Pompeje

,,TO JE TA HORA. JEDNOU ZAČAS ZABURÁCÍ.“… /// Mezi zápasy gladiátorů, rodící se láskou otroka a bohatý slečinky, spoustou neutrálních keců vyplňující děj, se zachvěla země. Poprvý, podruhý… ,,MUŽ JAKO ON, SI NEZASLOUŽÍ UMŘÍT V ARÉNĚ“ Přesně tak, dlouho vítězí ta neutrálně (lehce) romantická poloha nad jednoduchou krvavou podívanou. P.W.S. Anderson dělá ze zkázy Pompeí sopečnej Titanic. Všichni, jenž si troufli doufat v zábavnou (třebaže bezduchou) akční jízdu, nebo aspoň v historickou kravinu plnou soubojů a sopečný zkázy, zřejmě potupně vrhnou. ,,NECHCI STRÁVIT NAŠI POSLEDNÍ CHVILKU NA ÚTĚKU…“ Takže do trenek šáhnou jen nenapravitelní romantici. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vždycky jsem se chtěl s Karlem Burešem mrknout na zkázu Pompejí. 2.) Thx za titule ,,.Bac. a Araziel“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (04.05.2014)

I když Paul W.S. Anderson doteď natočil řadu vyložených pitomostí, většinou mě alespoň něčím bavily. Pompeje už ne. Čekání na trikové soptění bylo nesmírně dlouhé, a když jsem se ho dočkal, zase jsem si říkal, že už by mohlo skončit. Ústřední dvojice mě také vůbec neoslovila, ale Kiefer Sutherland se očividně dobře bavil. Alespoň někdo, že. (17.01.2015)

Nojo, tak to dopadá, když naserete přírodu... anebo taky scénáristu(y) nebo režiséra. Sem tam přidá něco z Gladiátora, Titanicu, Conana, Spartaka, Třístovky, sem tam přidá nějakou dobrou scénu a sem tam přidá nějakou úplnou blbost. Jako na popkorňák se na to, i přes někdy až nesnesitelně nudnou první polovinu, dá dost slušně dívat. Pokud čekáte něco hlubokýho, zkustě radši deepthroat. (11.05.2014)

Pokud se na film díváte kvůli tomu, že vás zajímá obsah, tak bych to moc nedoporučovala. Děj celkově nic moc, půlku filmu se v podstatě nic neděje, až potom na konci se to konečně trochu rozjede, spolu s výbuchem sopky, tím to ale celkově končí. Zbytek byl už pak poměrně absurdní. Zhlédnuto hlavně kvůli Kitovi, takže takové slabší 3* (27.01.2015)

Zábavný a vizuálně strhující dvouhodinový závod v tom, zda dříve vyvrcholí Jenda Sníh do lůna škaredé a ušaté patricijské dcerky nebo Vesuv do Pompejí. Pozor bojler, sopka vyhrála, Honzík nesmočivší zkameněl. A samozřejmě, tento film je opět určen výhradně tupému plebsu, který nikdy nepozná, že mu byly hozeny prosté výbuch a hry, a jenž ve své omezenosti v oddychovém akčňáku prostě není schopen postrádat hlubší psychologické prokreslení postav, jejich důkladnější sociálně filosofické interakce, dějové metafory a jinotaje, které tolik nutí hloubavého a citlivého diváka zamýšlet se u sledování nad mystérii všehomíra, a v neposlední řadě rovněž pregnantní režii některého z velikánů filmového umění. Takže vy, co neočekáváte černobílou antickou tragédii až rozkošnicky líně se převalující v neomaleně precizních, mnohoznačných magmatických výprcech saturnského verše či daktylského hexametru, se pobavíte jako já, no a vy, ostatní hlavonožci, jděte do prdele. Pardon, to byl jen roztomilý drobný přebrept. Chtěl jsem říct, že budete hrubě zklamáni. (01.07.2014)