E.A.Poe: Archa bláznov

Nudný, zbytečný a povrchní film, který mi byl protivný skoro tolik, jako z poslední doby třeba Cronenbergova NEBEZPEČNÁ METODA. Nevím, prostě nějak nevidím důvod, proč točit filmy, které se vrací do časů kolem přelomu století, kdy byla současná psychiatrie teprve v plenkách. Respektive samozřejmě tuším, že je za tím fascinace většiny lidí celým tím světem krutých lékařských experimentů, elektrických šoků a svěracích kazajek, ale pořád mi to nepřijde jako dostatečně nosný motiv pro zfilmování - podle mě se tento prostě film vlamuje do otevřených dveří, protože mi neříká vůbec nic nového. Skutečnost, že se tehdejší medicína s psychotickými pacienty dvakrát nemazlila, považuji za notoricky známou, a žádnou "děsivou a ponurou atmosféru viktoriánského ústavu", kterou sliboval distribuční list Bontofilmu, jsem zde neshledal - PODIVNÝ EXPERIMENT je pozoruhodně sterilní a neživotný film, působící nesmírně studiovým a odtažitým dojmem, a prostý jakýchkoli emocí nebo výraznějšího závanu filmařské invence (naopak klišé je zde požehnaně - za všechny budiž zmíněna scéna, v níž hlavní postava v úkrytu omylem vyslechne rozhovor záporných postav, které usilují o její život, a v momentě, kdy už už hrozí prozrazení, nastane poblíž povyk, který na poslední chvíli odvrátí jejich pozornost - bože, v kolika filmech už jsme tuto ohranou situaci viděli...). Nebavili mě ani herci, včetně Michaela Caina, a to je co říct. Nenašel jsem důvod, proč chtít tento film vůbec vidět a proč by se neměl za pár dní vykouřit z hlavy. Švankmajerovo ŠÍLENÍ, v němž se nápad s prohozením rolí personálu a pacientů v blázinci objevil už před 10 lety, strčí podle mě tuhle nudnou komerci do kapsy. (19.01.2015)

Na to, ako sa "Eliza Graves" vo svojich počiatkoch javila značne lákavo, sa z nej vykľulo až smutne obyčajné "Stonehearst Asylum". A nebyť maličkého zvratu v úplnom závere, tak by bol celkový dojem z tejto neškodne predvídateľnej produkcie ešte trpkejší, hoci stále lepší než z českého hororu na rovnakú tému "Lunacy". Kate Beckinsale by zrejme potrebovala nový Underworld, keďže od toho posledného sa objavuje v prevažne zbytočných roličkách a zaujímavý, kedysi nezávislý režisér Brad Anderson sa (podobne ako Scott Derrickson) tento rok trochu stratil v komerčnej priepasti. Našťastie to stále nie je také zúfalstvo v akom sa ocitli napr. Alexandre Aja či Nacho Vigalondo, ale aj tak je to škoda. (27.10.2014)

Dobře jsem se pobavila. Škoda, že v hlavičce filmu není uveden ještě jiný žánr než thriller, protože takové zařazení možná člověka přiměje příběh posuzovat seriózně a vážně a potom musí zákonitě trochu nevěřícně kroutit hlavou. Poeova povídka, podle níž se natáčelo, se řadí do žánru temná komedie a téhle škatulce, podle mě, příběh odpovídá. (08.03.2015)

Brad Anderson patří mezi zkušené režiséry, takže jsem byl velice zvědavý, jak se popere s povídkou Edgara Allana Poea. Po letmém přečtení průvodního děje jsem měl však obavy, aby se z toho nestala jen další z řady napodobenin osvědčeného tématu. Naštěstí se tak nestalo a já si tento psychologický thriller mohl docela užít. Hned na začátku bych chtěl však říct, že mi trošku vadila dlouhá stopáž, protože některé pasáže mě dost nudily. To je ale jen můj názor – prostě bych pár scén vynechal, nebo zkrátil. Jinak ovšem musím říct, že „vyobrazení“ psychiatrické kliniky a jejího osazenstva bylo vskutku zajímavé. Podobné místa ve mně vždycky vyvolají jistý druh sklíčenosti, ale tady na to šli tvůrci rafinovaným způsobem. Samozřejmě to bylo značně deprimující, ale zároveň i lehce zábavné. Dokud se neodhalí ono „tajemství“ ukryté ve sklepení, tak si divák přijde i na docela slušnou porci „bizarní“ zábavy. Někteří chovanci ústavu vážně stáli za to (kůň) a zvláště mě doslova uchvátilo to jejich „menu“, které dostali, když začaly docházet zásoby. Jakmile však začne fungovat ona „psycho“ atmosféra a na scéně se objeví několik dějových zvratů, kvalita snímku se rapidně zlepší a v tomto duchu se to s námi táhne až do samotného závěru. Dokonce zde našly uplatnění i násilné scény – ovšem o žádné brutalitě se mluvit nedá. V neposlední řadě se nesmí opomenout ani herecké výkony, které jsou rovněž velmi uspokojivé kvality. Kate Beckinsale byla půvabná jako vždy, ale tentokrát ji zcela zastínila dvojice Ben Kingsley a David Thewlis. Oba jmenovaní byli snad o třídu lepší, než hlavní hrdina Jim Sturgess, který mi nebyl zrovna dvakrát sympatický.60% (19.02.2015)

Atmosféra opuštěného blázince uprostřed lesů byla pohlcující. Do toho skvělý Ben Kingsley a půvabná Kate Beckinsale. Fakt mě to bavilo a když se ve sklepení objevil Michael Caine, v duchu jsem tleskal. Bohužel to v průběhu malinko ztratilo dech a snahu opepřit to ještě finálním zvratem, za každou cenu, moc nechápu. Když to porovnám např. s malinko podobným Scorseseho Shutter Islandem, tak to je prostě vyšší level. (06.09.2015)