Miluj suseda svojho

Poměrně dost průhledný a předvídatelný kus, který má však ve svém čele Billa Murrayho, který je znovu výtečný a pomáhá zapomenout na několik tvůrčích škobrtnutí. Jeho sarkastický válečný veterán v laciné bundě nemá rád lidi, oni zrovna nezbožňují jeho, chodí na dostihy, na striptýz, hulí, chlastá, mluví sprostě, je na mizině. A zrovna mu noví sousedé (respektive jejich stěhováci) skolili plot. Nakonec začne malého židovského sousedského synka hlídat, protože zadlužená matka musí brát v nemocnici přesčasy. Nerudný chlapík se pak záhy „mění“ (samozřejmě jím je, jen si to tvůrci nechali pro sebe) v člověka, který je schopný nesobecké oběti, což zase pěkně po americku zprofanuje kluk při školním projektu. Že je Murrayho postava nesmírně ohraná, nakonec tolik nevadí. Prostě na to rádi přistoupíme, dostaneme k tomu ruský akcent těhotné trubky Naomi Watts, citlivý výkon debutujícího klučiny Jaedena Lieberhera a několik spolehlivých scén, kterou kloubí výtečný humor s povinnou americkou kýčovitostí. A my mu to zbaštíme, protože to prostě působí přirozeně. Výsledek bych nějak zvlášť nerozebíral, jednoduše bych si užil neambiciózní lidský příběh, ve kterém dominuje čtyřiašedesátiletý bourák, jenž to má před Zlatými glóby slušně rozjeté. 70% (11.01.2015)

Chaplinův KID, Svěrákův KOLJA, Eastwoodovo GRAN TORINO, Melfiho ST. VINCENT... pořád ta samá písnička, čili potvrzení, že to stále funguje. U mě osobně tomu není jinak a tenhle typ divácky vstřícných filmů se mi líbí (byť zde namátkou uvedený výčet je kvalitativně docela rozkolísaný). Sledovat sbližování osamělého chlapíka s malým klukem má v sobě prostě něco odzbrojujícího a čistého, co musí vykouzlit úsměv na tváři snad každému. Co už u mě ale moc nefunguje, je to brnkání na sociální strunu - všechny ty připomínky toho, jak je život těžký, když máte hluboko do kapsy, mě nechávaly ledově chladným - poslední filmaři, kterým jsem tohle věřil, byli Vittorio De Sica a Federico Fellini, a od jisté doby jsou podobné filmy jen vylhaná šmíra a logický protějšek druhého pólu filmů, které pro změnu líčí nablýskaný život lidí z lepší společnosti. Po této stránce rozumím, proč je film zaplněn tou multikulti omáčkou - ale bylo by se možno třeba ptát, jestli by se něco změnilo, kdyby Naomi Watts zahodila ten svůj směšný přízvuk a hrála normální americkou šlapku? Podle mě vůbec nic. Celkově si ale myslím, že není moc radno podrobovat tenhle film nějaké přehnané racionální analýze - prostě stačí základní líbilo / nelíbilo, bez zbytečného podezírání, zda film tuhle moc "netlačí na pilu" a támhle "citově nevydírá diváka", jak se s oblibou říká. I kdyby, co na tom? Mě osobně třeba film víc bavil v první polovině, kdy je místy vážně hodně vtipný, a dobře jsem se pobavil. V momentě, kdy film sklouzává z komediální roviny do té vážnější, mě už bavil méně, ale ve výsledku si pořád myslím, že 4 hvězdy si bez problému zaslouží. Bill Murray rozhodně v jedné ze svých nejlepších rolí. (31.12.2014)

Kéž bych mohla říct, že Miluj souseda svého je originálnější kousek... Příběh sice v žádném případě nenudí, ale až moc z použitých vypravěčských trop je jenom variací na už viděné jinde (chlapec a bručoun, pomoc se šikanou, svobodná matka, co věčně nemá čas). Plusové body ale musím dát za pointu, které je o přijetí a smíření, ne o napravování. Bill Murray a Melissa McCarthy svoje civilní party zvládají s přehledem, jenom Naomi Watts vyfasovala parodii na ruskou prostitutku. (23.01.2015)

Weinsteinům sice ty jejich Oscarové útoky často moc nebaštím, ale tentokrát jsem spokojen. Bill Murray hraje po svém takovou trošku verzi alá Hank Chinaski. Postupem času zkušenému divákovi samozřejmě dojde, jak se bude děj vyvíjet. To ovšem nic nemění na faktu, že se jedná, alespoň pro mě, o velmi příjemnou pohodovou záležitost, u které jsem byl na konci patřičně dojat. Zkrátka taková poctivá člověčinka. 75% (01.05.2015)

Murrayuv Vincent se může směle zařadit mezi takový zevlácký persony jako je Dude Lebowski nebo Tommy Basilio. V lecčems je vlastně i převyšuje. Pravda, že cyničtější divák musí zvláště ke konci lecos překousnout, přesto ten pohodovej pocit z dobře vykoukaného filmu (umocněný geniální improvizací na samém závěru) zůstane pod kůží zasraně dlouho. (16.02.2015)