Winnetou

Když jsem chodil na základku, vždycky jsem se těšil na svojí pravidelnou říjnovou i březnovou angínu. Zůstával jsem vždycky tejden doma a z postele jsem si k čaji s medem a citrónem dával na videu v pondělí Vinnetoua, v úterý Poklad na Stříbrném jezeře, ve středu Rudý gentleman, ve čtvrtek Poslední výstřel a v pátek repete prvního dílu, protože ten mám nejradši - je nejvíc podle Mayových knížek. Paráda. Každej člověk ve věku od devíti do třinácti by to měl číst i vidět, si myslím. Je to vkusný. (29.11.2006)

Reinlovy filmy s Vinnetouem považuji za nejlepší dobrodružné filmy pro mládež všech dob. K nim lze ještě připočíst Fregoneseho western "Old Shatterhand". Třebaže příběhy i postavy jsou idealizované, mají tyto filmy vysokou hodnotu. Tu spatřuji především v jednoznačném odlišení dobra a zla, hrdinové jsou vzory čestnosti a statečnosti, ženy se zde chovají jako ženy a muži jako muži, nádherná krajina, romantika, naprosto geniální hudební doprovod v dokonalém souladu s dějem. Filmy potěší a povznášejí, přesně tak, jak si to přál u svých románů Karel May. Rakušan Harald Reinl mayovky pochopil a svým dílem je oslavil. Pro děti ve věku 7 až 14 let jsou to jedny z nejlepších filmů vůbec. (26.06.2007)

Ťažko hodnotiť niečo takto kultové, čo tak výrazne ovplyvnilo môj intelektuálny vývoj :) Drsnejšie a menej romantické ako ostatné filmy, ale sympaticky sa ako-tak drží predlohy a herci vynikajúco "hrajú" svoje postavy. Hudba je nesmrteľná, akcia dobrá... Film, ktorý si vytvoril vlastný (pod)žáner... (07.12.2006)

Nie som si úplne istý, ale mám taký pocit, že toto je môj prvý film, ktorý som zhliadol v kine. Bol som malý fagan a otec ma zobral na "Vinnetua". Bol to pre mňa veľký zážitok. Dnes pri jeho hodnotení však nebudem ovplyvnený nostalgiou, takže mu nedám viac ako tri hviezdičky. Príbeh náčelníka Apačou, ktorý spoločne so svojim pokrvým bratom, nemeckým greenhornom Old Shatterhandom, musí pomstiť podlú vraždu a napraviť krivdy páchaného predstaviteľmi chamtivej železničnej spoločnosti. Naivne zromantizovaný pohľad nemeckého spisovateľa Karla Maya na divoký západ a kolonizáciu Ameriky sa mi celkom páči. *** (21.06.2011)

Známý český cestovatel, sběratel kaktusů Alberto Frič měl jednou besedu se žáky pražské základní školy a když jim líčil své zážitky z pobytu mezi Indiány, přišlo mu z publika několik dotazů, kterým neporozuměl a připadaly mu absurdní. Jal se napravovat pokřivené představy školních dítek o životě indiánských kmenů, jenže narazil na hradbu opovržení. Byl odhalen jako drzý podvodník, protože každé z těchto dětí mělo už jasnou představu o Indiánech z románů Karla Maye. Ten sice nikdy v Americe ani na Balkáně a v Asii, kam situoval své dobrodružné romány, nebyl (vlastně to není úplně pravda, ke stáru právě na základě kritiky, že všechno napsal bez znalosti reálií, aniž by vystrčil nos z Německa, vycestoval na místa, kde se pohybovali jeho literární hrdinové), ale dokázal naplnit představu nejen školní mládeže o tom, jak má vypadat romantický dobrodružný hrdina a zábavný příběh. Nejde mi ani tak o to, že Mayovy příběhy nemají s realitou indiánských společenství a Divokého západu prakticky nic společného, jako spíš o to, že jsou z mého dnešního pohledu tak naivní, až překračují hranice sebeparodie. Vinnetuovy příběhy, stejně jako knižní sérii Ve stínu pádišáha, jsem přelouskal mezi devátým a dvanáctým rokem a už ve 13 mi přišly tak trochu úsměvné a přešel jsem k takovým kouskům, jako byl Tecumseh od Fritze Steubena nebo Dva divoši od Ernesta Setona. K určitému věku zkrátka a dobře Vinnetou patřil, i když i tady je namístě mluvit o minulém čase, protože pro generaci mých dětí už jsou tihle hrdinové "totálně out". Překvapuje mě ale mimořádně vysoké hodnocení, které je v tomhle případě výsledkem mimořádně silné dávky nostalgie. Tenhle jev je ostatně typický nejen pro Mayovky 60. let. Dospělí si zkrátka vybaví, jak úžasně na ně působily tyhle příběhy v dětském věku, i když silně pochybuju, že by byli ochotni sjíždět série příběhů o Vinnetouovi i dnes. Vzpomínám si, jak jsem asi v 15 letech zhlédl Žuta a přísahal si, že tím s filmovým Mayem účtuji naposledy. Z Vinnetouovek už dnes funguje jen hudební motiv, krása vápencových chorvatských pohoří a vzpomínky na dětství. Celkový dojem: 40 %. (23.11.2013)