Dvaja policajti

Jedna z těch komedií se Spencerem a Hillem, z nichž divákovi řada scén utkví v paměti na řadu let a s odstupem času pak pouze váhá, v kterém snímku to s touhle dvojicí bylo. Dva poldové jsou od začátku vtipní, rvačky umí skvěle pobavit a kriminální zápletka dodá filmu šmrnc. Kolik toho sneseš? - No, prvních deset litráků je v klidu. A po dalších začnu vyvádět. (19.03.2015)

Jedna z mých nejoblíbenějších Spencerovek&Hillovek, samozřejmě s se starším dabingem, kde byly parádní hlášky, oproti novější verzi. Celkově film krásně ubíhá. ,,Řekni to radši ty, máš silnější hlas!" ,,Chceš žvejkačku?" ,,Jakou máš?" ,,Formaldehydovou." • ,,Nechte ho bejt, je retardovanej!" •  ,,Už mi zbyla jenom vanilková!" • ,,Blázníš? Jsem odkojenej whiskou!" (05.10.2010)

Italský komediální film odehrávající se v Miami, v níž se potkávájí dva nezaměstnaní mužové Matt Kirby (T. Hill) a Wilbur Walsh (B. Spencer), kteří neúspěšně hledají práci a nakonec skončí jako nováčci u miamské policie. Oba frajeři, kteří nejdou pro ránu daleko, se ihned dostanou do konfliktu s místními mafiány, mezi nimiž mě zaujal kníratý R. Pizzuti, ale přesto se ve službách policie pod velením kapitána McBridea (D. Huddlestone) necítí dobře. Snaží se tak vyvolávat neshody a šarvátky s úmyslem dostat výpověď. Čím více se však snaží dělat problémy, tím víc si je jejich kapitán předchází. Ve vedlejší roli se představí L. Gemserová jako asijská příbuzná muže, kterého zabili mafiáni a kterého chtějí Kirby a Walsh pomstít. K závěrečné potyčce dochází ve fitcentru, kde pochopitelně přesila protivníků nemá šanci. Nejzdařilejší rvačka se však v mých očích odehrává v baru, který přišla vykrást banda primitivů a Kirby předstírá, že je chromý a Walsh simuluje hluchotu. Dle mého názoru se jedná o jeden z nejlepších filmů režiséra E. Barboniho s touto zábavnou dvojicí, čemuž nasvědčuje jednoduchý a poutavý příběh, kultovní nezaměnitelné rvačky s mnohonásobnou přesilou či rošťácká hudba. (06.08.2021)

Před tvůrci slapsticků s dvojicí Girotti & Pedersoli vždycky stály dva těžké úkoly. Ten první padnul na zvukaře postprodukce, který musel v pravý čas zařadit zvuk úderu do trupu, zvuk úderu pěstí do obličeje a jen v jemných nuancích odlišný zvuk úderu otevřenou dlaní (tzv. „budspencerovka“). Při výjimečně praktikované oboustranné budspencerovce pak přišel zvuk připomínající rozkmitání nože zabodnutého ve dveřích. Druhý úkol ležel na scénáristovi, který musel ty dva na začátku dát nějak jakoby náhodou dohromady. No a pak už to šlo samo.. Někoho ztřískat, dlabanec, někoho ztřískat, dlabanec, někoho velkolepě ztřískat, nabyté bohatství a dobrý skutek spojený s jeho odevzdáním. To vše vyplněno vatou infantilního humoru různého stupně trapnosti. Tady byl vysoký.. (21.07.2022)

Přemýšlím, čím to je, že tenhle film působí tak "jinak". Možná jsou to dlouhé scény, což dnes ve filmech není tak časté (spíš frčí častá změna prostředí, aby se divák měl pořád na co dívat). Možná dlouhé "bojové scény", kdy do sebe protivníci buší jen rukama a to ještě tak nějak "sportovně", nezákeřně. Nebo to, že i zničení auta může být vtipné. A možná všechno dohromady. Nejvíc se mi ale líbí scénář - ten by dnešní filmař zvládl natočit i do půlhodinového snímku. Ale tím by se vytratila ta zvláštní poetika a lehkost, jakou na mě tento film působil. Závěrečná bitka a scéna "mrzák v bistru" neměly chybu. (10.04.2015)