Cez divoký Kurdistan

V prvním snímku o dobrodružství Kara Ben Nemsiho jsme se na konci dozvěděli, že se vrací zpět do Německa. Rok se sešel s rokem a máme tu snímek druhý, prozrazující, že tomu nakonec přeci jen nebylo. A aby to nevypadalo podivně, předchozí jeho čin byl ve scénáři připomenut. Oproti původního románu je příběh vůbec značně překombinovaný, ale to už u německých mayovek prostě je. Tento snímek tedy navazuje na snímek 'Žut', i když mu předchází a to románově dokonce ve čtyřech svazcích. Každopádně se ve své nové roli vrátil Lex Barker, čímž značně utrpěly -Vinnetouovky- uspěchaně natáčené ve stejné době. Tato mayovka z prostředí orientu však bohužel také veškeré nadšení ochladila. O dobrodružství sice nouze není, ale daný příběh jako by se rozpadal do menších epizod. Prostě to vypadá jako nepovedeně do celovečerního filmu sestříhaný televizní seriál. O humornou vložku se opět postaral vedle Kara Ben Nemsiho Hadži Halef Omar a samozřejmě Sir David Lindsay se svým sluhou Archibaldem, ale buď jak buď, té legrace je tady zase nějak až moc. Celkově to vypadá, jako by se režisér nemohl rozhodnout, jestli má točit skutečný dobrodružný film a nebo jen pouhopouhou dobrodružnou komedii. Vzájemně se to hodně pere a nevytváří daný celek. Děj jako takový samozřejmě opět používá známou šablonu, takže boj proti bezpráví je v plné síle. Jen to očekávání prostě nenadchne jak by mělo. (02.04.2021)

Májovka Divokým Kurdistánem není lepší než jeho vlastní i nevlastní bratříčci. Je jiná. Má rychlejší tempo v akci. Kulisy přírodního prostředí odhalují přírodní krásy úchvatných jihošpanělských hor. Je naivnější v pozici pravdy, ale bez toho by zápletka ztrácela svůj smysl. A v našich podmínkách je neokoukaná. V chlapeckém věku jsem celou knižní sérii Karla Maye Ve stínu pádišáha zhltal jedním dechem a film se tím stává i příjemnou nostalgickou vzpomínkou. Na závan neznámých dálek, dobrodružství a spravedlivého a obětavého boje dobra se zlem. Hlavní postavou příběhu je dobrodruh Kara ben Nemsí (příjemný Lex Barker s hlasem Gerta Günthera Hoffmanna), který neohroženě potírá každou zlovůli nenasytné moci. Navíc, kolikrát doprovází hrdinu vycvičený národní pes? Více, než jindy, využívá svůj důvtip k přechytračení mnohonásobné početní přesily protivníků. A kde je Kara ben Nemsí, je i jeho průvodce Hadži Halef Omar (sympatický Ralf Wolter), upovídaný náfuka a věrný druh v boji proti zpupnému zlu. Hlavním ženským elementem je Ingdža (půvabná Marie Versini s hlasem Ursuly Heyer), mladá a nebojácná dcera vůdce chaldejských křesťanů. Zachraňovaným hrdinou je Ahmed el Corda (zajímavý Gustavo Rojo s hlasem Michaela Chevaliera), syn haddádského šejka v kruté nesmlouvavosti povýšených představitelů moci. Postavou s funkcí humorného nadhledu je britský lord David Lindsay (příjemný Dieter Borsche) a jeho na vše připravený oddaný sluha Archibald (zajímavý Chris Howland), kteří s aristokratickou uhlazeností čelí nepříjemnostem v dychtivé touze po dobrodružství. Nejvytrvalejším protivníkem je Machredž z Mossulu (dobrý Djordje Nenadovic s hlasem Martina Hirtheho) ve vzoru zvrácenosti moci k vlastnímu obohacení a upevňování vlastní mocenské pozice. Z dalších rolí: nabubřelý pijan v čele města Buruska Mütesselin (zajímavý Werner Peters), spravedlivý a ovlivnitelný nejvyšší představitel moci padišáh (Fernando Sancho s hlasem Konrada Wagnera), uvážlivý vůdce chaldejských křesťanů a Ingdžin otec Kadir Bej a haddadský šejk a Ahmedův bojovný otec Muhammad Amín (obě role Charles Fawcett s hlasem Curta Ackermanna), Ingdžina mladá společnice a služebná Benda (Gloria Cámara s hlasem Renate Danz), Machredžova pravá ruka Durek (Antonio Iranzo s hlasem Rainera Brandta), dobrosrdečný a obětavý vůdce jezídské sekty Ali Bej (Wolfgang Lukschy s hlasem Joachima Nottkeho), či podlý turecký kapitán (Tito García s hlasem Hanse W. Hamachera). Je to pouhá dobrodružná zábava, která na chvíli vlévá do žil naději a viru ve spravedlnost. I ta lehká naivita není na překážku, když se divák nechá bezstarostně unášet závanem nedočkavé touhy po srozumitelném a čitelném světě, kde slabí a utlačovaní mají důrazné zastání. (14.02.2017)

Další orientální Mayovka s Kara ben Nemsim v čele,která sice volně navazuje na film "Žut",jako kniha je ale časově hodně před"Žutem".Z toho vyplývá,že děj je časově zařazen dost záhadně,ale knižní předlohy se v hlavních rysech celkem drží..Napsané je to velmi slušně a poměrně zdařile to drží i ducha orientálních Mayovek.Herci jsou opět skvělí a dobrodružství zdařilé a příjemně koukatelné.Pro mě je to jednoznačně nejlepší Mayovka z dalekého Orientu a Halef je sluha,jak má být.Dávám 70% nejen za rozvážného Karu a příjemně ukecaného Halefa,ale taky za oba Angličany a jejich suchý humor.A i když opět chybí Vinnetou,je na co se dívat. (13.09.2011)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 8/10 Efekty 8/10/// +prostředí, hudba, výprava, zápletka, Lex Barker, vedlejší postavy –trošku zdlouhavější, slabší záporáci, složitější přehled v postavách/// Je dobře zhlédnout Mayovku trošku v jiném prostředí a herce v jiné poloze. Řekl bych, že tento film patří v řadě těchto filmů někam doprostřed. V porovnání s konkurenčními filmy se jedná spíše o nadprůměr. Hlavně filmu pomáhá krásné prostředí, hodně vyvedená hudba a předně několik postav. Pes Dojan si zaslouží pomyslnou hvězdičku. Za komediální figurky tady byly oba Angličané se svým suchým humorem a na okrasu obě dívky. Dobře se na to dívá, snad jen trošku nudí příběh. Po dějové stránce jsou i lepší části./// Celkem 70%/// (29.03.2007)

Tenhle film je podle mě nejlepší mayovka z Orientu. Robert Siodmak, který natočil Žuta a Mexickou sérii, je jistě vynikající režisér, ale tenhle typ filmu potřebuje něco jiného - živější tempo a dobrodružno, což F.J.Gottlieb zvládl mnohem líp. A jak rád píšu, z hlediska knihy je tento film na stejné, ne-li lepší urovni, než ostatní snímky bez Pierra Brice... (17.07.2002)