Špinavé prachy

Spojit film z podsvětí Nového Yorku s těžkými začátky chovatele domácích zvířat, to tu ještě nebylo. Neoznačil bych tempo The Drop, z kterého jde podobně jako z Dead Man Down cítit Evropa, za pomalé. Spíše bych volil přívlastky jako přirozené či autentické a ta všednost ticha před bouří může být u neobvyklého Roskamova krimidramatu silou i slabinou (záleží na úhlu pohledu). Tímto stylem si chystá půdu pro (řekněme si na rovinu očekávaný) závěr, kdy se ukáže, že loajalita, pokud nesklouzne k servilnosti, je docela užitečná vlastnost a že ten Forrest Gump za barem (co však potkává spíše Čečence, než americké prezidenty) v sobě skrývá i něco z Charlieho Bronsona.. Malého Joea Gandolfiniho je převeliká škoda. No jo, tomu nahoře ani nemusíte vybílit úschovnu a on se o vás stejně „postará..“ (06.01.2015)

Pomalé tempo a kostrbatý dej sprevádza napínavá hudba, znejúca ako prísľub niečoho poriadne drsného. A čo sľúbi aj splní. Možno nie dokonale, no záver som si vychutnal ako ten Čečenec írsku whisky v newyorskom bare. Možno preto, že stále mám určitú slabosť pre gangsterky. A táto sa navyše snaží byť aj psychologická, čo viem oceniť nemenej. (04.01.2015)

Je vidět, že Hardy ani po megaúspěchu s jeho batmanovským Banem nezpičovatěl a i nadále si hledá hodně rozmanité scénáře. Protože po "klubovce" Locke tu je další zvláštní film, The Drop nasadil hodně pomalé tempo a přestože se jedná o film o mafiánech, vyděračích a podobných sympaťácích, moc akce tu nenajdete. Ta je nahrazena neortodoxními dialogy, ani přehnaně chlapáckými ani přehnaně intoušskými, prostě... dialogy. Film pravděpodobně ne pro každého, ale když už nic jiného, tak aspoň vám řekne, jak a kterak na výchovu pitbula ;-) (09.01.2015)

No, No. I just tend the bar. Tak jako v roce 2013, tak i v roce 2014 je tento film jediným počinem Toma Hardyho. Zatímco Locke bylo skutečně originální a skvělé drama, tak The Drop je příjemná gangsterka co má srdce. Bob (Hardy) je pouze barman co toho příliš nenamluví a snaží se žít svůj osamělý život. Shodou náhod života pozná ženu (Rapace) a pejska Rocha. I když je film vlastně gangsterský thriller, tak přesto se nám tu začne rozvíjet romantická linka. Samozřejmě ne zrovna taková, jako by čekali fanoušky Pretty woman. Možná právě proto je mi film tak sympatický. Svým pomalým přístupem si získává srdce a barví postavy jako ze života. Bob si vezme Rocha k sobě a začíná se o něj starat. Tady bych řekl, že Tom se snaží skutečně hrát člověka, co nemá zkušenosti se psy. A jeho chování a přístup je vlastně neuvěřitelně sympatický. On vlastně celý film mi přijde doslova sympatický, příjemný. Děj plyne pomalu a nikam nespěchá. Charaktery se pomalu vybarvují a linky se dějově spojují. Jistě pomalé tempo nevyhovuje každému, ale tady mi přijde, že to byl právě záměr. Díky příběhu s psíkem a Boba v podání Toma Hardyho se z The Drop stala taková menší srdcovka roku. Bohužel ne taková jakou mohla být. (79 %) (16.08.2015)

Přesně takovýto typ kriminálek mám nejradši. Ten typ kde nehraje prim kolik kdo vystřílí nábojnic a kolik litrů krve vyteče. Ten typ kriminálky, která je primárně jen o postupném budování atmosféry, o lidských vztazích a kde Vás ve finále i jediný výstřel postaví na nohy a zcela zvrátí děj. The Drop využívá potenciál hereckého jakoby "nezúčastněného" projevu Toma Hardyho, který jsme mohli také vidět v jeho předchozím filmu Locke na maximum, což posouvá uvěřitelnost snímku ještě o kousek dále a činí z filmu The Drop jednu z nejcharismatičtějších kriminálek, kterou jsem v roce 2014 viděl. „I had something once. I was respected. I was FEARED.“ (28.12.2014)