Réžia:
Isao TakahataKamera:
Keisuke NakamuraHudba:
Džó HisaišiHrajú:
Aki Asakura, Kengo Kóra, Tacuja Nakadai, Takeo Čii, Rjúdó Uzaki, Šičinosuke Nakamura, Isao Hašizume, Tomoko Tabata, Nobuko Mijamoto, Takaja Kamikawa (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Po vysvobození ze sevření bambusového stvolu vyrůstá kouzelná nymfa v nádhernou ženu. Netrvá dlouho a začne jí nadbíhat zástup poblouzněných ctitelů. (Netflix)
Videá (3)
Recenzie (48)
Poetické zobrazenie osudu mesačného dievčaťa, ktoré spoznáva skutočné hodnoty vychádzajúce s dedinského života a prírody a potom klamstvá a pretvárku mestského života. Takahata kĺbi šintoizmus s tradičnými zvykmi a tradíciami Japonského národa. Pritom mu hrá krásna Hisaišiho hudba a atmosféra snímku fungujúca hlavne vďaka kresbám predostiera pomerne obyčajný príbeh okorenený o trošku nadprirodzena. Ghibli zase raz dokazuje svoj umnocit pri výbere tém a ich podávaniu k divákovi. Omnoho dospelejšie ako by sa mohlo vďaka rozprávkovej tématike javiť a omnoho citlivejšie než taká Mononoke, alebo Totoro. Pekná, zaujímavé aj s potrebnou katarziou. Jediné čo mi vadilo, bola nevyrovnanosť života na dedine a v meste. Ako keby sa Takahata snažil poukázať na skazenosť mesta viac, ako na krásu prírody a čaro detstva. Ako paralela k životu, ktorý nakoniec skončí je to takmer bezchybné, ako životný osud jedného dievčaťa pomerne tiež. Ale tá rozprávkovosť sa z toho ale bohužiaľ vytráca. Čo je na príbeh podobného kalibru veľká škoda. ()
[3,5*] Animácia je veľmi originálna a umelecky pôsobivá. Musela to byť riadna fuška, veď autor nad filmom strávil celých 8 rokov. Hudobný sprievod je takisto na vysokej úrovni, veď ho stvoril Mijazakiho dvorný skladateľ Hisaiši. Spracovaniu príbehu a postáv síce chýba majstrovstvo Mijazakiho, ale stále je dostatočne dobré na celkové 4 hviezdičky. ()
Dlouhé? Ano. Roztahané? Nikoli. Víte, já nemusím mít v každém filmu akční scény, když mě příběh zaujme i bez nich. A toto je přesně ten případ - vidíme životní příběh princezny od narození přes první krůčky, růst do krásy, stěhování se do města, hostinu po nešťastný konec. Takahata, zdá se, příběhy tohoto typu umí. Dokonce dokáže příběh obohatit lehkým humorem, a to hlavně v momentě, kdy na scénu vstoupí nápadníci. Navíc ta animace je opravdu neotřelá a hudbou mě Hisaiši nikdy nezklamal a nestalo se tak ani teď. 90% ()
Troufnout si s tímhle způsobem animace na více jak dvouhodinový film a doufat, že tvůrci zaujmou diváka a udrží jeho pozornost, to byl rozhodně velký úkol. Ale povedlo se to. To je esence tradičního Japonska v jeho magické podobě. Krásný příběh o jedné princezně, která je jiná než ostatní. Vlastně je jiná než všichni. Krásné, dojemné. ()
Trochu zklamání vzhledem k nadšení, které panuje v obci kritiků, kteří film předběžně pasují do pětky, která by měla být nominovaná na Oscara. Úvod navnadí a konec je krásně smutný, ale to mezi tím...Vlastně se toho v těch 140 minutách moc nestane, k postavám jsem si nevytvořil pevné pouto a dokonce ani ta (v současné době neobvyklá) animace mě nijak zvlášť neoslovila. Jak jsem byl z The Wind Rises až nečekaně nadšený, tak tady to mám naopak. ()
Galéria (36)
Fotka © Frenetic Films
Zaujímavosti (5)
- Původně měl být film uveden do kin zároveň se snímkem Zvedá se vítr v létě 2013. Nakonec však premiéru odložili až 23. listopad kvůli obavám, že obrázkové scénáře ještě nejsou zcela připravené. (Bernhardiner)
- Dřevorubce Okinu v japonské verzi nadaboval Takeo Čii. Ten po dokončení nahrávání svých textů dostal infarkt, kterému 29. června 2012 podlehl. Během postprodukce se zjistilo, že je třeba nahrát ještě jeden dialog s Okinou. Okinu v tomto dialogu nakonec namluvil Yuji Miyake. (Bernhardiner)
- Každé okénko filmu bylo nakresleno tužkou na papír, okénka byla poté digitalizovány. Jednotlivé postavy animátoři vybarvili pomocí počítače a pozadí namalovali vodovými barvami. (Bernhardiner)
Reklama