Rodinná stretávka

Pokolikáté už se dívám na americký film o rodinné slezině a pokolikáté už je to pořád to samé v bledě modrém? Nechápu, proč se tyhle rodiny vůbec schází, když to vždycky dopadne stejně: na povrch vyplavou staré viny, všichni si všechno vyčítají, porvou se, poníží se na veřejnosti různými způsoby, někdo se s někým vyspí a nakonec se usmíří. A jedou domů. ____ Užvaněná záležitost plná ufňukaných postav. Je to sice na pohřbu, ale tady se figury spíš zalykají sebelítostí, než by truchlily pro zesnulého. Rodina je (jako obvykle v tomto druhu filmu) solidně disfunkční, její členové se potýkají s emočními i dalšími problémy (extrémně protivná Jane Fonda a její neustále vystrkované umělé poprsí) a všichni se v tom plácají jak vzteklé děti na pískovišti, co mlátí ostatní lopatičkou. Taková rodina si sama sebe zaslouží, ale divákům by měli z tohohle blázince dát co nejrychleji propustku. /9. 2. 15./ (09.02.2015)

Film s podobnou zápletkou jsem už viděl a to celkem nedávno. Ono asi těch filmů bude více co jsou na jedno brdo. Každopádně tady se nám sešla zajímavá herecká sestava, což je určitě pozitivum tohoto filmu. Bylo zde i několik vtipných momentů, kdy jsem se od srdce zasmál. Ovšem bylo to takové zdlouhavé a postupem času nudné. (05.08.2016)

Mile mě překvapilo, že film disponuje docela slušnou dávkou humoru a mnohokrát jsem se od srdce zasmál. Bohužel postupem času zábavnosti ubývalo a naopak prim začala hrát klišé (o předvídatelnosti celého filmu stejně jako jednotlivých vztahů se snad ani není potřeba zmiňovat). K tomu se přidal falešný sentiment, patos, křečovitost, trapnost, důraz na „správné“ hodnoty a životní „pravdy“ (z nichž jsem mohl bez ironie souhlasit led tak s „Někdy je prostě těžké vidět lidi z tvojí minulosti, když je tvoje přítomnost tak moc podělaná, víš?“) a film byl s každou minutou čím dál méně snesitelnější, o konci ani nemluvě. Ve výsledku to tak dělá pouze průměr. „Promiň, že jedu pozdě.“ – „Jsi hajzl!“ – „Řekni mi něco, co nevím.“ – „Máš tričko naruby.“ – „Tak to jsem nevěděl.“ (01.01.2015)

Rodinné, líbivé, rozněžnělé, vztahové, sedmidenní. Trošku pohoda, trošku slzičky, trošku smích, hromada silných řečí. Ale proč ne. Každý se občas potřebuje rozněžnit nad rodinným filmem. Špatné to nebylo, Jason to táhne za všechny, natočeno jednoduše a lehce. Nehledejte žádná větší moudra. ..a co bude dál.. (16.02.2017)

Nesourodí sourozenci (4) se sjíždějí na pohřeb otce a týden musí vydržet pospolu, s matkou i starými známými v rodném městě. V počátečním chaosu možná příliš tlačí na komediální pilu, ovšem sympatické, kvalitně vyprofilované charaktery s lidsky zašmodrchanými pokrevními pouty to ustojí. Proto mě posléze zamrzelo těch několik utnutých, neuspokojivě (ne)dořešených vláken v schematickém závěru. (03.01.2017)