Zet a dvě nuly

Nesmírně zajímavý film. S dějem, který je v podstatě nereprodukovatelný. Rafinovaně aranžované záběry a výtečná hudba Michaela Nymana dávají dohromady skutečně nevšední intelektuální podívanou a artovou záležitost par excellence. Přesto mi tam chybělo cosi, co jsem našel v jiném Greenawayově snímku "Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec" z r. 1989, kde jsem šel z dokonalosti onoho filmového tvaru do mdlob. Rozhodně je to ale film, který stojí za opakované zhlédnutí, takže je prostě jenom možné, že jsem aktuálně onu genialitu, která by tam snad mohla být, prostě jen přehlédl, a čeká mě to příště. (02.10.2011)

Je to unikatni, zajimave, originalni, kompozicne napadite a hudebne pusobive, ale k cemu je vsechen ten art, kdyz me vysledek nudi? Skoda, ze se ta hodnotna vytvarna snaha nespojila s dobrym scenarem a podanim, ktere ma nejaky vypravecsky drive. Me druhe setkani s Greenawayem tak dopada uplne stejne jako to prvni, dokonce i ty pera (asi nejaky reziseruv trademark). Dam Peterovi jeste posledni, treti sanci a jestli to bude opet nudny art, ve kterem mi ukaze penis, tak u me konci. 6/10 (23.02.2012)

Zet a dvě nuly = Z00 = beznohá bohyně Z a její exsiamští amorci (0+0). Je zebra bílé zvíře s černými pruhy nebo černé zvíře s bílými pruhy? Jak rychle se rozloží aligátor? Proč ženským postavám na Vermeerových obrazech nejsou nikdy vidět nohy? Je labuť nelítostným predátorem? Na všechny tyto zdánlivě bizarní otázky naleznete odpovědi ve zdánlivě bizarním Greenawayově opusu, který je tmelen Nymanovými skvělými hudebními motivy. (08.10.2008)

Poetika tohoto filmu je opravdu ojedinělá. Průběh filmu je jednoznačně diktován Greenawayovými uměleckými choutkami, které nejlépe charakterizují slova jako labuť, surrealismus, amputace, krokodýl, siamská dvojčata, symetrie nebo doba rozkladu. Příběh, neboli výstižněji základní dějová kostra, ale rozhodně nechybí. Pokud jsme teda ochotni přijmout fakt, že jeho základním námětem je cesta za poznáním, která spočívá ve zkoumání rozkladu těl mrtvých živočichů. Ale hledání dějové linky ve filmu tohoto kalibru se jeví jako naprosto podružná věc ve srovnání s přívaly tvůrčí invence, která se na nás hrne z každého záběru. Z každé scény, z každého záběru raší trsy tak originální bizarnosti, že snad ani není v lidských silách ji najednou vstřebat. Tento film přestavuje jakéhosi pomyslného chameleóna, který při každém našem pohledu změní barvu a ani po několikanásobném zhlédnutí si tak nemůžeme být jisti, co přesně máme čekat – vždy nás překvapí něco nového. Lví podíl na výsledném dojmu má samozřejmě hudba Michaela Nymana, bez které by byl zážitek poloviční. Z výborné tvůrčí konstelace tak vznikl film, který ve svém vyznění nemá konkurenci. (10.04.2009)

ani Lynch nemá tak silný zmysel pre "výtvarnosť" spojenú s významovou mnohovrstevnosťou Greenawaya.... to však nič nemení na tom, že samotná "hlavná myšlienka" diela mi ostala skrytá :)) ...aj keď najpravdepodobnejšiu cestu pre výklad tohto intelektuálne sofistikovaného diela nastolil asi MIMIC vo svojom komentári.... (03.11.2007)