Mrázik

Rusové jsou velcí umělci a Alexandr Rou je jedním z nejlepších tvůrců ruských filmových pohádek. Tomuto, původem irskému režisérovi, musím vyseknout poklonu, i přesto že byl členem komunistické strany. Mrazík je po formální stránce neobyčejně pohádkový, malebný, poetický i vtipný, herecké obsazení a výkony naprosto dokonalé. Za zmínku stojí též další, méně známá Rouova pohádka „Království křivých zrcadel“, jejíž výtvarná složka je znamenitá. Nebo zpracování Gogolových povídek "Večera na chutore bliz Dikaňki". (26.06.2007)

Ono udělat si za komančů prdel ze soudruhů ze SSSR, nebylo nic snadného. Tam šlo prostě o kejhák. Když ale Ivan udělal karikaturu sebe samého, nebylo divu, že nadšené ovace na sebe nenechaly dlouho čekat. Ta pohádka je tak připitoměle trhlá, až je z toho obrovská sranda. No a dobový český dabing tu frašku vyšperkoval k úplné dokonalosti. Z průměrné v Rusku dávno zapomenuté pohádky se tak v Česku stala kultovní záležitost, která funguje dodnes a nemůže chybět v pravidelné filmové nabídce závěru roku. A Ivan nechápe. Ivan se diví. On neví, že se mu smějeme. (17.09.2016)

Teda co tohle mělo znamenat, to mi není jasné... Přece jediný rozdíl mezi mnou a lidmi hodnotícími 5 hvězdičkami nemůže být v tom, že jim to připomíná dětství a mě ne (viděl jsem film někdy v 15+ letech). Dávám 2/5 za pár momentů připomínajících pohádku, jinak se absolutně nemůžu stotožnit s tím, že by Mrazík měl být kult, pohádka pro celou rodinu, film na který se můžete dívat každé Vánoce znova apod. Nechť otravná Nastěnka promine, že už se u obrazovky nikdy více nepotkáme... 3/10 (31.12.2007)

Dlouhá léta jsem se Mrazíkovi vyhýbal, snad že mi byl protivný kvůli té pověsti "kultovní" pohádky, jež zapříčinily nespočetné televizní reprízy, do nebe vychvalovaný dabing a v neposlední řadě i jistá "ostalgie" českých diváků. Leč, ze studijních důvodů jsem podlehl zvědavosti a pustil si to - nyní po zhlédnutí jsem se jen utvrdil v tom, že i kdybych byl poslední člověk v galaxii, který to neviděl, o nic bych nepřišel. Odmyslím-li si ten humbuk okolo, je Mrazík jen trochu lepší pohádka, se zajímavým obsazením, kostýmy a výpravou, s mizernými triky, trochu zbytečnými hudebními čísly a lehce nezvyklou komikou. Protože se považuji za umírněného rusofila, velmi jsem ocenil všechny ruské atributy, které na mě z Mrazíka dýchly; naprosto mě potom dostalo provedení Mrazíkova obydlí - fantastická architektura! Na téma českého dabingu Mrazíka bych raději pomlčel, vědom si toho, jaká posvátná kráva to zrovna u tohoto filmu je, neodpustím si proto snad jen poznámku, že bych to raději viděl v ruském originále s titulky (už jen pro ten bolestný nesoulad pohybu rtů herců se zvukovou stopou). Naopak oceňuji, že většina českých replik je ve verších, což Mrazíka v mých očích povyšuje lehce nad průměr. Závěrem asi nakonec přece jen spokojenost, znovu to ale vidět fakt nemusím: jednou a dost u mě bohatě stačilo. Mimochodem doporučuji k přečtení velmi originální text Martina C.Putny Mrazík zevrubně, vědecky objektivně a definitivně vyložený aneb Chvála psychoanalýzy. (05.02.2012)

Dvě hvězdy jsou především za tu obrovskou dávku nostalgie. Nebýt ji, nevím, jak bych to hodnotil, vidět to teď poprvé. Asi žádná sláva. Je to taková těžkotonážní pohádka. Dalo by se ocenit, jak moc v sobě odráží tu ruskou náturu a vůbec styl jejich pohádek. Kdo četl Peříčko Finista Jasného sokola nebo Krásu nesmírnou, dá mi jistě za pravdu. Mrazík má v sobě něco z té ponurosti a hororu ruské pohádky. Na druhou stranu převládá jen jakési pozlátko. Ze serie ruských pohádek této doby však jednoznačně nejlepší. Velkým kladem je i absence jistého ideologického podtextu, který je tak typický pro české pohádky. Jsem rád, že jsem to dobrých deset možná patnáct let neviděl, ale je mi jasné, že dřív nebo později přijde doba, kdy to chtě nechtě budu muset zhlédnout znovu. No, v nejhorším můžu vždycky jednu hvězdičku přidat. (28.12.2011)