Funny Games

mno tak tohle bylo celkem silny kafčo.. krutě znepokojující thriller (hororem bych to nenazval..) o dvou týpcích, kteří si nakráčí do domu jedné famílie, nechcou odejít a s úsměvem na tváři jim potom ze života udělají peklo.. až na zapojení diváka do děje (mrknutí do kamery..), tu fintu s ovladačem a pár nudných dlouhotrvajících záběrů špičkové! 4* (21.12.2008)

ČSFD je vtipné. Vlezete na profil Pána Prstenů, je tam 5 000 odborníků přes fantasy. Vlezete na profil Armaggedonu, je tam 5 000 odborníků na fyziku. A pak vlezete na Funny Games, kde je 1 000 psychiatrů a psychologů, co do jednoho přesně ví, kam tím režisér myslí a kteří, ve své originalitě a všemocné prozíravosti de facto 500 krát přepíšou ten naprosto stejný text. Na tom by nebylo nic špatného, ovšem kdybych byl slepý. (01.02.2009)

Čtvrtý film Hanekeho, který jsem viděl a zdaleka nejlepší. Několik nesouvislých poznámek proč: 1) Haneke zde nejvíc potlačil určitý násilně moralistní postoj, který mi na jeho předchozích dílech vadil, aniž by tím ale otupil morální aspekt díla. Zásadní rozdíl je mezi tím, kdy předkládá jednoznačný apel typu "média (konzum...) jsou zlá, protože...", a kdy nechává na divákovi, aby si bezdůvodné násilí interpretoval sám. 2) Vynikajícím způsobem pracuje s rytmizací celku (následují spoilery). Haneke ví, že divák je v polovině filmu už vyčerpaný a trochu otupený vůči dalším krutostem (k tomu nejhoršímu už došlo). Proto dává divákovi pauzu a možnost vydechnout si, aby v zápětí spusti další kolotoč hrůzy. 3) Chytře nechává vyniknout hlavně bolesti a ponížení namísto explicitního násilí. Např. v případě vynuceného vysvlečení matky snímá pouze její obličej. 4) V divákovi vyvolává bezmoc zcizovacími efekty ("převinutí" filmu nazpět, konverzace vrahů s divákem atd.). 5) Velmi obratně pracuje s diváckými očekáváními, které vzápětí boří (nůž, který na začátku zapadne do lodi a který ve výsledku k ničemu není). 6) Lapidární konec, který dále stupňuje bezmoc (manželka už k ničemu není, takže je shozena z lodi, začíná nové kolo v novém domě). (15.08.2019)

Přeceňovaná nuda s totálně nevyužitým a promrhaným potenciálem. Unikla mi zásádní věc a tou je pointa Funny Games. Moc nechápu na co si ten film hraje a hlavně o co se pan Haneke celou dobu snažil. Čekal jsem taky mnohem větší teror s psychologickým podtextem a kde nic, tu nic. Pár pohledů do kamery s mluvou k divákům a jedno přetočení nedělají z Funny Games nic vyjímečného. Celé to spíš působí rádoby hluboce, ale je to duté, jak bambus. (24.11.2014)

Funny Games nie sú horrorom, skôr sofistikovanou hrou s divákom na tému násilie. To je dôležité si uvedomiť, pretože v opačnom prípade môže Hanekeho štýl fanúšikov očakávajúcich poriadnu žánrovú "řežbu" vyrušovať až iritovať (neúmerne naťahované statické zábery, metaroviny filmu s oslovovaním diváka a jeho "vťahovaním" do deja a pod.). Haneke nám skrátka ukazuje násilie a usvedčuje nás z toho, že medzi pozeraním sa na násilie a jeho uskutočňovaním, nie je až taký rozdiel. (22.10.2006)

Jelikož jsem viděl první remake, tak tím pádem mě rakouský originál nemohl už nějak silně ohromit. Dá se říct, že remake je do puntíku stejný jak originál a přesto má o 10% méně. Zvláštní. Akorád za lepší hlavní dvojici psychopatických mladíků považuju Michaela Pitta a Brada Corbeta z remaku. Škoda jen, že Haneke nevybral atraktivnější herečku do hlavní ženské role, protože tato bylo více než ošklivá. Ačkoliv je film výborný, dávám přednost remaku, ke kterému už mám delší dobu vztah a je mi "sympatičtější". (17.03.2010)

SPOILER! Po tomhle by teď bodlo si na ušolíchání mysli pustit “Funny Games 2 - Ciao ragazzi” o tom, jak se karty obrátí a ta poslední rodina se pomstí za ty dvě předchozí (nebo bůhví kolik jich bylo) a zahraje si ententýky s těma sadistickejma slizounama hezky podle jejich zvrhlých pravidel, aby ty eunuchy přešla definitivně chuť na vejce. Pokud možno bez režie Hanekeho, ať se dočkám happyendu. Ať je nějaká ta spravedlnost aspoň ve filmech. Achjo, to by teď fakt bodlo. (20.08.2010)

