Kakho-oto

Nejoblíbenější film vůbec, obsahuje toho poměrně dost z knihy alespoň ve srovnání s ostatními filmovými mayovkami a navíc se jedná o napínavou a hodně akční podívanou, nikoliv však brutální. Velice mě "pobavil" komentář jednoho Američana na imdb k tomuto filmu. Dal mu nejhorší hodnocení se slovy "nejhorší western, co jsem kdy viděl." Tak tohle tedy opravdu nechápu, hlavně mu vadila nerealističnost snímku, např. to, jak Shatterhand přemůže min. 10 banditů v saloonu. Že zrovna tohle vadí Amíkovi, když v jejich filmech je takových věcí nepočítaně... Možná snad z toho důvodu, že tyto filmy berou jako skoro historické filmy. Zatímco Evropanovi westerny splývají s akčními filmy. To je aspoň můj názor. Dodávám, že amerických westernů se mně líbí poměrně malé množství. Snad jediné, co se mi na tomto filmu nelíbí je postava opruzáckého fotografa Tuff Tuffa. Skvělý je příběh, scénář držící se základních prvků knižních mayovek, herci, bitvy, hudba, výprava... Ne, ani po téměř 20 letech mě tento film vůbec neomrzel. Ani nevím, kolikrát jsem ho již viděl. Vlastně nepočítaně...

Velice povedená "mayovka." Film nemá až na prostředí a pár postav nic společného s romány Karla Maye, přesto se mně film nesmírně líbí. Příběh je zajímavý, napínavý, akce dobře natočená. K filmu navíc složil Riz Ortolani působivou hudbu. Obrovský odklon od díla Karla Maye se filmařům většinou nevyplatil, v tomto případě si dovolím tvrdit opak. Je to zkrátka western, jak má být. Palomu Nakanu ovšem v díle Karla Maye nalezneme, konkrétně v prostředních svazcích kolportážní série "Třemi díly světa." Old Shatterhand paradoxně v tomto filmu zůstává za očekáváním, takřka monumentální bitvu v závěru filmu jenom sleduje, často je druhými vytahován z bryndy. Naštěstí pro něj má ve filmu u banditů přílišný respekt viz. bezhlavý útěk banditů na začátku filmu či odjezd banditů z kaňonu po setkání s ním. Právě tato scéna ale odpovídá literárnímu Shatterhandovi, často stačilo protivníkům říct jméno, ukázat zbraň a respekt ba přímo jejich strach byl zaručen. Poručíka Bushe (sic!), pravou ruku ničemného Bradleyho, si zde vystřihl Gustavo Rojo, tj. nejen představitel ušlechtilého Potoky v mexické sérii a statečného Ahmeda v orientálních filmech, ale bohužel i herec působící v latinskoamerických sračkách. Na druhé straně točí doma... Jediné dvě postavy mně zde nesedí: Vinnetouův adoptivní syn Tujunga (tohle se scénaristům nepovedlo) a rádobykomická figurka holiče, který spolu s filmovým Old Wabblem, Tuff Tuffem, skladatelem z Petrolejového prince a Angličanem z Firehanda patří k nejtrapnějším "komikům" celé mayovské filmové série. Kamarádství Old Shatterhanda s provozovatelkou nevěstince je také celkem mimo, nicméně její rozhovor s Palomou Nakanou je zajímavý. Malý štěk si ve filmu zahrál Gojko Mitič, ale právě zde poprvé ztvárnil indiána. Palomu si zahrála Izraelka Daliah Lavi. Filmy, kde bandité štvou bělochy a indiány proti sobě podobnými fígly jako v tomto filmu, je hodně. Patří k nim další z filmových mayovek - Vinnetou II, Vinnetou III, Old Surehand, Petrolejový princ, Mezi supy, z jiných filmů např. Trumf muže zvaného kůň.

