Pravá a ľavá ruka diabla

Přestože by se nějaké drobné chybky našly, dávám za pět, kvůli: 1. naprosto dokonalému Spencerovu motivačnímu monologu, přecházejícího v neméně geniální dialog ohledně volného času 2. nádhernému šťastnému konci, kde ... zavrhne poctivou ... a rozkoše se dvěma ... a radši odcválá na ... do ..., a zůstává tak navždy ... (to aby mě zase někdo nenařknul, že jsem mu zkazil zážitek z filmu) 3. a nakonec to nejlepší, Zajímavost: V jedné bicí scéně používá Hill coby bicí nástroj pánev. Tato scéna se musela mnohokrát opakovat, protože při prvním úderu se pánev přilepila na padouchovu tvář rozpálenou sluncem a nešla bez následků na vousech a kůži odstranit. Režisér byl již naprosto zoufalý, nechal vyzkoušet mnoho výrobků od mnoha renomovaných výrobců, a nic. Již se rozmýšlel, že tuhle scénu vynechá, když tu se k němu přitočil jistý mladý švihák, pan Fuchs, a nabídl mu kromě náušnice a prstenu i svůj nejnovější vynález, pánev Biolux s nepřekonatelným lotosovým efektem, díky němuž se nic nepřilepí! Čímž zachránil celý film. No, a já k tomu připojuji, že ten padouch měl velký štěstí, že pan Fuchs v té době ještě nevymyslel svůj proslulý smůzí mejkr, nemluvě už vůbec o noži Contour s ostřím broušeným z obou stran, kaleném v ledu a oleji podle nové technologie, kterým stačí mávnout dva metry od čehokoli a ono se to samo strachem rozpůlí. (11.10.2015)

Film, ktorým sa začala písať história.. Film, ktorý sa stal klasikou.. Spolu s malým unaveným joeom najlepší počin dvojice Bud Spencer a Terence Hill.. Takúto dvojicu snáď neide lepšie vymyslieť..bratia, z ktorých jeden je nekonečný provokatér a druhý stále mrzutý.. no obaja pekelne rýchli so zbraňou v ruke a silní v bitke bez nej..lMohol by som tu do rána písať tie nezabudnuteľné hlášky, komické scény, bitky, či len prosté vrčanie Buda Spencera, ktoré je samo o sebe zábavným.. Natočiť v roku 1970 westernové komédie, ktoré sú rovnako zábavné aj v dnešnej dobe, to si zaslúži mimoriadnu úctu a nič iného ako 5* odomňa (15.09.2013)

Pohodovka, která jakoby kolísala mezi vážně míněmým spaghetti westernem a komedií. Sem tam vtípek, přesně mířená kulka a stejně přesně mířená hláška, sem tam nějaká bitka, Spencerův klasický facák, Hillovy podrazy, které hravě omluví svýma modrýma kukadlama. Prostě klasika, které člověk rád odpustí nějakou tu drobnou vadu na kráse. Už jako kluk jsem měl obecně italské westerny raději než ty americké, od Leoneho po Corbucciho, od Trinity po Djanga. Je radost si sem tam nějaký po letech zopakovat. (14.07.2012)

Jako komedie je to nic moc, humor je tu minimální (snad je výuka mormonů v bití je vtipná). A jako regulérní špagetiwestern je to neprokrvené, s nudnou a dětsky vhodnou akcí. Celkově se jedná o solidně odvedené řemeslo s mladým a čilím duem hlavních protagonistů z dob, kdy ještě hledali svoji cestu. (02.06.2007)

Je bez debat, že právě tady se Hill a Spencer definitivně našli. Spousta situací a scén byla téměř beze změn využívána i v jejich pozdějších snímcích, což se kupodivu ukázalo jako skvělá volba. Příklon ke komedii je evidentní a Terence už představuje jiný typ postavy, než tomu bylo dřív. Výborný dabing dává vyniknout nezapomenutelným hláškám a Micalizziho píseň nastolí už na začátku velkou pohodu, které se film až do svého konce nezbaví. Tuším, že to byl jejich první film, který jsem viděl (v kině v roce 92 nebo 93) a pořád patří k těm nejoblíbenějším. (18.05.2006)