Pianistka

Tak tady jsem šlápl vedle. Ačkoliv musím uznat, že po psychologické stránce je film zdařilý a hlavní herci nejsou špatní. Zvedal se mi žaludek a to nejen díky tomu, co jsem viděl, ale i slyšel. Opět jsem ztratil 2 hodiny ze svého života a nehodlám ztrácet ani těch pár minut rozepisováním se o tomto odporném kýči, díky kterému se stydím, že jsem ho vůbec shlédnul. 15% (15.12.2010)

Šokuje mě, že někdo ještě pořád považuje za šokující, že různí lidé mají různé choutky. Filmy se točí o všem možném, tak proč ne o tomhle? Isabelle Huppert je senzační, Annie Girardot jakbysmet. S takovou matkou se ovšem nedivím, že má hlavní hrdinka občas sto chutí vrazit jí drát do zadku...jenže nemůže, tak mučeníčko realizuje sama na sobě. Holt de gustibus non disputandum est... (22.04.2010)

Táto snímka je chladnejšia ako psí čumák. Ide o porno bez pornografických scénok. Neviem ako je možné nakrútiť takýto protikladný paradox, ale Michael Haneke to dokázal. Je to nehorázne ťažké na psychiku hlavne s toho dôvodu, že to má na sexuálne deviácie veľmi znamenite realistický pohľad. Nič tu nie je prehnané, nič sa nezveličuje ani neskresľuje. Proste snímka sleduje cestu, navonok, chladnej učiteľky klavíru a jej študenta, horlivého láskou. Táto pani učiteľka je sexuálne frustrovaná, žije vyše 30 rokov iba zo svojou matkou. To sa na jej charaktere zapísalo. Keď sa učiteľka a študent zblížia natoľko, že spolu komunikujú o svojich túžbach ona bez akýchkoľvek zábran predhodí pred neho všetky svoje sexuálne sny.. . Sado-maso scénky v ktorých nebolo ukázané takmer nič sa mi viac sprotivili ako scénky v plnom zábere pri iných filmoch... Haneke to vie. (29.12.2014)

Isabelle Huppert předvádí životní výkon a je v roli rezervované konzervativní paní profesorky, která po nocích navštěvuje pornokina a řeže si pohlaví žiletkou, vážně nedostižně famózní. Celkově se mi líbila hloubka, do jaké se tenhle film ponořil. Když jsem v Cabiriiných nocích psal, že nikdo nenatočil lepší psychologický portrét jedné ženy, bylo to proto, že jsem neviděl Pianistku. Co mě ale zklamalo je obyčejnost (až nuda - i jako milovník klavírů uznávám, že statických pohledů na hrající ruce tu bylo až moc) tohohle filmu. Nejsou tu žádné vychytávky, příběh je nasnímán suše, s odstupem, jako by ho ani nenatočil režisér Funny Games. S hlavními postavami jsem se moc nezžil a ani mi jich nebylo líto, což není problém hlavních představitelů. A co musím uvést jako hlavní mínus je konec. Byl jsem napjatý a těšil se, čím mě Haneke šokuje, ale skončilo to tak nějak.. divně. Jako kdyby vám kamarád vyprávěl vtip a neřekl poslední větu. Škoda, materiál tu byl, ale nějak to nezafungovalo.. (23.12.2008)

Šokující, hnusný, úchylný? Ne, nic z toho bych při popisu filmu nepoužila. A lidský? Proboha, jestli takhle vypadá lidskost, tak bych měla utéct někam hodně daleko, kde žádní lidi nejsou. Přesto se nedá na tento snímek jen tak zapomenout. I když jsem těžce bojovala s délkou filmu, zaryl se mi do hlavy. A to především díky úctyhodném výkonu Isabelle. Její jméno je vždy zárukou zážitku. Tak mně napadá, že jsem ji ještě neviděla hrát "normální" postavu. (12.12.2008)