Tento film si zaslouží vyšší hodnocení. Thriller, jak má být tedy drsný, syrový, napínavý, dramatický... Viděl jsem ho asi 15x a vůbec mě neomrzel. Super výkon Nicolase Cage. Taky jsem si myslel, že zápletka okolo zrůdných snuff filmů je inovací tohoto filmu. Mýlil jsem se, čtyři roky před tím byl natočen španělský film "Diplomová práce" s podobnou zápletkou. "Milimetry" i přesto hodnotím výš, než španělský originál. Prostředí filmařů perverzních pornofilmů ve špinavých a temných koutech, postava Maxe i zloduchů či jejich zasloužená likvidace soukromým očkem Tomem, všudypřítomná atmosféra tušeného a později personifikovaného zla. Životní film režiséra Joela Schumachera. Dle mého názoru překonal i svůj dřívěji natočený a rovněž skvělý film "Volný pád."

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec, zařadil jsem ho na čtvrté místo mého top tenu. Jediný film se Swayzeem, který se mi líbí. Na filmu se mně líbí spád, akce, dramatické prvky, herecké výkony, hudba, prostředí, zkrátka a dobře vše. Gary Busey zde hraje netypicky kladnou roli a řekl bych, že ji hraje pekelně dobře. Jeho Papas je mou nejoblíbenější postavou filmu spolu s Johnny Utahem. Dost dobrá je i banda překupníků drog. Johnny Utah je výborný střelec, ale již mnohem horší rváč viz. zátah na překupníky, kde Utaha převálcuje útlá blondýna. To je ale spolu se smrtí Papase jediný minus filmu. 98-99 procent

První filmová mayovka z 60. let dopadla famózně. Z podobně znějící knihy "Poklad ve stříbrném jezeře" bylo vedle mnoha postav převzato zejména přepadení Buttlerovy farmy, poklad byl umístěn zcela jinak, Velký Vlk nebyl ušlechtilý jako ten filmový, chyběla postava Old Firehanda. Rozsáhlý děj knihy nešel do filmu zcela převést, do dvou hodin se děj tohoto románu prostě nevejde. Řešení scénáristů filmu je však velice šťastné. Vhodně vybraní herci (z nichž si spousta zahrála i v jiných filmových mayovkách a to různé postavy, což bylo někdy na škodu - např. nasazování G. Georga do dalších dvou velmi podobných rolí). Kamera či hudba jako skoro vždy u těchto filmů výtečné. Laťka filmových mayovek byla tímto počinem nastavena proklatě vysoko, na stejné či mírně lepší úrovni jsou jen tři další, z toho dvě od Haralda Reinla, který natočil i Poklad... Dle spousty lidí je ale právě tento film nejlepší filmovou mayovkou. min. 95 %

Druhý skvělý snímek vzniklý za spolupráce režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy Jiřího Brdečky. Stejně jako Joe je Adéla pěknou a vkusnou parodií. Vynikající herecké výkony všech herců, krásná hudba, výprava, vtipné dialogy atd. atd. atd. Snad úplně nejradši mám komisaře Ledvinu v podání R. Hrušínského, i když Kopeckého zahradník je taktéž famózní. I tento film stejně jako limonádník v Americe uspěl. Já osobně bych komedií století (nejen českou) označil právě buď limonádníka nebo Adélu. Nebylo by co řešit. Apropos číslem tři by byly Čtyři vraždy...

Nádherný film, spolu s Adélou je to pro mě vrchol české kinematografie a tak to asi pro mě zůstane navždy. Nebudu se tady rozepisovat o kladech a záporech filmu, poněvadž psát o kladech, tak tady napíši román na pokračování a o negativech taky psát nebudu a vlastně ani nemůžu, protože film je bezvadný (když jsem byl malý, tak mi vadila absence indiánů). Snad se jen zmíním o Květě Fialové - někde jsem četl, že jedinou skutečnou českou hereckou sexbombou byla Olga Schoberová - no to prrrrrrrrrrr! Květa se mi ve srovnání s ní zdá alespoň v tomto filmu (v přímé konfrontaci)mnohem hezčí. Apropos roli Joea měl hrát původně mladičký Jiří Kodet!

