Kocka

Takhle nějak prý bude při státních maturitách probíhat zkouška z matematiky.. V kostce: neotřelý námět, originální zpracování, stísněná atmosféra na druhou a brilantní nápad s pojmenováním a hlavně souladem povah všech sedmi zúčastněných s charakterem různých světových věznic. Nebýt některých příliš ochotnických výkonů, bylo by to to nejdokonalejší pravidelné šestistěnné těleso, které znám. Ohledně samotného původu Kostky panuje mnoho dohadů (přednebí a předpeklí v jednom, mučící Rubikova kostka mimozemšťanů, vládní experiment), ale já si myslím, že to všechno byly jen střeva jedné z hracích kostek, které by Rimmer někomu nacpal do nosu a praštil s ním o stůl tak, až by mu vystřelily z uší. To by se mi líbilo, ale on s nimi nakonec hodil jen pětku a dvojku.. (17.02.2010)

Je vidět, že pokud je k dispozici zajímavý a originální scenář, klidně stačí, aby se celý film odehrával třeba na záchodě a divák bude spokojen. No, to jsem možná přehnal, ale asi tak jako tvůrce tohoto filmu, když přišel s nápadem situovat celý film do jedné krychle. A ono mu to vyšlo! Za celých devadesát minut mi nedal šanci se nudit a čtyři* nedám jenom proto, že se mi hodně nezamlouval konec. (19.10.2003)

Kostka se mi nehodnotní snadno. Viděl jsem ji už před x lety se spolužačkami ve škole, když se v předsváteční den místo klasického vyučování promítaly filmy a ač jsem si z ní dost pamatoval, neměl jsem jasno, nakolik se mi líbila. V nejedné scéně mě silně vtáhla napětím (prolézání místnosti se smrtelným nebezpečím pro každý vydaný zvuk je vážně atmosférický majstrštyk), zatímco jindy jsem bojoval s pachutí a touhou po co nejrychlejším konci nekonečně bludného kruhu s místy otravnými postavami... a po letech to s rozpolceností mých dojmů nemám o moc lepší. Snad jen více dokážu ocenit zdařilé filmařské aspekty, věřím propracovanosti světa kostky včetně její pohybů a číselných kominací (chápej jako nesmírný klad oproti mnoha rychle zpackaným levným „horrorům“ současnosti!), přestože nejsem matematik ani fyzik. Plně vnímám i závěrečnou myšlenku, působivě podanou se slušným tragickým paradoxem, což můj dojem pozvedá. Viděl jsem více starších filmů, které taktéž rozehrály existenciální situaci skupiny postav hledající řešení v uzavřeném prostoru, z něhož nebylo možné nebo snadné uniknout, a přestože nešlo přímo o horrory, mnohé na mě zapůsobily víc. Kostka mě upoutala některými prvky, silným napětím vybraných scén i dobrodružným „survival“ schématem à la Dobrodružství Poseidonu s postupně znižujícím se počtem přeživších postav putujících nebezpečnými prostory. Můj pocit, že 85 minut je pro toto ryze minimalistické zpracování námětu již přepálených a nasazenou laťku si napětí neudrží po celou dobu, mě však neopustil ve více scénách. Proto dávám zatím jen silné 3*: [70%]  (20.09.2023)

Excelentní sci-fi s originálním námětem a velmi hustou a tísnivou atmosférou. Znamenitá hudební stránka dokonale dotváří atmosféru filmu. Je dost dobře možné, že po jeho zhlédnutí budete mít strach z toho, kde se probudíte, s kým tam budete a z toho, že by to mohla být čtvercová místnost, která je propojena s další takovou místností, a další, a další... (02.01.2006)

Výborný nápad, ale záver ma neoslovil ani na druhýkrát, myslím, že sa z toho dalo vytrieskať viac. Hlavne to nemá s hororom nič spoločné, skôr je to mysteriózne sci-fi, keďže najhororovejšiu scénu uvidíme hneď na začiatku a potom už nič, potom už také úmrtia, čo niekde na Blízkom východe vidia každý deň. Inak vysvetlil niekto, kto bol ten chlapík na začiatku? Ani nie, takže nakoniec najväčším pozitívom, ktorý sa pomaly stane v kinematografii archívnym kúskom, je fakt, že černoch bol záporák. (17.02.2021)