Lucifer

Netflix zdárně udržel balanc mezi guiltypleasurózní béčkovostí, jejíž zachování bylo mým svorným přáním, a svým řekl bych o dost pečlivějším přístupem k jakékoliv svěřené látce. Strejda Netflix zachoval poetiku celého seriálu, v duchu skvělé druhé série zredukoval detektivní zápletky na nutné minimum a přitom zvládnul udržet hlavní dějovou linku pohromadě a zdárně ji dovést z nějakého rozestavení figur přes nějaké smysluplné a soudržné vyprávění až do zdárného a dojemného konce, který nechává vrátka dokořán otevřená. Což je něco, co Fox zvládal přinejlepším šťastnou náhodou. Rovněž akční scény doznaly určitého kvalitativního pokroku. Nehledě (nebo spíš právě hledě) na to, že se ze seriálu stává čím dál sladší soap opera, těším se na další sérii víc než kdy jindy. (14.05.2019)

Už jsem málem zapomněl, jaký emoční prožitek může seriál svému divákovi předat a jak ho dokáže protáhnout několik hodin dlouhou cestou, během níž zakusí napětí, radost, strach, dojetí, pobavení...vše, kvůli čemu člověk vůbec konzumuje pohyblivé obrázky. Jestliže je Chloe zázrakem vytvořeným pro Lucifera, pak Netflix je už druhým v řadě. Teprve pod tímto přístřeším dokázal seriál dokonale vystihnout svoje kvality a naplno a beze studu se opřít o svou brakovou podstatu. Autoři tak k nastolenému statutu quo přistupují velice svědomitě, kriminální zápletky redukují na nutné minimum a namísto toporné snahy o hlubší scenáristickou propracovanost skrz tyto epizodní linky reflektují vývoj a rozpoložení samotných postav. Skrz hlavní dějovou linku pak seriál velkoryse dávkuje to, co fans tak moc chtějí a na co čekají každý rok - nebeské čachry, nové cool postavy z Bible a především ústřední Deckerstar - pár, od kterého divák neodtrhne oči a prožije si to s ním všechno. Koncentrovaný fan service a upřímná guilty pleasure ustupují všemu ostatnímu...může fan vůbec chtít víc? Telenovela, kterou člověk prožije do poslední k(l)apky. (16.09.2020)

I když se námět neustále točí v kruhu a postavy se permanentně vrací do svého pohodlného statutu quo, nepřestávám zbožňovat ten zábavný nadhled a guilty pleasure potenciál, který si Lucifer udržuje. K téhle epizodě stojí za to dojít. (01.08.2021)

Ač se v leckterých stěžejních motivech neustále točíme v kruhu, Lucifer si pořád drží velkou porci nadhledu a zdravé množství sebeironie a těží naplno ze svých postav a jejich vzájemných vztahů, které divák prostě miluje. Jakmile vás jednou tahle soap opera polapí, stěží se z ní budete dostávat ven…ostatně jako z každé jiné soap opery. Téma lásky je v páté sérii dohráno do epického klenutého konce, v samotném závěru je však takový přehršel stěžejních momentů a zvratů, že další epilogická série rozhodně nemůže uškodit. Přece jen, kdo by nechtěl strávit další čas s Luciferem a Chloe…8/10 (01.08.2021)

Krásný konec jednoho krásného příběhu. Děr je v něm sice jak v cedníku, ale upřímně nechápu, jak zrovna to může být cílem kritiky, když je logika to poslední, na čem tahle limonáda stála. Naopak středobodem byly vždycky sympatické charismatické postavy, silná ústřední romance, odlehčená atmosféra a nadhled. A všechny tyhle trumfy si Lucifer s grácií uchoval až do konce. Koncepčně poslední série sice hodila menší výhybku a krimi prvek je téměř zcela zazděn, jsem za to však rád, protože nechá postavy a jejich vztahy pořádně dýchat a všichni se tak uspokojivě dostanou do svého konce. Zároveň se dočkáme několika skvěle vymyšlených emočních vrcholů a celý ústřední vztah ve finále opíše krásný kruh. Celý námět poslední řady je sice dost diskutabilní a přináší s sebou řadu neduhů, zvlášť, když dojde na vysvětlování - proč Amenadiel mohl dál chodit na Zemi a Lucifer ne - ale stejně…jakmile došlo na tu poslední tečku a spustili My Chemical Romance, vyplavila se ze mě nadpozemská dávka endorfinů. Jsem moc rád, že jsem si celý tenhle příběh prožil a nemůžu se dočkat, až ho prožiju znovu. What is it you truly desire? (22.09.2021)