Ray Donovan

Vzájemně se ničící zlomené duše, aneb rodiče si nevybereš a traumatické následky lidských činů se s tebou táhnou celý život. Tohle Showtime prostě umí a Ray Donovan slibuje hodně. Charismatický Liev Schreiber má zaděláno na životní roli (konečně!), ale není jediným tahounem parádně obsazeného seriálu. Jen houšť! Pilot - 90% / Po druhém dílu bez rozmýšlení házím pět hvězdiček, protože takhle výborně napsaný, natočený a zahraný seriál si to zaslouží. Ray Donovan se ukazuje být dokonalou zábavou pro náročnějšího diváka, který nevidí svět černobíle a dokáže při sledování používat i tu věc zvanou mozek. 1. série - 100% Ve druhé sérii nám ještě víc přituhuje, vcelku nečekaně se tvůrci nepářou s odstraňováním řady postav a Ray i se svou rodinou se dostávají na ještě větší dno. Nerada bych obě série srovnávala, každá má něco do sebe, ale je fakt, že ten vývoj postav v druhé sezóně je možná ještě o kousek zajímavější. 2. série - 100% Třetí řada přitvrzuje a nabízí nám nejen mnohem větší rodinné drama, ale celkově je pocit beznaděje ještě hmatatelnější. V některých momentech jde o přímo koncentrovanou depresi, zejména Terryho linie je hodně silná. Rušivá jsou tu snad jen rovnátka Katie Holmes a fakt, že se Ray ještě pořád nedokázal Mickeyho jednou provždy zbavit. 3. série - 100% --- Nejoblíbenější postava: Ray Donovan (Liev Schreiber). (21.06.2013)

Ray Donovan aneb „pan Wolf, co řeší problémy odvrácené tváře Hollywoodu“ a jeho melouchaření mezi smetánkou v LA, kdy se snaží vybalancovat osobní život s ne vždy striktně legálními prácičkami (čti drogy, vraždy, milenky) pro mafiány, bezpečnostní složky, celebrity, porno magnáty a kdo ví koho ještě stylem „já na bráchu, brácha na mě“ a tak jako slepička běhá (resp. v jeho případě jezdí v meďáku) od rána do noci po LA a tu vydírá, tu uplácí, tu ututlává, tu přistihává inflagranti, tu někoho majzne a tu zakopává mrtvoly. Aby toho snad neměl málo, tak ještě musí řešit problémy své rozvětvené vyvedené rodiny, kde co jedinec, to vykuk a potíže na dohled. A do toho všeho jeho střelený taťka, dlouholetý to mukl a bývalý gangster buran/poskok, co neví co se zbytkem života v okouzlujícím podání Jona Voighta. Dokud/pokud je na scéně jeden z dua Ray/Mickey, tak tomu nelze co zásadnějšího vytknout; nechybí tomu napětí, zvraty, nápady, vývoj postav ani tempo. Problém (a to tak že zcela zásadní) je, že mají prostor tak přibližně ve dvou třetinách jedné každé epizody. Zbytek zabírají vztahové peripetie Rayových bratrů, první lásky dcerky či eskapády nezvedeného synátora a podobné zhůvěřilosti, které samozřejmě jdou pojmout i zajímavě a nosně, to zase ne že ne, ale představte si vatou vyplněné rodinné pasáže z pozdějších sezón Dextera či Homelandu (když už jsme na poli tvorby stanice Showtime). Udělalo se vám blivno? Tak tady je to to samé, jen o poznání horší, protože zdejší vztahové segmenty jsou podány tak, že by to neprošlo snad ani v pozdějších notně vyvanulých řadách Beverly Hills 90210. A co hůře, přešlapují na místě a to ne v rámci několika epizod či snad jedné série, ale klidně po několik sezón. Chtěl bych vidět tu hlavičku, která přišla s konceptem „budeme mít respekt vzbuzujícího drsoně, co se v jedné scéně ohání basebalkou a pak střih, budeme se věnovat dceři a jejím SMSkovacím flirtům a muchlování a to ne v jednom díle, ale po několik sezón, z toho budou diváci paf a nedočkavostí nebudou moci dospat, jestli u toho rappera uspěje či ne“. Ovšem není to jen o dcerce, její brácha, jejich matka i Rayovo příbuzenstvo jsou to samé v bleděmodrém. Čili platí, že cca dvě třetiny epizod/sérií/seriálu jsou na plný počet a ta zbylá třetina hluboko pod hranou snesitelného odzívatelného podprůměru. Přesto to jako divák s multitaskingujícím Rayem táhnu již několikátý rok, protože jakkoli mi výše uvedené pije krev, tak žánrová (zpočátku notně rozdrobená) linie za sledování chtě nechtě stojí a s postupujícím časem dokonce čím dál tím více. (11.07.2016)

Po Californication se na Showtime objevuje další seriál, ve kterém se můžeme kochat pohledy na chlápka, co dává blowjob transvestitovi; užívat si dialogy mezi Jonem Voightem a nějakým mladým klukem o tom, jak je v pohodě nechat si vykouřit od chlapa, ale nechat se mrdat do zadku už tak moc v pohodě neni, protože by člověk mohl chytit nějakou nemoc; a nebo sledovat stopádesátiletýho Voighta tancujícího jen v ručníku. Kdo má tohle rád, asi bude spokojen... já moc spokojen nejsem. Jestli se nerozjede příběh, končim s tim. (21.07.2013)

1. série 80%, 2. série 80%, 3. série 100%. Skvěle napsané a zahrané ultrahusté drama jednoho tvrďáka. Postupně , sezónu od sezóny, se pozornost nesoustředí pouze na hlavního hrdinu, ale na širší okruh postav kolem něj a to neuvěřitelně zvyšuje kvalitu. Ve třetí sérii jsem měl pocit, že sleduju Kmotra. Podobnost kvalitou, ne příběhem. Liev Schreiber, Jon Voight, Dash Mihok a Eddie Marsan tomu skutečně vládnou, ale skvělé jsou i vedlejší postavy, které i na malém prostoru dokážou být nezapomenutelné. Jeden z mála seriálů, který zraje věkem. (22.09.2015)

Zatím si nechávám zadní vrátka pro lepší nebo horší hodnocení, proto zatím dávám průměr ale začátek vypadá na slušnou jízdu. Postavy sympatický až na Rayovo manželku, větší kus samice hovězího se vidí málokdy. 4.4.2017 - Konečně jsem se rozhoupal po celých třech letech kdy jsem viděl první tři díly a shlédnul celou první sérku. Seroš je to slušnej, občas jsem se fest těšil na další epizodu. Ale co mi zatím chybí, byl nějaký zásadní šokující zvrat, překvápko, nebo dramatické vyústění. No uvidíme jak to bude dál. 1. série 70% (31.01.2014)