Možno to bude tým, prečo nie som týmto filmom tak ohúrený, že som pred tým zhliadol množstvo podobných snímkov, ktorými sa chtiac nechtiac inšpirovať musel. Nemožno mu ale uprieť niekoľko originálnych režijných prvkov a totálnu nekompromisnosť. Hlavne na krajinu svojho pôvodu. (09.05.2019)

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (22.02.2009)

Po čertech brutální snímek jdoucí v odkazu kultovních záležitostí jako Poslední dům nalevo nebo Plivu na tvůj hrob aneb jak se víkend na chatě promění v boj o život v podobě zábavných her, které pro oběti asi moc zábavné nebyly. Už tak dost vyhrocenou a surovou atmosféru ještě přikrášluje seriálová rakouská produkce ala Doktor z hor :D a proto dávám přednost kultivovanějšímu a po všech stránkách vydařenějšímu remake. Pro slabé žaludky doporučuji obejít obloukem! (23.06.2013)

Znáte to - když začne být nějaký horor opravdu nervydrásající, režisér nám divákům trochu uleví. Například se z děsuplné tmavé noci střihne do bílého rána nebo nebožáci strašení přes noc duchy se náhle střihem dostanou mezi skupinu lidí, kterým o svých hrůzách vyprávějí... Dostaneme tak prostor příběh rozdýchat a pak pokračovat dál. Ano, a to je přesně to, čeho se v těchto ,,vtipných hrátkách" nedočkáme. Od chvíle, co se zvrhlí mladíci objeví na plátně - a že je to sakra brzo - už žádné ulevování, žádné střihy do poklidnější reality. Jen hodina a půl mučení, působení nepříjemností, brnkání na nervy... Dokonce tu ani nehraje dramatická hudba, není tu jediná lekačka a ty nejkrutější výjevy nevidíme - jako by nám ani těmito okázalými hororovými prostředky nechtěl Haneke ulevit. Funny Games nejsou jen dobrým filmem, jsou novodobým kultem. Kdo někdy spatří dva mladíky s andělskými tvářemi navlečené v bílém (jaký fetiš!), jak rozehrávají své perverzní hrátky, nejspíš už na to nikdy nezapomene. Přesto dát tomuto opusu pět hvězdiček mi je jaksi proti srsti. Podobně jako u děl von Trierových bych byl vcelku radši, kdyby toto skrz naskrz zlé a nepříjemné dílo nevzniklo. Ale když už vzniklo, nemůžu zapřít, že na něj musím pořád myslet. A že mě fascinuje. Takže jsem souboj se dvěma mladíky prohrál... Nevinná rodina byla vyvražděna i kvůli mé zábavě. (30.10.2013)

Funny games s divákem na hraně exploatace či counter-exploatace? Škoda, že po první neskutečně zábavné hodině tempo klesá. (22.01.2013)

Vedle Mechanickýho pomeranče nejlepší film o (domácím) násilí a spolu s Rekviem za sen jeden z nejintenzivnějších filmových nočních můr, co sem viděl. (01.03.2010)

Experiment s divákem. Haneke nejdřív nastíní celkem klasický vypadající thriller o výtržnících v domě, ale tak jako se ta úvodní rodinná idyla zvrhne v thriller, tak se i klasický thriller zvrtne dál. Divák uspaný vlastní představou o odhalení budoucího vývoje ani nepostřehne ten moment, kdy se mu Haneke vplíží do pokoje, vyhne se popcornu sem tam popadanému po podlaze a z opěradla pohodlného křesla odcizí ovladač. Tím v podstatě převezme nadvládu a z televizní obrazovky se rázem stane zrcadlo, které odráží samotného diváka skrytě i otevřeně toužícího po násilí, jehož přímému zobrazování se ale Haneke výborně vyhýbá. Hlavní hybatel děje se nebojí otáčet do kamery a oslovovat přímo diváky, čímž z různých úhlů pohledu paradoxně zvyšuje i snižuje autenticitu "filmu" zároveň" a nejen, že tak diváka vytrhuje z filmu ale zároveň mu dává pocit, že se na všem také podílí. Právě tou svojí (ne)latentní krvelačnou a sexuální touhou. Někdo na tuhle zvláštní hru přistoupí, někdo odejde, někdo nemá problém s každým zákoutím svého charakteru, někdo klíče od 13. komnaty záměrně či nezáměrně skrývá. (30.08.2010)

Haneke tu boří lidskou psychiku jako domeček z karet. Nikdy nevíte, odkud příjde další rána, která vás srazí na kolena. A přitom to začínalo tak nevinně. Bylo to poprvé, co jsem si přál, aby film už nějak skončil z jiného důvodu, než proto, že je nudný. Jeden z těch nejbestiálnějších filmů, co jsem kdy viděl. (03.08.2009)

