Sejdeme se na Cibulce

Od jisté doby se mi začal hošan Aleš protivit. Nedokážu to přesně specifikovat, dříve jsem i kupoval jeho kalendáře s vyprávěním o zašlých filmových hvězdách. Až pak to přišlo; televize Barrandov ho zařadila mezi své "tváře" a bylo ho všude plno. To už je osud podobných na nebe vzlétnutých hereckých komet, po kterých za pár let ani pse neštěkne. Alešovi nelze upřít vysokou inteligenci a dobrý projev, který se po určité době dá nazvat jako "ukecaný". Ne pro každého diváka je to snesitelné. (25.12.2020)

Slizký snaživec Aleš Cibulka je mi odporný ako had. To ako vizerá, to ako sa pohybuje, ako gestikuluje... všetkým tým ma privádza do zúrivosti. Nemôžem ho ani vidieť. No a keď otvorí tú svoju premúdrelú hubu, tak to mám chuť ho poriadne preplesknúť. Takto silne negatívne na mňa pôsobí tento nesympatický panák. Osobne proti nemu nemám nič. Veď každý sme nejaký. Ale keďže sa mi pán Cibulka tisne prostredníctvom jeho úbohej talk show do môjho televízneho prijímača, tak som sa ku tomu vyjadril ako divák. Nespokojný divák, ktorý sa nechce pozerať na takýto odpad! (23.01.2014)

Cibulko, podstatné je, zda se ve tvém případě bude jednat o rostlinu dvouletou, či, nedejpeytla, vytrvalou.V obou případech se obávám toho, že zřejmě nebudu asistovat u smrti tvého pořadu, ať už dříve, či později. Chňá, chňá, chňá... a chňá...Tvůj epileptický smích mi připomíná Douglase, když chcal své paní skrze lososa na grilu, hmmm... výmluvnější gájprájd jsem fakt ještě nežral a to na mém jazyku již přistálo kdejaké hovno, inu, někdy se zvědavost nevyplácí a nestojí za předčasné šediny, nejistou erekci a chuť zabíjet. (18.06.2013)

Nesejdeme. Párkrát jsem totiž šel kolem, odvážně jsem nakouknul dovnitř a ... nepochopil jsem to. Nějací lehce povědomí lidé tam totiž vykládali historky, které mi nedávaly smysl ani po zderivování, neměly začátek ani konec a bujarý smích moderátora mi dával jasně na srozuměnou, že jsem tady špatně. Tento způsob zabíjení televizního času se mi prostě jeví dost nehumánní. (15.12.2016)

Aleš Cibulka je takovým příjemným televizním společníkem pro staromilské důchodkyně. Disponuje jemným humorem, nedělá mu problém tlachat o ničem, aniž by jej opouštěl výraz, že ho i ty největší banality zajímají, občas udělá fórek, který nikoho neurazí. V podstatě jej nejedna taková babička vidí jako ideální partii pro svou vnučku. Takový zeť by jistě vyslechl všechny babičkovské historky, třeba tu, jak sousedka zavařuje okurky. Pravda, jiný člověk se na takovou seanci klidu, pohody a archaické veselosti dívá s otevřenými ústy a nestačí se divit, koho že to může zajímat. Na druhou stranu, je třeba uznat, že pro svou výše zmíněnou cílovou skupinu umí Aleš Cibulka udělat maximum, byť do Tomáše Slámy, Petra Jančaříka nebo Marka Ebena má dost daleko. (08.12.2013)