Dieťa 44

Dieťa 44 je strašne absurdný film. Skutočným prípadom beštiálneho Čikatila voľne (ale fakt že voľne) inšpirovaný príbeh sa dostal na stránky kníh, zaujal Ridleyho Scotta a ten z pozície producenta narval 50 miliónov dolárov do filmovej adaptácie z dielne USA, Veľkej Británie, Česka (kde sa natáčalo) a Ruska (!). Réžiou poveril neškodného režiséra bezzubého výplachu s Denzelom Washingtonom a Ryanom Reynoldsom Nepriateľ pod ochranou, scenár mu napísal autor Besného psa a Glórie (wtf?) a v hlavných rolách sa objavili Brit Tom Hardy a Švédka Noomi Rapace, ktorí sa k sebe obludne nehodili už v Špinavých prachoch, spomínate alebo ste radšej aj vy zabudli? Rovnako blbý je aj zvyšok kastingu. Gary Oldman??? Joel Kinnaman??? Jason Clarke??? Vincent Cassel??? Kto toto preboha nakombinoval? A prečo do toho herci šli?! Drasticky zvláštny mix sovietskej kriminálky, manželskej drámy, politického trileru, serial killer, možno štipky hororu (ale to skôr nie), občas prebehne čudná akčná scéna, aby sa nepovedalo. Do toho bizarné sovietske exteriéry a interiéry. Má to 137 minút, ale je to alebo príšerne málo alebo naopak príšerne veľa, neviem. Vinou aktívneho strihača, mega-čudného správania postáv a nezrozumiteľného scenára (u ktorého nikto nevie, o čo presne mu vlastne išlo) je výsledok skutočne nevydarený. Pochopil som správne, že Leva úrady potrestajú za to, že pátral po zabitých deťoch a tak ho upracú do prdele sveta a hneď v prvý deň služby sa v tej prdeli sveta objaví onen vrah? Spočiatku to vôbec nemá zlú atmosféru. A po vizuálnej stránke je to vcelku pôsobivé. Plus niektoré scény OK (vešanie vlajky, naznačenie, že žena je tehotná a tak je lepšie streliť ju do hlavy). Ale niekde v strede sa z toho stane zmätené čosi. A lepšie to už nebude. Smutné je, že jedna z najuveriteľnejších vecí snímky odpovedá realite: keď začal (vtedy ešte samozrejme neodhalený) Čikatilo vraždiť, sovietske úrady skutočne odmietajúce veriť tomu, že by v poslušnom Sovietskom zväze mohol existovať sériový vrah. Veď predsa vrahov má len zvrátená, úchylná Amerika. V kráľovstve vodky by sa čosi také nikdy nemohlo stať. Kvôli tomuto prístupu trvalo veľmi dlho, kým bol Čikatilo chytený a popravený. Dovtedy stihol zavraždiť viac ako 50 detí a žien. (04.12.2018)

"Koho chytnou, toho zatknou. A koho zatknou, ten už je vinen." Paranoidní padesátá léta byla svinská a je jedno, zda-li to bylo v CCCP, ČSSR nebo v USA. Proč by však Američané ukazovali svůj zrůdný mccarthismus, když mohou ukázat stejně zrůdný stalinismus? To je snad jasné - nebudou si dávat vlastní gól. Tak se nám Andrej Čikatilo proměnil ve Vlada Maleviče, zase zavraždil nějaké děti u Rostova a tentokrát to ani nikdo nechtěl vyšetřovat. Ještěže máme geroje Lva, který se umí ubránit i v bezvědomí, běhá pěšky po evropské části Ruska a ještě ke všemu miluje svou ženu, která se ho bojí. Nějak z toho mám pocit, že to byla hrozná blbost, ale Hardyho zarputilost mne většinou baví sledovat. (04.02.2016)

