E.A.Poe: Archa bláznov

Typický komentář zdejšího průměrného blábolila, co se silou celého svého nevkusu snaží být ohromně erudovaný, aby udělal dojem na ostatní kokotmentátory z klubíku esoterických buzniček zní: „Blá blá blá blá blá předvídatelné, blá blá bláblá nedostatečně psychiatricky sofistikované, blá blá blábláblá blá blá herecké výkony sice dobré, ale blábláblá blá blá. Blá blá blá dějově nedotažené, blábláblá blá blá blábláblá nezajímavé blá blá.“ A já na to: „ Pokud nemáte v prdeli kolík, nepletete si Poa s Púem nebo tu nepětkujete Refny, rozhodně se nenechte odradit, budete se dvě hodiny kochat skvělým natočením, vynikajícími herci včele s Gándím a ultimativně píchatelnou Katkou, jakož i zábavným dějem, a určitě si tu pak odpustíte podobné hnědopišské kecy.“ (20.11.2014)

"Udělat z dokonale šťastného koně nešťastného člověka?" Vzhledem k úspěšnosti psychiatrické léčby v naší zemi, kdy "vyléčení" pacienti vraždí v den propuštění a nikdo za to není odpovědný, považuju výměnu rolí bláznů s doktory za zcela marginální záležitost. Zejména když mučící léčebné techniky primáře Dr. Salta se od elektrického šimrání mozku psychicky nemocného Dr. Lamba zase tak moc neliší. Nicméně tento podivný experiment mne poměrně bavil a zároveň bych se velmi rád podílel na další léčbě paní Gravesové. Kvalifikaci na to patrně mám a vzdělání evidentně není třeba. (12.08.2016)

Vydařeně zjevený zámek zrůd na přelomu minuvších staletí. Myslím, že klasik by se nestyděl. Zato psychošamani, i ti zde se rozrušující, by měli. Dnes, stejně jako tenkrát. Zatímco rozhazujeme prachy do celého světa jen proto, aby byly zbůhdarma a bez kloudného efektu prožrány či rozkradeny, z vykolejených často činíme dehumanizovanou zeleninu. Je to tak pohodlnější, levnější a méně hlučné, že? (06.11.2015)

To jsem blázen, tak bylo to pokračování Šílených nebo naopak jejich prequel? Každopádně další zajímavý způsob jak lékařsky erudovaně (rejpalové, polibte mi ucho) uchopit knižní předlohu a E.A. Poea za koule. Aneb hranice mezi Švankmajerovým šílenstvím dekadentním a Andersonovým šílenstvím romantickým je tenká jako vlas vytržený z hlavy Bena Kingsleyho. Jen škoda, že MUDr. Brad Anderson nenechal v léčebně Stonehearst hospitalizovat i pacienty Třísku a Geislerovou, aby to bláznění měl komplet a nebylo to tak eroticky suché. Oplzlý poživačník Markýz a jeho "oběť", neukojitelná čubka Charlota, by experimentu doktora Lamba dodali potřebnou šťávu (tím nemyslím elektrický proud, ačkoli...). To by byl teprve pořádnej cvokhaus, no ne? Bohužel, žádné ordinérní čuňárny se nekonaly. Pošuk a kazišuk Anderson dokonce i sestřičku v rozpuku jménem Millie pečlivě střežil a zamykal v pokoji, což mu neodpustím. To byla při její diagnóze (stanovil jsem sám - nymfomanie v latentním stadiu) věčná škoda! Žádná zpocená Millie, žádná pátá hvězda. (22.01.2015)

Dobře jsem se pobavila. Škoda, že v hlavičce filmu není uveden ještě jiný žánr než thriller, protože takové zařazení možná člověka přiměje příběh posuzovat seriózně a vážně a potom musí zákonitě trochu nevěřícně kroutit hlavou. Poeova povídka, podle níž se natáčelo, se řadí do žánru temná komedie a téhle škatulce, podle mě, příběh odpovídá. (08.03.2015)