Pozícia dieťaťa

,,KDYŽ UŽ JSTE SE DO TOHO VLOŽILI, TAK TO DOTÁHNĚTE DO KONCE.“ … ,, - NĚCO BYS MOHL UDĚLAT I TY. NE JENOM MY.…“ /// O tom, jak maminka s tatínkem tahali děťátko z průseru. To děťátko má – co já vím… přes čtyřicet a má je totálně v píči. A čím větší snahu ti dva vynakládaj, tím je jeho ochota spolupracovat menší a menší, až nakonec…. Takže sleduju myšlenkový pochody starý rašple, která má konexe a … to je asi tak všechno (prachy vole, ještě prachy má…). Neuvěřitelně toužím jí tak nějak z blízka (zoči voči) zařvat do ksichtu TY STARÁ BLBÁ PÍČO!, ale víte co - neudělám to. Je mi to totiž fuk. Teda dokuď mi nějakej takovejhle zmetek nesejme někoho bližního. Ale takhle přece naše společnost funguje. A film? Taková festivalová píčovina, která ví, co říká, ale styl vyprávění jde mimo můj koncertní sál (jako tvoje komentáře… hohohó, tak na to se podívám…). To takovej Major… ten si na nic nehrál, nemusím u něj přemejšlet, jestli zrovna tenhle záběr má bejt ten nezapomenutelnej, nebo jestli jsem neprosral monolog, kterej má vejít do dějin (kinematografie debile!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Protože sledovat důchodce je Velká nádhera. 2.) Vlastně ani nevím. 3.) Thx za titule ,,jives“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (15.02.2014)

Už dlho som nevidel niečo, čo by bolo tak precítené a zároveň také chladné. Celému príbehu dominuje autonehoda, ktorá následne odkrýva charaktery hlavných postáv - milujúcej matky a alibistického sebavedomého syna, ktorý sa mi čím ďalej tým viac hnusil, hoci zozačiatku som s ním súcitil. Pekne vykreslená situácia vzťahov v takých vypätých momentoch, ktoré so sebou prináša pocit viny. Aká je cena za vykúpenie z trýzne? No nie všetko sa dá zaplatiť peniazmi. Prvá trištvrťka filmu sa tiahla v takom melancholickom tempe, no a záver už bol len vyvrcholením všetkého. Ale aj tak ma to až tak neupútalo, hoci tá postupná gradácia psychológie postáv bola celkom vydarená, ale ako celok to hodnotím skôr ako priemer. (05.12.2013)

„O co mě prosíte?“ - „Řekněte mi kolik“. - „Uvědomujete si, jak drsně to zní?“ - „Promiňte, měla jsem těžký den. Řeknu to jinak. Povězte mi, co by vás přimělo k tomu, abyste změnil výpověď?“ Když matka žehlí za syna to, co si sám nadrobil…Úvod byl docela nedivácký, chvíli mně trvalo, než jsem se zorientoval v postavách a jejich vzájemných vztazích. A fandit nebylo komu. Ale postupně film začal bavit, zajímalo mě, kam až matka zajde, a zda se syn „pochlapí“. Nakonec se to vyvinulo trochu jiným směrem, než jsem čekal, ale zklamání se nedostavilo, právě naopak. Pozice dítěte působí dost autenticky a je podpořená výbornými civilními hereckými výkony. A přestože film naráží i na klasické „ruka ruku myje“ upravené pro rumunské reálie, hlavním tématem je nefunkční vztah matky a syna. Řada scén se člověku vryje do paměti (upřímný rozhovor se snachou, setkání se svědkem, návštěva u pozůstalých atd.). Akorát otevřený konec mi nesedl, ačkoliv si člověk může leccos domyslet, i proto „jen“ silné 4*. Od Netzera budu chtít vidět i jeho další počiny. (03.11.2019)

Tento film sa bude ťažko reklamovať. Ťažko niekoho presvedčíte, že by si mal pozrieť rumunskú drámu s pár postavami bez jediného humorného miesta. Zložito sa opisuje v čom tkvie jeho výnimočnosť. Budete počúvať frázy o silných hereckých výkonoch, o reflexii skorumpovanej postkomunistickej spoločnosti , o perfektne napísanom scenári atď, čo je všetko pravda, znie to však veľmi banálne a dá sa to povedať o hromade filmov. Napriek tomu si myslím, že Pozícia dieťaťa je minimálne výborný film. Rumunská nová vlna sa tu pre niekoho preklopila do epigónstva a do mŕtvej fázy, podla mňa sa však skôr posunula do nového štádia. Zmena subjektu filmu akoby symbolicky dávala najavo, že je koniec spoločenským satirám ako 4 mesiace, 3 týždne, 2 dni, ktoré jasne a presne odsúdili vinníkov skorumpovaného režimu. Hlavná hrdinka Pozície dieťaťa je na začiatku postava, ktorú musí divák z duše nenávidieť. Starnúca príslušníčka papalášskej komunity s nekonečným množstvom konexii je exponovaná ako silne nesympatický charakter, pri ktorom by ste ani v kútiku duše nedúfali, že s ním môžete súcitiť respektíve radikálne prehodnotiť postoj k jeho konaniu. Postupne opúšťaná protikorupčná vrstva filmu dáva najavo, že vinníkov ťažko hľadať podľa ich príslušnosti k danej spoločenskej skupine, čo je zároveň veľmi odvážne a môže to pôsobiť ľahko kontroverzne. Film sa preklopí do zžieravej psychologickej drámy, kde sa nad politické problémy dostanú dilemy osobného života.....................Po lopate povedané: rumúni zas natočili do poslednej bodky vymyslený, štylisticky čistučký film s hereckými výkonmi o akých sa ani len nesníva hercom z iných európských krajín, s geniálnym scenárom plným plastických charakterov, brilantných dialógov a na vysokánskej rozprávačskej úrovni. (26.06.2013)

Ačkoliv jsem věděla, že jde jen o film, stejně se ve mě vařila krev při pomyšlení na dětský život zmařený dalším namachrovaným pitomcem, pro kterého je silnice jen jedním z prostředků, kterak si ještě víc namasírovat své už tak dost veliké ego. Jsem na takové věci zkrátka alergická, obzvlášť u nás, kde každý třetí řidič jezdí jak hovado a veřejné mínění, složené většinou z majitelů aut, je nezřídka na jejich straně. Mé hodnocení se netýká ani tak dění kolem samotné tragédie, ale spíše naprosto reálné studie dysfunkčního vztahu mezi matkou a jejím slabošským synem, něco tak věrohodného a opravdového, jak ve vykreslení charakterů, tak v jejich ztvárnění, se zase tak často nevidí. (09.02.2014)