Bajaja

Tklivá i jásavá ... poetická i hrdinská ... prostá i tajemná ... klasická i originální ... RYZÍ - a velice osobní. Koncentrovaná, a přece jemná a líbezná esence, namíchaná ze všech českých pohádek, které jste kdy viděli. Je dětsky naivní a důvěřivá - a přitom pevná ve svých postojích i činech ... taková, která vás nikdy nezradí. ----- !!!!! MOŽNÝ SPOILER !!!!! ----- Tomu odpovídá i pointa, skromná a pokorná i ve štěstí. Protože neurozený chlapec si odvádí svou vyvolenou do chudé chaloupky, ze které vzešel, a pevně věří, že princezna - jeho nevěsta tam bude v lásce a míru a porozumění žít a hospodařit spolu s ním a s jeho starým otcem. Protože pointa nechce převracet běh světa, netouží po tom, aby si Bajaja jako vítěz a osvoboditel přijel pro svého tatíčka a odvezl si ho s sebou do královského sídla, kde by všichni šťastně žili až do smrti. Protože pointa ctí rodný dům stejně jako matku a otce - a má za to, že o své štěstí se každý musí ZASLOUŽIT ... ne jednorázově, ale tak nějak průběžně, den za dnem - při všedních radostech i starostech .... protože pravé štěstí by nemělo být závislé na hmotných statcích - alespoň ne v pohádkách. (27.11.2020)

Cením si zpracování stejně tak jako autora pana Trnku. Není to ovšem snímek pro každého a je skutečně spíše umělecky pojat. Abych však pravdu řekla, nebavila jsem se celou dobu, některé scény byly možná zbytečně dlouhé, přičemž by bez nich snímek pak nenesl jistou zaujatost a fantaskno. Nejde rozhodně brát tak, jak nám diktuje dnešní doba. Je to archivní skvost, takže jej tak musíme i brát. (21.10.2012)

Bajaja setne celkem patnáct hlav saním a jednu své matce. Výtvarně i hudebně mimořádné, jenže příběh je jen těžko čitelný a kulhá na obě nohy. Kde se Bajaja naučil tak dobře bojovat a proč by promluva s princeznou narušila matce koňský očistec, to se nedovíme, stejně jako proč celé království jen tak pasivně přijímalo dané podmínky a nezkoušelo bojovat. (04.01.2024)

Film Bajaja, který už má více než sedmdesát let, je těžký na podívání. Po výtvarné stránce se nedá kritizovat. Zvláště pak, když si uvědomíte tehdejší a dnešní možnosti. Muselo to dát neskutečné množství práce. Na druhé straně z dnešního pohledu už takováto pohádka u dětí neuspěje ani náhodou a tak se dílo stává spíše muzejním kouskem, který lze jen obdivovat. Mě zaujala mimo loutkového umění hudba. Ale film je dle mě i na loutkovou pohádku tehdejších parametrů neúměrně dlouhý. (18.11.2020)

Jiří Trnka pojal Bajaju Boženy Němcové zcela po svém a chvílemi vyznívá možná až příliš chaoticky. Každopádně jeho stylizované loutky mají neopakovatelnou atmosféru a kouzlo, kterým dokázal nejlépe disponovat sám velký mistr. Myslím, že se budu již opakovat, ale musím ocenit a vyzdvihnout nádherné umělecké souznění mezi Trnkou a hudebním skladatelem Václavem Trojanem, jejichž práce utváří jeden velký sourodý celek a těžko by jedno bez druhého takhle fungovalo. Kuhnův dětský sbor a verše Vítězslava Nezvala jsou vyloženě magie. Hudba jede nepřetržitě po celou dobu a pracuje tak s druhou rovinou oživování loutek. V každém jejich společném filmu je to cítit a proto je taková symbióza velice vzácná. (15.11.2020)