Funny games hraje režisér s diváky. 1) Film, při jehož promítání na festivalu v Cannes diváci a někteří kritici demonstrativně opouštěli sál, není ani thriller ani psychologické drama. To je patrné už během děje, promluvy Paula k divákům nebo použití dálkového ovládače to názorně ilustrují. Proto taky neplatí pravidla žánru, ba dokonce lze říci, že film je mimo žánr. O čiré hrůze taky není řeč, vše je tak intelektuálsky pojaté - násilí samo pro sebe, bez explicitního zobrazování. Film je hrou, kterou nelze brát příliš vážně...což dokazuje scéna s dálkovým ovládačem i vlastní konec filmu. 2) U filmů podobného žánru přece nejde o realitu. Je to čistá fikce, v níž je dovoleno vše, co slouží svému účelu. A účelem tu není detektivka s přesně definovanou motivací a logickým průběhem. Proto diskuse o logice chování obětí nebo o nepravděpodobné jedinečnosti psychotických pachatelů jsou nepatřičné. 3) Silně přitažlivý (i když poněkud kostnatý) 22letý Arno Frisch v roli Paula tak na mě nepůsobí jako masový vrah, ani jako extrémní deviant. Spíš jde o poněkud rozpustilého intelektuálsky založeného studenta, který na filmovém plátně ilustruje své názory o povaze násilí a ani na chvíli nezapomíná, že je to jen film...jím rozpoutané běsy vlastní představivosti však musí každý zkrotit sám. 4) 55letý Michael Haneke (scénář a režie) sám svůj snímek popisuje takto: "Funny Games" gibt ja nicht vor, ein Film zu sein, der Realität beschreibt, sondern es ist ja die Parodie eines Genrefilms, wenn Sie so wollen. Trochu zvláštní parodie, chtělo by se dodat. (09.05.2011)

Poprávu velebené dílo, které popkulturní veřejnosti prezentuje úžasný emocionální a intelektuální prožitek. Ptát se, k čemu jinému než k pocitu hnusu má tohle sloužit, je evidentně kulturně a politicky nekorektní; není snad hnus pocitem stejně hodným umělecké reflexe, jako kterýkoli jiný? --- Pokud jde o mne, klidně a rád zůstanu úzkoprsý a nekorektní. Zdržím se i výkladu základů estetiky; nad kýblem sraček se mi rozumovat jaksi nechce. --- (06.03.2013)

Původem německý režisér Michael Haneke má za svůj úkol točit nevšední a podivné snímky a účelně zasahovat divákovu přesvědčenost a odměňovat jeho touhu po jiném těstíčku. Řeknu rovnou, že se trefil do nejednoho terče._____ Děj není prostý ani přirozený, i když způsob konání pro některé postavy je pouhou střízlivou hrou. Pro přiblížení k náplni: tříčlenná rodinka se psem směřuje vstříc svému domku u jezera, aby zde všichni pohromadě strávili svůj volný čas. Nevědí však, že se jim přijdou věnovat patrně čerství přátelé jejich sousedů, které spatřili při příjezdu a kteří svou pozornost začnou směřovat jejich směrem, již brzy. Zbytek filmu odpovídá jeho názvu._____ Během první půlky z celkové stopáže není po náznaku špatnosti ani vidu ani známky a úplný začátek je přátelský skoro až rodinný. A přestože vám s přibývajícím časem postupně začne docházet, že se strhne něco krajně neobvyklého a nevídaného, nedokážete se k tomu ve své fantazii přiblížit ani o mozkovou blánu a ústa na tváři se pak těžko zavírají. Šokující dopad na diváka není ve své největší intenzitě až při závěrečných titulcích, nýbrž je vrýván postupně jak hra vrcholí. I když je téměř patrné jak hra skončí, postup hraní je otevřený všem způsobům a možnostem. Přitom chladnokrevnost je místy nelidská a roste s ní strach._____ Při projekci, jíž jsem se já zúčastnil, zavládla poněkud více ruka promítačova a všem se dostalo nechtěné pauzy, nicméně tato hrubka nezkazila celkový dojem a stihl jsem alespoň během ní vědomě dýchat._____ Funny Games považuji za film, který stojí za to vidět kvůli zjištění, že filmové plátno je těžko vyčerpatelná zásobárna nápadů a jejich ztvárnění. Tento snímek si za tímto dojmem stojí - z nedohlédnutelné řady bratrů produktů - v poslední době nejvíce. (27.03.2004)

Ako mnohý z vás aj ja som videl ako prvú snímku Funny Games USA. Remake tohoto snímku od toho istého tvorcu. Je to prakticky to isté iba s náznakom nezávislého filmu, respektíve asi menšieho rozpočtu. Ten istý scenár akurát inší herci. Pre niekoho zbytočný remake pre niekoho nie, no obidve snímky sú rovnako kvalitné, rovnako strhujúce a zákerné.Čistý audiovizuálny psychický teror ktorý nie je určený pre citlivého a bežného diváka. (01.03.2017)

Sice mám slepice, ale zkuste si ke mně přijít pro vajíčka :-). Mrazivé a nepříjemné, ale dobře natočené i když pokud to má nějaký hluboký přesah, tak ho nechápu. Pokud zde někdo píše, že viděl prvně Funny Games USA a že toto je zbytečné - tak je to snad naopak ne? Ale dost dobře si nedovedu představit, že bych se já dívala po tomto na remake. Jednou mi to vážně stačilo. (12.03.2018)