, že Lee byl reálný praktikant bojových umění (ačkoli ve filmu kvůli efektivitě pro kameru upřednostňoval odlišné bojové prvky než ve skutečnosti), což výsledek posouvalo z roviny žánrové fantazie do sféry dech beroucí předváděčky fyzických schopností lidského těla. Naproti tomu tvůrci "Enter the Ninja" (název pro změnu parazituje na Leeho posledním hitu "Enter the Dragon") svou znalost bojových umění omezovali právě pouze na diváckou zkušenost s hrstkou filmů, a je to znát na každém kroku. Hlavní role nakonec připadla Francu Nerovi, který sice disponuje až nečekanou fyzičkou, ale ani jeho upřímná snaha nedokáže vynahradit fakt, že "choreografie" se evidentně omezovala na pokyn "a teď se prostě nějak porvete". Vrcholem improvizace pak je bolestně směšná pasáž Nerova tréninku s nunčaky, který kombinuje pohyby převzaté ze sušení si zad ručníkem a grimasy nacvičované během tlačení na záchodě. Bojová umění jsou transformována do komiksové fantazie pro děcka (včetně pestrobarevných oblečků, hystericky přehrávajícího záporáka a jeho deformovaného poskoka), kde roli atrakcí místo fyzických dovedností přebírají nadreálná nindžovská udělátka a zbraně (některé příznačně nemají s nindžucu nic společného, případně používané jinak, než jaký je jejich reálný účel), filmové triky a absurdně ignorantsky ztvárněná exotika. Hlavní hrdina pak oproti Leeho emancipační roli, rezonující s minoritami, disaporou i celým národem, v tomto případě vystupuje jako typický macho geroj z produkcí Cannon Films, pro něhož bojové schopnosti jsou pouhým rozšířením jeho inherentního borcovství, správňáctví a chlapáctví, které mají hlavní vedlejší efekt ve vábení opačného pohlaví, a to včetně vdaných paniček. "Ninja přichází" je charakteristickým produktem svého režiséra a producenta Menahema Golana. Ten coby v prvé řadě egocentrický filmový nadšenec byl posedlý úsilím jednak vytvořit si vlastní ekvivalent hollywoodského studia klasické éry, což se mu s Cannon Films vskutku povedlo, ale také toužil vystavět své portfolio z vlastních ekvivalentů úspěšných či kanonických filmů, přičemž ale sám postrádal dostatek kritického nadhledu i profesionality, aby při tom jakkoli zohledňoval kvalitu či dokázal rychle vyprdnutý pitching koncept koncepčně rozvést do funkčního celku. Díky všem uvedeným ohledům představuje "Ninja přichází" famózní campovou podívanou, kde se nadšenecká nesoudnost mísí s dětinskou vynalézavostí, tak trochu jako ve filmech Davida A. Priora, od nichž se tento drahokam s řídkým hnědým jádrem liší pouze vyšším rozpočtem (místo lesíku za barákem máme dobovou hlavní destinaci céčkových produkcí, Filipíny) a přecjen o pár stupňů lepším řemeslem. (21.12.2014) (menej) (viac)