Sandokan útočí

Chápu, že se psal rok 1977, stejně jako chápu, že italská produkce byla spíš dobrá v komedii a nějakej dobrodružnej film se žlutookým orangutanem v hlavní roli byl nad jejich síly, ale tohle je filmařsky katastrofální počin i na tento rok. Ten zvuk (hlavně v soubojích) zněl, jako když se šimpanz v zajetí brání injekci proti vzteklině. Co dialog, tak výblitek...hlavně slečinka a její vyznání lásky, to byl echt zvratek :-/ Většina herců na xichtě víc make-upu, jak holky z baráku rozkoše v Holešovicích. Když si uvědomim, že v těchto letech vznikl jeden z nejlepších filmů všech dob Čelisti a pak se kouknu na tohle, tak mi přijde, že je mezi snímky propast 50ti let ---->20% za exteriéry (01.02.2016)

Spíš by tomu slušelo divadelní jeviště, protože postavy sošně v pózách odříkávají pateticky do kamery své party. Ovšem to, co vidíme, jsou doslova a do písmene situace ze Salgariho románů. Jenže když jako kluk bez dechu čtete, že roztřesená ruka zlosyna zmáčkla spoušť, ale kulka Sandokana jen zranila na spánku, a ten ho pak jedním máchnutím zbavil života, či že v poslední chvíli zachránilo Sandokana stádo slonů, které přivedl jeho věrný přítel, neuvědomujete si, že to je vlastně jedna veliká hovadina. Co projde v knize, je na plátně k smíchu. (14.09.2010)

Sandokan je už podle jména legenda, takže jsem si na něj našel náladu a pustil se do něj prostřednictvím tohoto snímku. Od prvních záběrů mi Sandokan přišel příliš levně zpracovaný, souboje byly takové nemastné neslané a ani samotná zápletka mě nějak zvlášť neočarovala. Kladnou stránkou filmu pro mě byla hudba a občasné chybování hlavního hrdiny, což z něj nečinilo žádného supermana. S přihlédnutím na obě strany mince dávám 3*. (02.01.2011)

Ze Sandokanovy bojové taktiky jsem poněkud na rozpacích. Ano, na jednu stranu je bezesporu účinná. Když člověk stojí nehnutě proti puškám, roztáhne ruce, aby skýtal co největší terč a zařve "kupředu", a rozeběhne se, nedivím se, že jsou z toho vojáci na větvi a místo aby Sandokana v pohodě zastřelili, nechají se v klidu přesekávat mačetama a obzvlášť slabé kusy pak dokonce zapíchávat nožíkama. Na druhou stranu, pokud se do něj výjimečně někdo trefí, přináší tato taktika zbytečné oběti, jako např. dcera Sandokanova nejlepšího přítele. Navíc ztrácí drahocenný čas, který musí věnovat léčení zranění. Jinak výběr té hlavní hrdinky mě fakt nenadchl, mladá sice je, ale k fešákovi Sandokanova formátu se vůbec nehodí, vzhledově se vyrovnala tomu nesympatickému sultánovi. Naopak musím pochválit závěr, i slzička m ukápla. Navíc na rozdíl třeba od takového Avatara nenechal nikoho na pochybách, že to s Montpračemem bude dobré i nadále, protože Brůks jasně prohlásil, že už takovou díru nechá na pokoji a dál bude lovit pouze Sandokana. (17.02.2013)

Film bych opravdu doporučil pouze skalním příznivcům hlavního hrdiny. Stejně jako na seriálu (který ději předchází) se velmi projevil zub času (zde možná ještě znatelněji). Kdo si v osmdesátkách neprožil "sandokanománii", ten stěží vydrží dokoukat snímek až do konce. Rušila mne dost nesympatická představitelka Jamilah (při jejím vyznání lásky Sandokanovi, jsem ho jen hořce politoval ...), občas se opakující záběry (např. útok domorodců na člun) a neskutečně stupidní dialogy - možná je to i způsobeno odfláknutým překladem (např. perlička - "Jamilo, ty jsi zraněná?" "Jsem, protože nemohu utíkat ..."). Protože jsem si kdysi jako dítě neskutečně užíval profláknutý seriál, dávám za 3 hvězdy (jinak bych to viděl tak na 1-2). (16.02.2009)