Das Bett
The Bed
Réžia:
Oskar ReifScenár:
Oskar ReifKamera:
Igor LutherHudba:
Václav VondráčekHrajú:
Michal Przebinda, Stanislava Jachnická, Sylva Langová, Jana Yngland Hrušková, Věra Kalendová, Jana Drbohlavová, Jan Pilař, Bohuslav Ličman (viac)Obsahy(1)
Říká se velmi nepřesně: Žijeme na tomto světě a jsme jenom lidé... To ale není pravda. Žijeme totiž minimálně ve dvou světech: ve světě mužů a ve světě žen: a nejsme jenom lidé, ale jsme jenom muži a jsme jenom ženy. I když... Existují dnes ještě vůbec muži? S Lubošem Urnou - čtyřicetiletým hlavním hrdinou filmu - se seznamujeme v okamžiku, kdy umírá a tedy tento svět opouští. Bezprostřední důvod jeho smrti je banální a tragikomický současně, stejně jako situace, ve které se tak stane. Dokonce by se mohlo říci, že Lubošův konec je podobný většině událostí v jeho životě. Od útlého mládí až po dospělý věk. Kdo je vlastně Luboš Urna? S jistou mírou nadsázky je možno říci, že jde o určitý charakteristický typ příslušníka mužského pokolení konce dvacátého století. V jistém slova smyslu je možno Luboše označit za předobraz či určitý prototyp velice pravděpodobného mužského živočišného druhu ve třetím tisíciletí. Luboš je, stručně řečeno, reprezentant ne vlastní vinou degenerujícího biologického druhu - mužů, které zcela ovlivnil, pohltil a si podmanil plíživě agresivní svět žen.
Luboš se přitom nikterak nevymyká z průměru. Je učitelem, má rodinu, dvě děti, ale také značně vyvinutou citlivost a obrazotvornost, či přímo fantazii. Dalším charakteristickým rysem jeho života je skutečnost, že žije převážně ve světě žen.
Porodila ho žena, vyrůstá mezi ženami, dospívá mezi ženami, oženil se ženou a zplodil s ní dvě děti - samozřejmě ženy, mezi ženami pracuje, mezi ženami nakonec umírá... Mužů bylo v Lubošově životě vždy poskrovnu. Ve srovnání se ženami působili jen jako pouhé stíny, epizodisti velkých slov, prázdných gest a zanedbatelných činů. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (136)
Oskar Šovinista si poměřuje svou sílu s Oskarem Feministou a zápas po hodinu a půl trvajícím boji končí nerozhodně. Oba do svého klání zapletou Truffauta a snad se i trošku snaží konkurovat Caraxovi, vždyť Przebinda se Lavantovi v mnohém podobá. *** Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií II. ()
Skoro zapomenutý film, který by si určitě zasloužil více pozornosti. Reifovi se podařilo dát dohromady výborný scénář a filmu vdechnout snovou surrealistickou atmosféru. Film se navíc pyšní nádhernou černobílou kamerou, která atmosféru filmu jen podrthuje a umocňuje celkový prožitek z filmu. Škoda, že není v našich krajích více takových odvážných tvůrců.. 85% ()
Vizuální hostina s polopatickým scénářem oslabujícím černý humor celého dílka. Originalitu kazí to, že film vězí pořád někde v 60. letech, což je mor mnoha českých filmů s uměleckou ambicí. Výběr Przebindy pro titulní roli byl nešťastný, on hraje všechno jako na divadle, navíc špatně. Celý ten počin je ohromujícím nepodarkem, ale díky za něj. V polistopadové kinematografii stojí opravdu vysoko. ()
5* Je mi líto, že tento film zapadl mezi mnoha jinými a při tom podle mě patří mezi to nejlepší a nejoriginálnější, co u nás vzniklo po revoluci. Chápu, že jsem v tom názoru ojedinělý, ale myslím, že v originálnosti mám velkou pravdu. Rozhodně běžného diváka musím varovat, že to není přímo film určený pro něho a mnohem víc si ho užije ten, koho baví artovější kousky s intelektuálnější zábavou. Co se týče humoru, tak toho jsem si tam užil až až a navíc je tam dost toho mého oblíbeného absurdního i černého. Herecky taky překvapí, protože v obsazení se téměř nenajde vyloženě známá tvář a jde především o divadelní herce. Za sebe musím filmu dát i po zopakování plný počet hvězd a rád se k němu zase vrátím a budu doufat, že se časem jeho celkové hodnocení bude jen zvedat. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2AB /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ()
Muži jsou prostě muži, ženy jsou prostě ženy, obě ty skupiny jsou dost odlišné, ale stejně spolu i přes určité problémy žijí v párech a hlavním hrdinou tu je Luboš, který vyrůstal bez mužského vzoru a to zapříčinilo, že v životě má mnohem blíž k ženám - i přesto, že jim nikdy nemůže přesně porozumět, jelikož je muž. Z tohohle by mohl být dost zajímavý film, ale bohužel to jen zůstalo u hrubého náčrtu a dál se to obsahově a myšlenkově moc nerozvíjelo. Hodně to sází na formu, která je, nutno uznat, dost povedená a nejednu scénu má velmi dobře propracovanou vizuálně i "sdělením". Právě proto to forma celé celkem zachraňuje, protože s tou si Reif skutečně vyhrál a skrze ní dodal Posteli dojem něčeho navíc. Vlastně i díky tomu si to celou dobu dokázalo udržet moji pozornost. Jen teda škoda, že se tu takhle nepracovalo i s obsahem, protože jeho vady tu jsou prostě znát a forma nad ním určitě převažuje. A to ne zrovna málo... 3* ()
Galéria (21)
Fotka © Barrandov Biografia
Zaujímavosti (8)
- Grafik Michal Cihlář získal ocenění za nejlepší plakát roku 1999 (byl to jeho první a současně poslední filmový plakát). (charlosina)
- Jako sedmý film československé historie byl tento film v roce 1998 nominován do prestižní sekce na MFF v Cannes. (charlosina)
- Na MFF v Seatlu získala Postel zvláštní cenu poroty. (charlosina)
Reklama