Siedmy kontinent

Alegória na (ne)obyčajný životný stereotyp. Zatiaľ, čo prvá polovica je práve ten typ zcela obyčajného ťahania deja s pár psychologickými otázkami s realitou každého dňa. Rok po roku to stúpa na grandióznej atmosfére s pocitom, že tu niečo nie je v poriadku. Vždy je to viac a viacej depresívne a svojím sposobom bizardné. Postavy uveriteľné, realistické správanie, Hanekeho výber obyčajných nehercov, len pridáva na autenticite. Záverečná 15 minútovka je už len prechádzka peklom. Záverečný podtitulok mi zasadil fakt obrovský odtlačok do mozgu. Nihilizmus v tej najtvrdšej podobe. (23.08.2014)

Siedmy kontinent a 71 fragmentov chronológie náhody sú presným opakom toho, prečo som ako dieťa prepadol filmom. Nulová obrazová poetika, gradovanie príbehu či emócie. Žiadne farby ani tóny. Iba mechanické - hoci intelektuálne brilatné - filozofovanie nad hnusom či nevyspitateľnosťou sveta, úmyselne bezcitne poskladané zo statických, niekedy úmorne dlhých záberov. Bezcitne zostrihané úmyselne, pretože Haneke je rebel a nechce diváka manipulovať tým, čo robí filmy príjemne stráviteľnými (strih) či emocionálne pôsobivými (hudba). (02.06.2017)

Tomuto filmu bych šupem stáhla plné nebe hvězd. Tak sugestivně vybudovanou atmosféru na pouhém znázornění stereotypního, blahobytného života jedné rodiny hnedtak neuvidíme. Po zdánlivě banálním začátku, který ale ani za mák nemůžu nazvat nudným, protože každý záběr má svou opodstatněnou důležitost, se postupně dostaneme k momentu, který nás zchladí jak ledová sprcha, protože se nám rozsvítí, kam celý děj vlastně kráčí. A pak už jsme jen vtaženi do víru (radikálního) dění, že zapomínáme k čemu slouží naše plíce. Takhle zatajený dech bych neměla ani kdybych seděla o půlnoci v opuštěné kadibudce uprostřed hlubokýho, sibiřskýho lesa. Máte můj kompliment, Herr Haneke! Proč teda ubírám hvězdičku? Za ty reálné osoby, které poskytly námět k tomuto snímku. A za všechny jim podobné a jejich postoj k životu. Za jejich nekonečné sobectví. Důvody, proč se rozhodly k vyvandrování do tramtárie jsou pro mě neakceptovatelné. Nesdílím žádné sympatie, natož lítost s lidmi, kteří si neváží dobrého bydla. (19.08.2010)

Prečo posadol amok rodinu S....Pokiaľ by som nevidel nie príliš slávny film Rainera Wernera Fassbindera Prečo posadol amok pána R, pojednávajúcom v podstate o tom istom, bol by som s režijne dokonalým Hanekeho filmom o niečo a možno aj omnoho viac spokojný. Tam, kde je Fassbinder minimalistický v zobrazovaní každodennej rutiny života, Haneke je silný v detailoch materiálnych vecí, zobrazujúcich náš každodenný život. Počúvať v súčasnosti vo filme "osterreichische rufnung, die nachrichtung", je pre našinca, ktorý zažil onú dobu, nečakaným wtf bonusom. Siedmy kontinent je absolútne vážny a psychologicky výborne vykreslený film, kde platí napríklad aj pravda Joža Ráža, že najťažšie výčitky sú tie nemé, vďaka Hanekeho výraznému autorstvu mu ale nechýba aj cynizmus, bez ktorého to s obžalobou kapitalizmu, mestského života a konzumu proste nejde. Pri počúvaní správ sa síce zamyslíme nad bavlnkovou situáciou západného sveta v porovnaní so Sovietische union, Irakom, Iránom a ďalšími spomenutými krajinami, stabilitu vnútorného sveta jedinca ale blahobyt spoločnosti nezaistí. Ja by som to na mieste našej rodinky tak čierne nevidel a kľudne by som sa zbalil a vybral by som si radšej kontinent pôvodne zamýšľaný, čiže piaty. Rozhodne ma potešil Hanekeho dá sa povedať že trademark s náhle prerušenou hudbou (dcéra pred loďou), ktorá sa ukáže ako diegetická. Tento prvok použil minulý rok v Láske, iné jeho filmy som videl už dávnejšie.... (19.03.2013)

Síla. Vždycky preferuju serióznější, uvědomělejší a depresivnější kinematografii před bezproblémovými, rozjuchanými a veskrze pozitivními povrchními filmy, ale tohle bylo dost i na mne. Nevím, prostě nějak nejsem schopen ani ochoten plně přijmout to, o čem film vypráví. Ale natočen je skvěle, o tom žádná. (04.06.2011)