Takto nejako podľa mňa vyzerá, keď sa niekto niečím inšpiruje a potom popustí uzdu svojej fantázii do galaktických rozmerov. Neviem či to bol v tomto prípade autor knihy, alebo tvorcovia filmu, ale v každom prípade to jeden či druhý prehnali. Nerobím to rada, ale nedá mi neporovnávať tento film s filmom Citizen X, ktorý mal síce televízny formát ale tento film v pohode prebíja o dve triedy. A nejde mi o to nakoľko, ktorý čerpá zo skutočnosti, ale skôr o ich hodnovernosť. Pretože, i keď je Citizien X všetko, len nie akciou a prenasledovaním nabitý film, je tá nemožnosť urobiť čokoľvek v záujme vyšetrovania vrážd oveľa uveriteľnejšia a reálnejšia ako tu, pretože samozrejme Sovietsky zväz bol rajom na zemi. Neviem možno len mám zidealizované predstavy o ére stalinizmu pretože občan X sa predsa len odohrával v "sladkých" 70-80 rokoch, kedy už nebol každý buď vyšetrovateľ, udavač alebo zradca. Za naivku, sa ale rozhodne v tomto smere nepovažujem. Nezmyselný strih a nezmyselný ruský prízvuk len dokončili dielo skazy a potom to už nedokázali zachrániť ani herecké výkony a ani pre mňa veľmi sympatický záver. (03.08.2015)

Letecký pohled na čadící lokomotivu uhánějící do podzimu zbarvené české krajiny je stejně fajn jako velké množství šedivých tuzemských uliček, ve kterých se natáčelo. Jenže další -pro- se už hledají obtížně. Nejen v návalu velkých ambicí, ale hlavně z pohledu odvedené práce – a to špatně hned na několika frontách. Hraje se na náhodu, hodně se stříhalo, přitom se měl onen schizofrenní scénář spíš hodit do koše. Děj a motivace postav jsou v řadě případů v lepším případě nepochopitelné, jednotlivé scény se dramaturgicky rozpadají, jsou hloupé i směšné (pasovou kontrolou přes negramotného vojáka, parodie na ruský akcent), mnozí herci jsou nevhodně obsazení, Tom Hardy jen huhlá a dle mého znovu ukázal, že je coby hlavní herec přeceňovaný. A režisér Daniel Espinosa je tak trochu patlal. Přitom námět á la v socialistickém ráji zločin oficiálně neexistuje a inspirace zločiny skutečného sériového rostovského řezníka vypadaly slušně. Hlavním protivníkem našeho vyšetřovatele není magor, co ujíždí na malých klucích, ale státní aparát. Jenže tady jsem se nic nového o ovládání společnosti strachem nedozvěděl. Jako detektivka to nefunguje, jako psychologické drama také moc ne. Pokud mě někdo zaujal, tak zbabělý kariérista Joel Kinnaman. I když pokud by ve snímku jeho postava nebyla, asi by se tolik nestalo. A to vlastně platí i o celém filmu. Kdyby vůbec nevznikl, tak … (30.07.2015)

Čirá schizofrenie na place a plátně, která pokud by neměla ďábelské bolševiky, atakovala by Angelínky Neposraného o nejambicióznější hollywoodské hovno vysrané na diváky za poslední kalendářní rok. Tomáš je klasicky čestný a Noomi klasicky hnusná, komouši jsou zlí, Gary už je Starýmuž i na herecké štěky, všude je parodie na politickou paranoiu a celý to nedává sebemenší smysl. Logika a dějová linie jsou znásilňovány do análu v mnohem větším měřítku než ty zavražděné děti, kdy největší padouch není pedofilní nekrofil a masový vrah, ale jakýsi bolševický kretén, který sebere Tomášovi místo, chce mu šukat manželku, umí se teleportovat na všechna důležitá místa a bez následků střílí kolegy z práce přímo ve své kanceláři za bílého (pracovního) dne. Autor předlohy, který se „inspiroval“ totálními režimy měl buďto nulový vliv na scénář, nebo měl v hlavě nasráno. Nejvíc má ale v hlavně nasráno scénárista a režisér tohoto braku, kde nedává smysl absolutně nic od doby, co Otužilý vytáhne nedobrovolně paty z Moskvy, aby vyřešil nejzapeklitější případ celé své kariéry, logiku vztahu s vlastní manželkou. To se mu bohužel nepodaří, ale skončí to všechno dobře, Tomáš se vrátí do práce, kde sice bude nadále notovat zkurvenému režimu, zatýkat imperialistické živly a držet hubu, ale to už se od každého kladného hrdiny v dnešní době přece očekává. 40% (27.07.2015)