Labyrint: Útek

Chtěl jsem napsat, že tohle měl někdo natočit před všema Hunger Gamesama, Divergentama a splaškou dalších pohádek pro poďobané, protože Maze Runner není nic jiného, než učebnice kopírování. Jénže... To by mi nejdřív někdo musel na konci vysvětlit, proč jsem se vlastně dvě hodiny koukal na oddíl Plenkožroutů, kterak marně loví Bludišťáka. Jestli se páni kopíristi budou s důvodem obtěžovat aspoň ve dvojce, pak bude výstižnější, když až pod Runnera 2 napíšu, že "tohle měl někdo natočit..." (New Plymouth, NZ) (27.11.2014)

Slibný debut... a zároveň nic, co by se mělo schovávat za úderným slovem hit. Tam, kde skvěle funguje jakás takás atmosféra, kde mladičtí herci kupodivu obstojně hrají a kde je vlastně docela dobře ztvárněná osada "bez paměti", boří naděje na vyšší level tuny otravných klišé a šablon. Zářivým příkladem jsou členové komunity, neboť po skončení si budete z postav pamatovat nejspíše jen mlhavou kolekci "Thomas, asiat, malej tlusťoch, zlej kokot a kluk, kterej radí... jo a ten černej, co je měl na povel". Nikdo se nedočká rozvinutějšího charakteru, s nikým nebudete soucítit. Podstatnou většinu vůbec nepoznáte. Sociologický prvek v podobě zásadního rozporu ve skupině (riskovat v labyrintu, nebo bránit pokojnou louku?) působí křečovitým, ba až násilným dojmem a divák si ho všimne jen proto, že tam prostě je - nikdo s ním nepracuje, nebo přinejmenším ne moc dobře. Smutnou tečkou je závěr filmu, jehož otevřenost je to poslední, co bych tvůrcům vyčítal (jedná se o film na motivy prvního dílu knižní ságy). Mnohem větším průšvihem se stala snaha finálně rozhřešit konflikt komunity, což se odehraje v podobě naprosto nepravděpodobné, nelogické, stupidní, trapné a všeobecně blbé scény. Co s tím? Užít si docela fajn teenage scífko pro nenáročné, jehož povrchnost a prázdné šablonky místo postav se dají přežít (stále váhám, zda jisté chvíle v příběhu doplatily na nedořečenost, nebo byly jenom debilní). Bonusem jsou hororem líznuté akční scény a jejich fungující kinetika. V kombinaci se záhadnou atmosférou labyrintu a všeho okolo to není zase tak málo - uvidíme, co se bude odehrávat v pokračování tohohle teaseru na druhý díl. (19.09.2014)

Everything is change. I Wacoslav1 is change. Ano ano už tomu tak bude. Kdyby mi někdo před pár lety řekl, že vyrazím do kina na film plný náctiletých zasranů a ještě ho ohodnotím, tak jak jsem ho ohodnotil asi bych se dotyčnému vysmál, ale ono to nebylo vůbec špatný. Už trailer byl slibnej a samotnej film je příkladem snímku jakej mi osobně vyhovuje. Máme tu rozehranej zajímavej příběh kterej vtáhne do děje a donutí diváka přemýšlet, ale zároveň to na konci do sebe pěkně zapadne a dozvíme se co se děje a proč. Pravda ten konec není až tak šokující, a nepředvídatelnej a taky je tam jasnej prostor pro pokračování, ale ušlo to. Pravda hlavní hrdina byl ok a s tím zbytkem náctiletých blbečků z nichž někteří byli až extrémně nesympatičtí se nějak nedokážu ztotožnit, ale zase když už mě tu nějaká postava vyloženě srala, tak vzápětí chcípla což se mi líbilo. Jinak film má slušnou atmosféru a opravdu kvalitní zvukový efekty. Jenom škoda, že ta akce je zase strašně zběsilá a nepřehledná, ale tak takhle už se dneska točí skoro všechno. Nicméně jako celek dobrý. Líbilo se mi to.70% (23.09.2014)

,,LABYRINT JE NEBEZPEČNÝ…" /// Věci (doba) se mění. Čeští Páni kluci místo lumpáren toužej po vejletu k moři, (divergentní) americký holky hrajou Hladový hry, a američtí kluci to chtěj trumfnout hromadnou masturbací v lesní komunitě, či ztrátou nervů (a života) v přilehlým labyrintu. Přesně cílená filmařina (a příběh) na dospívající publikum, plus ty, který se ukájej nad zdrháním odkudkoliv. My starší se můžem stavět na hlavu, můžem se snažit poslat svý endorfiny ovlivněný spratky k moři (bez Mádla), ale mám dojem, že spousta z nich to vezme oklikou kolem Labyrintu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2009 napsal James Smith Dashner, neznám. 2.) Přemejšlím, jak (filmově) uspokojit honimíra. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne (06.12.2014)

"Prohlašuji labyrintový test za naprostý úspěch." Já bych tedy byl při hodnocení tohoto testu poněkud střízlivější, ale kdyby to byl můj projekt, tak bych si taky trošku přihřál polívečku. Ovšem být v pozici laboratorní krysy, tak bych zase trochu ubral. Já jsem totiž schopný zabloudit i v prosté chodbě s nouzovými východy po dvou metrech. Z tohoto rozlehlého komplexu bych se mohl dostat pouze jízdou na zmateném rmutovi, ale to nikoho nenapadlo, takže museli vyrazit po svých. Mě to tedy celkem zaujalo, chvílemi i pobavilo, ale přesto mám poněkud jinou představu o tom, co by jedna solidně vypadající dívka dokázala vyvolat, kdyby byla vyslána mezi zástupy nadržených mladíků. Úcta a respekt to asi nebudou. (08.08.2016)