Broadchurch

Moderní detektivka staré britské školy, chtělo by se skoro napsat. Ale ona to není tak docela pravda. Broadchurch totiž není vůbec ničím moderní, a divácky příliš neuspokojí ani jako detektivka. Odhadovat postavu vraha lze pouze na základě diváckých zkušeností, a vlastně ani detektivové pachatele nedostihnou pomocí pečlivého sběru důkazů. Z hlediska kriminálního žánru je prvních 7 dílů zbytečných, a vyvrcholení zápletky včetně všech stop přichází až v díle posledním. Zajímavější je na seriál nazírat z hlediska dramatického konstruktu. Broadchurch postupem času vyznívá jako místo, které se stává jakýmsi odkladištěm lidí se zpackanými osudy. Každá podstatnější postava má značně pohnutou minulost, která tu díky práci detektivů a tu díky šťouravým novinářům vychází napovrch. Toto vyrovnávání se s minulostí, reakce okolí na ni a vlastně i prolínání těchto osudů je největším nábojem Broadchurchu. Bohužel ale v několika málo momentech tvůrci příliš tlačí na pilu a vytvářejí zbytečné scény, které mají dát divákovi chybné vodítko – což se jim kvůli naprosté očividnosti této snahy samozřejmě nedaří. Jinak jsem poměrně spokojen. Broadchurch díl od dílu graduje a vyvrcholí v podstatě příjemným finálem, které nepřináší jen odhalení pachatele, ale zejména další nalomený osud a trpkou pointu ke všemu předchozímu dění. A Bridport, kde se seriál natáčel, je vskutku magické místo. Spolu s příjemným hudebním doprovodem známého Olafura Arnaldse se jedná o audiovizuální požitek. (26.04.2013)

Svým způsobem je Broadchurch krimi seriálem s vlastně úplně nejjednodušší a nekomplikovanou zápletkou jakou jen může mít. Jedna vražda, ponurá atmosféra, mnoho podezřelých a jeden vrah. Je to málo? Podle mě ne. Někdy stačí dělat obyčejné věci dobře a ono to stačí. Obzvlášť v rámci žánru kriminálek je současně v příbězích převis příběhů se spiknutími, nebo alespoň sériovými psychopatickými zabijáky. Broadchurch se do takovýchto přemrštěných zápletek nepouští, tvůrci se drží v umírněné lokální rovině, dělají to dobře a to stačí. Po technické stránce je seriál filmově perfektní, má uvěřitelný scénář, nepřepálený počet epizod (a tedy absenci vaty), pěkný soundtrack a velmi dobré herecké výkony. Ostatně důvodem proč jsem začal seriál sledovat je David Tennat, protože z jeho výkonů v Doctor Who mě dodnes mrazí, když si vzpomenu. Zde sice tak nevyniká, hraje úsporněji, ale věrohodně a dobře. Avšak jak je v britských seriálech zvykem herectví celkově patří k nejsilnějším stránkám televizní tvorby. (04.07.2013)

You don't eat fish and chips? What kind of Scot are you? Tři velmi dobré série z místa, které by mohlo být anglickým Máchovým jezerem - žádná blata, skoro žádný déšť, turisté a nezbytná malá komunita bez kazu. Tedy než dojde na ty vraždy a znásilnění a všechno svinstvo vyvzlíná na hladinu... Přičemž nic neškemrá po vysvětlení víc než smrt dítěte. Jestliže scénář není špatný, ale ani výjimečný, skutečným trumfem seriálu je neoriginálně nesourodá dvojice švestek. Britsky nevzhledná, britsky vynikající Olivia Colman, na níž se nyní víc než dřív těším ve Favoritce, a především David Tenant, dvojník Bretta Andersona ze Suede, se skotským přízvukem, který by samotný, bez výpravy, hudby a zápletky co do zábavy utáhl všech těch čtyřiadvacet dílů úplně sám. Ano, jen David Tenant a jeho výslovnost: Wááát d hyéééél, thyéééés bluuudy twatééér! Na závěr si neodpustím šovinistické rýpnutí. Snad už někdo někde natáčí seriál se všemi těmi zápornými - násilnými, intrikánskými, prolhanými, manipulativními, čistě zločinnými ženskými postavami, které v seriálech, jež jsem v karanténě zhlédl, chyběly: Bitches. (16.04.2020)

Ufňukané, táhlé, zbytečně mnoho prostoru věnováno ordinérním psychologickým profilům celkově nikterak sympatických a vůbec ničím nezajímavých figurek. Po pravdě řečeno, u tohoto seriálu vůbec nechápu, co se na něm komu líbí. Lepší casting by také neškodil, až příliš hloupočké postavy (není přece možné, že jsou tak málo mentálně pohotoví v daném městě všichni obyvatelé?), místy v nepravděpodobém věkovém rozložení, by si zasloužily větší hereckou diverzitu. Divák je navíc uváděn do odpudivých, ukázkově odporných interiérů, což se jeví také jako zvláštní záměr svého druhu. Vyústění všeho špatného je ovšem ubohé rozuzlení samotné zápletky – jistě, co jiného s mrtvolou na břehu širého moře, než ji vyhodit na pláž ;) Ve druhé sérii se spravila jediná dílčí záležitost – interiéry už nejsou odpudivé, objevilo se pár takových, ve kterých by opravdu chtěli a mohli žít lidé. Přibyla hned celá skupina relativně sympatických právniček (genderovým požadavkům bylo učiněno více než za dost), o to více se ale prohloubily naprosto nesmyslné průtahy mezi všemi nepříjemně jednoduchými, zato přehnaně dramatickými postavami. Ani druhá série mi nedala šanci ohodnotit seriál lépe. Nebýt upoutána na lůžko, ani mu tak dlouhou pozornost nevěnuji. (20.05.2016)

Slabší odvar The Killing. Pramálo uvěřitelné herecké výkony - zatímco z amerického remaku dýchá syrová, severská atmosféra, britský pokus o detektivku s vraždou dítěte je plný přehrávajících postav a zoufale trpí omezeným počtem epizod. Největší přešlap vedle je tak minimum prostoru věnované truchlícím příbuzným - divák si k nim nemá šanci vytvořit jakékoli pouto a vcítit se do nich, takže pak každé gesto působí zkratkovitě a poněkud "televizně". Zklamání. (16.04.2014)