Panenky

Dlouhá léta předtím, než James Wan přivedl na svět své děsivé, démonické loutky, natočil Stuart Gordon tuto hororově-zábavnou naháněčku po starém baráku plném vraždících panenek. Líbilo se mi, že panenky nevraždily jen tak bez důvodu, ale měly smysl pro spravedlnost. Každému, co si zaslouží. Jako upomínka na staré časy působí speciální efekty samotných panenek. To bylo moc hezké:) Párkrát jsem si během sledování vzpomněla na Toy Story. A myslím, že s Chuckym by se Dolls vůbec nijak nemazlily. Ten je totiž až příliš zlý a brutální. A určitě nemá duši dítěte:) (29.05.2016)

,,Bojíš se tmy?" ,,Ne, ale toho, co je v ní..." Velmi příjemné překvapení, i když spojení Gordon-Yuzna nese šťavnaté ovoce, takže očekávání dobrého filmu bylo na místě. Dům jak vystřižený z gotického horroru, výborná výtvarná kamera - zejména v interiérech tajuplného domu - a temná hudba ( Fuzbee Morse) vytvářejí správnou atmosféru. Staroušci jakoby vypadli z Americké gotiky, byť jsou milí a laskaví. Hlavní postavy jsou vesměs výstřední a něčím zvláštní figurky. Už při prvním spatření stopařek zaujme věrná kopie Madony, i když obě dívky jsou punkerky. Přerostlý medvídek v úvodu pozbyde roztomilosti a zuřivě trhá, oživlé hračky (jejich tajemství odhalí závěr filmu) pak s chutí masakrují hlavní postavy. Detailní záběry na řezání rukou a nohou působí neobvykle mrazivě. Povedenější než Mistr loutkář i Chucky. ,,Hračky jsou věrné!" (23.01.2012)

Spíše než hororem jsou Panenky horovou komedií, kterých v 80.letech vznikalo velmi mnoho což poznáte už po pár minutách zvláště z charakteru postav. Atmosféra filmu je skvělá, to Gordon uměl vždycky, dům strašidelný a dědeček s babkou na první pohled nejsou tak mírumilovní jak se tváří... Musím ale říct, že jsem od filmu čekala daleko víc, jak krve tak krvelačnosti panenek. Nenudila jsem se, ale nebyl to žádný velký zážitek komediální ani hororový. Co oceňuji je nápaditý a vtipný konec. (09.02.2012)

Tak mám obrovské dilema. Jestli hodnotit podle množství nudy nebo podle množství zábavy... Je pravda že začátek byl pro mě poněkud nudný, když pominu scénu s vyrostlým plyšovým medvídkem, tak mě ty fantazie malé holčičky dost nudily, stejně jako všechno ostatní. Ovšem když došlo na samotné vraždy, tak jsem se začal poměrně dost zvrhlým způsobem bavit.. Panenky jsou tady poměrně pěkný svině, ovšem to vlastně skoro všechny postavy tohoto filmu. Osobně mi byla nejsympatičtější druhá punkerka, a to od momentu kdy upálila kovboje. Už jen za to jakým způsobem to kolem sebe začala čistit, jsem jí ohromně fandil. Jinak moc mile překvapila hlavní hrdinka, ta holka nejen že byla poměrně roztomilá a scénář jí místy vkládal do úst slušné hlášky, ale kromě pár úsměvů ve scénách kdy měla být vystrašená, i dobře hrála, takže jsem jí (na rozdíl od jiných takových holčiček ve filmech)neměl chuť zaškrtit... Každopádně, protože takové horory se již dnes netočí, což považuji za smutné, tak dám nakonec ty čtyři... (23.05.2011)

Ohromná škoda klišovitého žánrového půdorysu, a především pak nesmyslné, rádoby mysteriózní pointy a bezradného závěru, protože tady byl potenciál na mrazivého hororového předchůdce "Toy Story 3". Když ponecháme hypotetické možnosti stranou, je na "Panenkách" až příliš poznat, že Gordonovi šlo vždy v prvé řadě o mechanické efekty, přičemž v jakém kontextu je předvádí, bylo pak v zásadě podružné. Současně se ale ve filmu díky scénáři Eda Nahy objevuje dost nosných motivů o vztahu dětí a dospělých k hračkám, ale i o dospívání samotném. Jenže spíš než na jejich rozvádění staví "Panenky" na variování klasického hororového půdorysu (priceovské filmy s přízračnými domy a vyšinutými hostiteli) a budování přímočaře zábavné žánrové hříčky. Výsledek pak svou dramaturgickou výstavbou a ostatně i skromnou stopáží působí jako průměrnější příspěvek do "The Twilight Zone" či "Tales from the Crypt". (28.01.2015)