Postel

Absurdní fantaskní bizár, ve kterém se hlavní hrdina Luboš ocitá ve světě žen a kde hledá svoje místo. Nevím, jak to více popsat, jenom bych hýřil samými superlativy. Postel je nejoriginálnějším porevolučním snímkem, jaký u nás byl natočen. Prakticky je neznámý, přitom je tak zručně a chytře vymyšlený, že to bere dech. Produkoval ho Václav Marhoul a je to tam znát. Nic podobného jsem v československé kinematografii nezaznamenal a už ani nezaznamenám, poněvadž v dnešní době by film nemohl projít, ženská emancipace by ho určitě zarazila a přitom o to ani tak nejde, Luboš se jen snaží být pořádným chlapem :D. Třeba scénka s cigánkou, která mu ho vykouří a on ji zadusí svým spermatem a pak je souzen za vraždu, kde ho soudí jen samé ženy. To prostě nevymyslíš, masakr!! Anebo když zjistí, že Bůh je žena :D :D. ORIGINÁL!!! Těch scén je tam snad celá stovka a obrazivosti se meze nekladou! Oskar Reif natočil svůj autorský snímek s takovým umem a potenciálem (námět, scénář, hudební dramaturgie a režie), bohužel Postel je jeho výtvor poslední. Už před ním dal o sobě vědět krátkým filmem Pumelice lesní moudrosti, kde dal prostor divadlu Sklep a to je taky sakra palba! Teď už točí jen dokumenty 13. komnaty a celovečerní snímek je v nedohlednu. Tomuto filmu prospívají i neokoukané tváře a černobílý negativ, nasnímaný širokoúhlým formátem kameramana Igora Luthera. Ze známějších hereček se mě moc líbila Stanislava Jachnická, známá především jako dabérka, hrající Lubošovu ženu a prvorepubliková herečka Sylva Langová, která zahrála jeho babičku (a to naprosto dokonale!) a byl to její první filmový návrat do Česka od roku 1947. Musím pochválit i perfektní zvuk a hudbu, která je vybraná z díla Georgese Bizeta a Antonína Dvořáka. Natáčelo se hodně v Jaroměři a Josefově a každý návštěvník festivalu Brutal Assault to musí určitě hned poznat :). A to jsem na začátku komentáře avizoval, že bych hýřil jen superlativy a je to tady. Musel jsem to všechno napsat, protože něco takového v naší zemi nemá, ale opravdu nemá obdoby. A to logo filmu i filmový plakát je geniální!! Mám už jen na to poslední tři slova a to jsou - KULT JAKO PRASE!!! (04.08.2019)

Myslím, že v dnešnej dobe #MeToo a všemožných ´´uvedomelých´´ spolkov, osud ´´hrdinu´´ tohto filmu, zrejme čaká aj na nás ostatných. Láska a zdvorilosť je rýchlo pošľapaná ideou, že tým ide o znásilnenie ženskosti. A pritom sa len prejavujú pudy, ktoré sú tu tisíce rokov, ktoré sú potláčané akousi ´´vierou´´, ktorá je tu zhruba 2 roky. Námet, ktorý je obyčajný, ale v neobyčajnom štýle. To je POSTEĽ. Klady a zápory oboch strán pohlavia, sú tu podané síce humornou, ale dnes až mrazivo skutočnou formou. Ak POSTEĽ možno nazvať filmom nadčasovým, ktorý vlastne len predznamenal blížiacu sa dobu, má napr. taký snímok ( román ) 1984 ( NINETEEN EIGHTY-FOUR - 1984 ), podobne nostradamovskú predtuchu? (24.10.2019)

Hodně divný film, s kterým jsem se téměř dokonale minul. Dostal jsem na něj tip, že je to v jistých kruzích velmi známý film z devadesátek, což mě překvapilo, protože jsem o něm nikdy neslyšel, stejně tak o režisérovi (u kterého mě poněkud zaráží, že už nikdy žádný další film nenatočil). Dokonce i obsazení mi bylo zcela neznámé, neznal jsem jediného herce. Tento údiv je ale asi jediná emoce, kterou to ze mě dostalo - strašně mě nebavilo na to koukat, hlavní postava mi byla velmi nesympatická, a celkově mi to prostě přišlo jako šílený bizar, který kdybych nikdy neviděl, o nic bych nepřišel. A už druhý den poté si v podstatě nepamatuji, o co v té kravině šlo. Kamera je ovšem velmi dobrá a za zmínku stojí též zajímavý font (evokující postel), jímž je vyveden titul filmu v 6. minutě (lze vidět i zde na plakátě). (02.10.2019)

Muži jsou prostě muži, ženy jsou prostě ženy, obě ty skupiny jsou dost odlišné, ale stejně spolu i přes určité problémy žijí v párech a hlavním hrdinou tu je Luboš, který vyrůstal bez mužského vzoru a to zapříčinilo, že v životě má mnohem blíž k ženám - i přesto, že jim nikdy nemůže přesně porozumět, jelikož je muž. Z tohohle by mohl být dost zajímavý film, ale bohužel to jen zůstalo u hrubého náčrtu a dál se to obsahově a myšlenkově moc nerozvíjelo. Hodně to sází na formu, která je, nutno uznat, dost povedená a nejednu scénu má velmi dobře propracovanou vizuálně i "sdělením". Právě proto to forma celé celkem zachraňuje, protože s tou si Reif skutečně vyhrál a skrze ní dodal Posteli dojem něčeho navíc. Vlastně i díky tomu si to celou dobu dokázalo udržet moji pozornost. Jen teda škoda, že se tu takhle nepracovalo i s obsahem, protože jeho vady tu jsou prostě znát a forma nad ním určitě převažuje. A to ne zrovna málo... 3* (24.02.2022)

už som mal nabehnuté na 5*, krásna kamera, úžasné scény, originálny scenár, poetické vízie, ale ku koncu sa to nejak celé zamotalo a ja som sa trochu stratil, ostal som v žalári ako ten dědek, ktorého už 52 rokov "nemůžou zavřít" :) Aj tak však velmi originálny (a dosť odvážny:) počin nového mladého režiséra. Snaha hladať "skutočného muža" bol veľmi ťažký oriešok aj pre skúsenejšieho režiséra-scenáristu, tobôž uchopiť niečo tak iracionálne ako je stret mužského a ženského sveta. V mnohých momentoch veľmi vtipné a nápadité, ironické aj čisto ľudské (mužské:)), poetické, surreálne.... Hlavný hrdina viedol spravodlivý boj za rovnoprávnosť, vlastnú hrdosť a dôstojnosť, no protivník je neporaziteľný skrze svoje "tajné zbrane" a obrovský mocenský vplyv a potenciál.... pri sledovaní ma napadol tento už klasický "obrázkový vtip" :) http://www.lagag.com/wp-content/uploads/2011/12/with-this-i-am-going-to-control-your-life.jpg ... p.s.: pýtam sa sám seba "Písal by skutočný muž v jednom komentári toľko smajlíkov ako ja v tomto??" ... :-) (16.02.2012)