Ještě o trošku lepší akční thriller než Šakal s Brucem Willisem. Originální je zachycení výcviku, o kterém těžko říct, zda by byl opravdu tak efektivní, jak si někteří diskutující myslí. Rozhodně se však jedná o scény, které tento film odlišují od ostatních zástupců akčního žánru. Herecké výkony v hlavních rolích jsou dobré, většina akčních scén také. Film navíc líčí události, které se skutečně staly (byť určitě v trochu jiné podobě, než film líčí). min. 95 %

Opravdu historici tento film tak strašně sepsuli? V kulturně-historické revue Dějiny a současnost byl tento dvoudílný TV výtvor spíš chválen než haněn... Narozdíl od seriálu Tři králové, který byl specialisty na dané období rozcupován. Osobně se mně Operace Silver A velice líbí, velkou kaňkou je necitelné zobrazení Alfréda Bartoše, který je zde opravdu zobrazen jako bezcitné hovado. Těžko věřit, že takový byl ve skutečnosti. V jednotlivostech se film liší od historického příběhu, ale jako celek působí film poměrně věrohodně. Trochu mně vadilo neustálé hraní písničky Slunečnice. Herecké výkony byly na výborné úrovni, mně osobně překvapil hlavně Viktor Preiss v roli nacistického vyšetřovatele. Nicméně na pět hvězdiček to pro mě není, ale na silné čtyři ano. dodatek z 23. 9. 2009: povyšuji film na pět hvězdiček, je opravdu výborný. dodatek z 23. 4. 2011: Někteří historici film skutečně hodně zkritizovali, jmenovitě Jaroslav Čvančara a Vojtěch Šustek. dodatek z 26. 12. 2014: Stačí si přečíst fundovanou knihu Hana a Václav Krupkovi pod koly dějin od Jiřího Kotyka a zjistíte, že těch pikantností okolo výsadku je mnohem více. Alfréd Bartoš odmítl svou někdejší snoubenku Věru Junkovou, jež se poté pokusila otrávit. Bartoš ji proto zkusil namluvit Jiřímu Potůčkovi, který se do Věry opravdu zamiloval a ona do něho. Potůček od té doby silně neuznával Bartošovu autoritu, což byl průšvih, když šlo o velitele výsadku. Hana Krupková v průběhu výslechu na Stb o intimních stycích se Schultzem vypověděla: Styk ze strany Schultzeho nelze přímo říci, že by byl násilný, jelikož já v tom rovněž viděla možnost jisté úlevy v našem potrestání. Kniha se zabývá i osobami, jež po válce označovaly Krupkovi za kolaboranty a dokonce zcela nesmyslně jako viníky zkázy obce Ležáky. Jeden z nich (Rudolf Vařečka) byl bývalý přítel Hany Krupkové... Kniha, nepříliš velká rozsahem textu, je velice zajímavá a nevyhýbá se detailům, které by někteří fundovaní historikové vůbec nezmiňovali. Jiří Kotyk má moje velké sympatie za tohle dílo o dvou mladých hrdinech, které semlela doba obou totalit, přesto zřejmě za svůj život neudělali nic vyloženě špatného, naopak si sami prožili své.

Kandidátů na poslední místo v mé top desítce bylo poměrně dost, mj. Profesionál s Belmondem, nejlepší bondovka Goldfinger nebo česká parodie na gangsterky Čtyři vraždy... Nakonec jsem dal přednost prostřednímu dílu z trilogie o Fantomasovi. Jako komedie splnil film maximálně svůj účel, je podstatně lepší než první díl a o trochu zábavnější než poslední díl. Na filmu hodnotím také to, že jenom v tomto díle se komisař Juve prezentuje jako něco jiného než karikatura kriminálního komisaře viz. vychytávka s doutníky či třetí rukou. Louis de Funes hrál v desítkách filmů, já jich viděl circa 15 a líbilo se mně jich jen pár, vyjma Fantomasů pár dílů o četníkovi a taky Hibernatus. Fantomas se zlobí je nejlepší Funesův film vůbec. Howgh!