Heker

Na svém nevýkonném PC si umím celkem solidně přečíst poštu, napsat komentář na CSFD a zavirovat si ho návštěvou ruských pornostránek. Z toho lze bez obtíží vyvodit, že nemám nejmenší tušení, zda je Hackerovo bušení do klávesnice realistické či vyfantazírované. Jenže mně to je jedno, neboť na mne to působilo přiměřeně autenticky a Mann zase jednou dokázal, že umí s velkou lehkostí skloubit zajímavé téma, napětí a trochu sexu. (07.08.2015)

Nejslabší scénář, podle kterého Mann točil. Není vyloženě špatný, spíš nedomyšlený a místy dost hluchý. Starouš Mike se nevyzná v prostředí, ve kterém se pohybuje a tak to nezvládá opravit. Blackhat tak výborně funguje jako příběh o muklovi, který se aklimatizuje ve (nádhernými lokacemi reprezentovaném) světě, ale je trochu blboučký v samotném hledání ultrakoumáckého hackera. Na druhou stranu dílčí věci, jsou zvládnuté naprosto dokonale - viz. učebnicový hack banky a vzniká tak rozpor, který především zamrzí, protože se štábem takového kalibru se daly dělat divy. Hacker možná je nejlepší film o hackerech, ale sráží sám sebe ve sledovatelnosti, při popisu onoho hackování. Ostatní propriety fungují bez naprostých problémů, vymazlené přestřelky, mrazivé, osudové rozhodování, to proč mám Mannovky rád, šlape pořád skvěle. V jedné scéně i strhne jako za starých časů. Herecká parta super, Hemsworth, působí jako někdo, kdo oboru rozumí a člověk nemá problém přenést se přes fakt, že vypadá jako model/dřevorubec a s Wei Tang táhnou často svou romantickou linkou celý film... Asi podobný "fail" jako Miami Vice, jenže ten se mohl blýsknout naprostým realizmem a to Hacker, vinou scénáře nemůže. (24.01.2015)

„…SPOLUPRÁCE. SPOLUPRÁCE MUSÍ BÝT VZÁJEMNÁ. KDYŽ SE VÁM NELÍBÍ NAŠI CHLAPCI, JAKÝ NÁPAD HODÍTE DO PLACU?“ … „ MUŽE JMÉNEM HATHAWAY“… /// Virový architekti. Kurva, to je krásnej název! Ještě k němu přifařit nějakej děj a všichni, kdo někdy zkusili stáhnout nějakej torrent, zvlhnou… si asi řekli Mann & col. Melou sračky, aby i tří (možná dvou?) letej parchant pochopil, kdo dneska vládne světu (Putin? Hovno, za vším hledej šikmý voči a americkou dokonalost!). Už za 40 minut tu máme první bitku (možná si mohl vole ještě hoďku počkat, páč ty dvouletý potřebujou větší náskok!...), pak přichází sex voblečenejch (dvou) lidí (což voceněj i ty tříletý!). Ač je den, zavíraj se mi víka (a to sem před tím ani nefáral, ani… prostě nic!). Probírá mě efektní přelet vrtulníku (kurva, furt umíš Michaeli!). Za okamžik naštěstí tuhle parádu přebije ucházející střílečka, která jakžtakž nastartuje děj. Ubejvá kydů vo ničem a vedou se kydy k věci. Ovšem furt je to stejně zábavný, jako sledovat frajera při práci s počítačem (kromě tohodle). A přestože je hacker Hathaway schopnej se šroubovákem zahrát slušný pouliční divadlo a bodný zranění vyléčit svépomocí, je na tom stejně (ne, fakt nemyslím toho borce na tom videu!). Kravina, která ví, co chce, ale neumí to zajímavě předvýst. Možná mě to už u tebe Manne ani nepřekvapuje. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Potřebuju zjistit, jestli přes USB unikne radiace. 2.) dd if=archlinux-2010.05-core-i686.iso of=/dev/sdb. 3.) Thx za titule ,,urotundy@cbox.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne (09.05.2015)

Tak pro začátek, Hacker není vůbec špatný. Ano, příběh je jednoduchý, IT je zjednodušeno na únosnou míru a někdo si při vizualizaci pohybu dat na úrovni tranzistorů v (mikro)procesoru. Přesto Michael Mann dokáže do filmu vložit dostatek svých starých známých zbraní. Mezi nimi je silný důraz na postavy, odcizení hlavních postav od okolního světa (přestože se v něm neustále pohybují, ale je to jako kdyby procházely měnícími se kulisami, které žijí svým životem) a v neposlední řadě důraz na kameru a zvuky potažmo hudbu. Tempo filmu chvílemi kolísá, ale režisér drží diváka i přes průhledné a až diskutabilní zvraty příběhu (auto), v napětí. Možným problém také je, že sledujeme hon za virtuálním nepřítelem, který v podstatě dlouho nemá tvář, ani hlas. Možná, že Mann zkusil svého záporáka vytáhnout z děje, aby působil stejně virtuálně jako dnešní hackeři a všechno okolo internetu... nebo možná stále nedokázal přes své kvality zvládat vykreslit a obohatit svůj film i o jiné postavy než ty hlavní, které sleduje od začátku až do konce... (30.04.2016)

Michael Mann je něco jako otec, který jezdí s kamionem. Synek ho vídává málo (Mann si dává hodně velké pauzy), hodně se na něho těší, a když už přijede, je plný zážitků. Mě si získal mnohokrát. Nelítostný souboj, Insider, Poslední Mohykán, Collateral. Teď chtě nechtě úkrok stranou udělal. Jeden z nejosobitějších amerických tvůrců nabízí příběh o tom, jak si čínské a americké tajné služby nevědí rady s hackerem, který nadělal neplechu v jaderně elektrárně, a tak musejí z vězení vytáhnout špičkového experta, který v něm má o tom, koho všeho okradl, přemýšlet nějakých 15 let. Blonďák začne bušit do klávesnice, erudovaně se u toho tváří, tu a tam sundá tričko, aby bylo jasné, že u počítače se nemusí jen tloustnout, a postavy okolo si mezi sebou začnou na můj vkus docela nezáživně vykládat. A prakticky hned mu důvěřovat. Občas se něco semele, jinak je to ale na mě mnoho kódů a nul. Napětí kolísá, zábava chybí. Příběh drhne. A nestrhne. Chris Hemsworth vytasí pár zadumaných pohledů, Mann volí nadávky přes klávesnici, namísto toho, aby nás těšil tím, co umí nejlépe – atmosférou a akcí. Ta přijde, dvakrát (bohužel finále nemyslím) je skvostná, ale celek prostě neuteče tak rychle, jak bychom si přáli. I přes fajn hudbu nebo kameru, která mě při minulé zastávce léta páně 2009 rozčilovala a mnohdy připomínala spíš záznam nějakého videoamatéra než renomovaného tvůrce. Nějaké zásadní zklamání necítím. Jednou to přijít muselo. Snad nepřijde další příděl za příliš dlouhou dobu. (16.04.2015)