Tajomný mních

Působivý kriminální film na motivy Edgara Wallace z úspěšné řady, natočené Haraldem Reinlem. Tajuplný příběh, odehrávající se v dívčím penzionátu na zámku Darkwood, má i hororové prvky. A jako obvykle, Reinl sem, mezi napětí a tajemno, dokázal zanést i prvky humoru. Setkáme se tu i s některými herci, kteří hráli souběžně v německých mayovkách: Karin Dorová tu hraje půvabnou Gvendolínu, Harald Leipnitz inspektora Bratta a Eddi Arent školského pedela Smithe. Velmi zdařilé, doufejme, že film bude znovu k vidění i u nás... (28.06.2007)

Moje druhá wallaceovka a naprosto parádní. A to i díky opravdu nádherné Karin Dor, na které bych nejen oči nechal spočinout. Lehká a přitom příjemně mrazivá detektivní tak trochu fraška skvěle odsýpá, mordýř v kápi je vynikající a jeho identita byla pro mne obrovským překvapením, hluchá místa neexistovala a vše prošpikováno jemným, mnohdy i kapku černým humorem. Wallaceovky se tímhle kouskem usadily v mém filmovém hledáčku. (03.03.2015)

Film, u kterého jsem se kdysi jako malý před půlnocí, když jej dávali v televizi, i trochu bál. Nové zhlédnutí po letech mne však zklamalo. Přišlo mi poněkud zbytečné ladit vše do parodie někdy až přehnané a včetně přehnané hudební stopy, když se daly využít hororové prvky a atmosféra staré Anglie pro lepší vedení příběhu. Vezměte si třeba Fantoma Morrisvillu, tam ty dekorace hrají svou roli, je to parodie, ale funguje to i jako tajuplný příběh samotný. Zde jsem měl zmatek, kdo je Lola, kdo Gvendolína, kdo se komu dvoří, který chlap ke komu patří, jak kdo mohl vědět, že zrovna teď tudy pojede někdo v autě atd., atd. Je to příjemný návrat do let minulých, ale myslím, že zrovna zde si Wallace zasloužil poněkud důstojnější a ne tak zbytečně přehnanou a třeskutou adaptaci. (07.12.2013)

Říkal jsem si, že si prostě musím doplnit základní vzdělání alespoň jednou detektivkou podle Edgara Wallaceho, když je mají na svědomí stejný producent, režiséři, někteří členové štábu a herci z mayovek. Vybral jsem si Tajemného mnicha, relativně nejlíp hodnocený snímek, který samozřejmě natočil Harald Reinl. Výsledek je hrozně ambivalentní - na jedné straně důstojná atmosféra, vtípek s barevnými úvodními titulky (zbytek je černobílý), klasické lokace a většinou uměření herci. Na straně druhé nefunkční pokusy o (německý, no) humor, v mnoha okamžicích zbytečně řvavá Thomasova hudba, příliš mnoho smrtí, tři čtvrtě filmu se nic moc neděje a v závěru se vše strašně rychle vyřeší. Takže - viděl jsem, hodnotil jsem, moc jsem se nebavil, obeznámen s tímhle stylem jsem a to by mohlo tak nějak stačit. (22.03.2021)

Tajomný mních mi pripadal výpravnejší a rýchlejšie ubiehajúci, ako nedávno videné Mŕtve oči Londýna, pretože sa do Londýna aj pozrieme a užijeme si viac exteriérových scén. Stále je to ale pre mňa také malé guilty pleasure, ktoré nedokážem brať vážne a užívam si ho ako nostalgickú záležitosť. Mne na Wallaceovkách nemeckí herci a nemčina skôr prekážajú, ťažko sa mi vžíva do anglickej atmosféry, ktoré musia mať ich predlohy. Ono to občas vyvolávalo vo mne pocit, že sledujem nejaký klasický nemecký erotický retro film. Je potešujúce, že záverečné odhalenie vraha je pomerne nečakané, tipnúť si, kto to z mnohých podozrivých je a prečo vraždí, nie je tak jednoduché, ako by som od podobného typu filmu čakal. (13.09.2013)