Pompeje

Najlepší film Andersona od Event Horizon. To je jediné čo sa dá chváliť. Úžasná téma v scenáristickom spracovaní ako od autorov Pomsty meteoritu alebo Tsunami 4 - vodný zabijak sa vracia. A režisér Žoldáka a Alien vs.Predator sa síce snaží ale to je divákovi prd platné, pretože slová ako rytmus, napätie, vzrušenie alebo adrenalín sú pre neho slová rovnako cudzie ako pre mňa tvorba Zdeňka Trošky. Totálne premrhaná príležitosť na fantastický film z ktorého ostal iba b-čkový výplach za 100 miliónov dolárov. 3/10 P.S. Tento film (teda téma) je srdcovým projektom Romana Polanskeho, ale žiadny producent mu na to nechcel dať peniaze. Škoda, že Hollywood nie je vybudovaný pod nejakou sopkou. (25.08.2014)

I přes pár nedostatků, které film má, jsem si Pompeje překvapivě velmi hezky užil. Nahoru to táhne velmi sympatické love duo a impresivní vizuální efekty, které měly šťávu. Tempo je slušné, od začátku se něco děje, nechybí fighty, které sice trpí nedostatkem krve, ale přesto mě zaujaly a závěrečný 40 minutový chaos se Andersonovi velmi povedl. Bavil jsem se. 70% (16.05.2014)

Proč šijí ty nákladné kostýmy, leští meče nebo trénují choreografie soubojů, když pak přijde někdo s jalovým scénářem a natočí předvídatelné, nevzrušivé a nezajímavé vyprávění o tom, jak kluk přijde o rodinu rukou Římanů (senátor Kiefer Sutherland mezitím vůbec nezestárl), dostane se do otroctví, zamiluje se do pompejské aristokratky (viktoriánsky půvabné) Emily Browning, ona pochopitelně do něj, i když je to upocený otrok a bez tak to schytá hned při dalších gladiátorských zápasech, ale přeci je tak laskavý ke koním? Do Pompejí navíc míří i onen chamtivý senátor. Chová se jak idiot, chce se Emily dostat pod šaty a stihne pronášet neuvěřitelné věty. Ostatně jako zbytek osazenstva pod doutnajícím kráterem Vesuvu. Ten se samozřejmě také náležitě ozve a o svištění balvanů žhoucí lávy nebude nouze (pochopitelně když bude chtít někdo na plátně říct něco osudového, dají si smrtící šutry pauzu). Věčný rutinér Paul W. S. Anderson stihne okopírovat Barbara Conana nebo Gladiátora, ze svého béčkového výplachu, který se tváří zatraceně vážně (rodiče hlavní hrdinky bych předhodil lvům), nevymáčkne ani špetku napětí, emocí, případně něčeho, na co bychom si o pár dní později vzpomněli. Jo, vlastně mně v hlavě nějakou dobu určitě zůstane postava šlechetného Afričana, který břišními svaly a zřejmě stejně odolnými střevy láme čepele. Jako fakt!! A hlavní hrdina? Ten mdlý Kit Harington s vlásky za ouškem? O tom snad raději někdy příště. (08.05.2014)

Tak co, klucí? Tesilky škrtily při tom zhodnocování tupé gladiátorské vyvražďovačky? Špatně se při tom hloubalo nad předsókratovskými principy dialektiky Zénóna z Eleje? Že prý Pompeje nenabízí obhajobu Parmenidovy nauky o nedělitelnosti bytí a nemožnosti pohybu? No kurva! Žehrovali jste na nedostatek epikurejského axiomu, že strachu z bohů netřeba jakožto i ze smrti? I vy klucí jedni! Nebylo vám po chuti trochu lásky a potu na pozadí epické přírodní katastrofy, že jste tu tím tak ostentativně pohrdli? Existencialismus vás úplně zkazil, vy ch*y*t*r*o*l*í*n*i. Pompeje snad poprvé ukazují příběh, který zaujme i bez zpomalujících záběrů a zcela dokonale hraje hru na kočku a na myš, kdy se mírné otřesy neustále připomínají a nenápadně útočí a hlavně oznamují: "Vaše starosti bychom chtěly mít." Načež v situaci nejkritičtější sopka vychrlí své smrtící magma, které se nám zprvu může jevit jako osvobozující. Přísahám, že se ještě nikomu nepovedlo vytvořit takovou symbiózu mezi živlem a osudem člověka. A že tu takových pokusů bylo, že pane Emerichu? (30.05.2014)

Když jsou lásky či motivace hlavních postav tvořeny jediným dialogem či průhlednou situací, nepomůže ani excelentní casting. Kit, Kiefer i Adewale se mohou přetrhnout, aby svým šablonovitým figurkám dodali alespoň trochu svěžesti, ale daří se to vždy jen na tak dlouho, než jim scénář vloží do úst další jednovětné doznání. Po velezábavných Třech mušketýrech jsem čekal, že bude Andersonovi další výlet do historie náramně sedět, ale i přes souboje, koně, destrukci nebo lávu Pompeje mnohem víc uspávají než baví. (17.06.2014)