Star Wars: Poslední Jediovia

Asi v polovici filmu som si zhrozene uvedomil, že sa vlastne celkom nudím. Dejová línia s Lukom a Rey celkom fajn, pretože Hamill to hrá s chuťou a Daisy Ridley sa od minula citeľne herecky posunula (alebo jej proste iba pristane tá vážnejšia poloha). To ostatné je skôr otrava - Finn už je celkom zbytočná postava, o tej Vietnamke Rose ani nehovorím (to je skoro na úrovni Jar-Jara), na Carrie Fisher už je bohužiaľ vidieť, že ledva stojí na nohách. Zloduchovia stále za debilov (možno je to zámer, lebo sú to v podstate náckovia, a keď si z nácka odmyslíš jeho nebezpečnosť, zostane len ukrutne smiešny chumaj). Vtipy často nefungujú, resp. sa nehodia do konkrétnej scény (hoci chápem, že pri tom temnejšom tóne treba udržať aj pozornosť detských divákov a tak švác balvan na fúrik, haha... ehm). A tak si vravím: Zlatý Abrams! Kam sa podel jeho švih, zmysel pre timing vtipov a schopnosť oživiť a zhutniť ten svet? V The Last Jedi je vesmír akýsi prázdny, pol filmu sa prestriháva medzi dekoráciami kozmických lodí a jedným ostrovom, čo to má byť, keď už do toho Disney sype prachy, chcem letieť a objavovať nové planéty a bytosti, normálne mi začína chýbať všetko to digitálne hemženie z prequelovej trilógie. Tak príde bondovská planéta s kasínom a dostihovými emzákmi a stále ma to nechytá, pretože tam vystupujú tie prázdne postavy. Dokonca aj BB-8 je tu skôr na oštaru. Nuž ale potom príde za Lukom nečakaný hosť a zrazu to začne. Ten epos. Učinené orgie "cool starwars momentov" (súboj jeden proti všetkým je geniálny). Solídne zvraty, solídna dráma, veľmi pekne sa zužitkuje vývoj vzťahu medzi Rey a Kylom. Tvorcovia zábavne reflektujú na fanúšikov (najviac ma dostalo "Ty nie si nový Vader, si iba decko v maske!") a je to s blížiacim sa záverom čoraz napínavejšie a čoraz viac to vyzerá ako ten SW film, aký potrebujem k svojmu zdravému vývoju. Na konci spokojnosť, ale zároveň obava, kam to chcú posunúť v tretej časti. Lebo figúrky sú už teraz rozostavené dosť jednoznačne. (15.12.2017)

Dvě a půl hodiny čistého fanservisu, a přesto mě všechen ten podbízivý humbuk (včetně mé osobní libůstky) nechal úplně chladnou. Na Posledních z Jediů je strašně vidět, jak je nové pojetí Hvězdných válek přecpané: materiálu bez problému na desetidílnou sérii, která by umožnila charakterovému vývoji trochu dýchat, rozpracovat některé myšlenky víc do hloubky, zaplácat díry v zápletce, vyjevit zásadní informace důležité pro to, jak mám zjevně vnímat jisté postavy (bez prozrazení, co vlastně je na temné straně síly tak lákavé, není Kylo Ren nic než extrémně emařský nácek, byť očividně má vzbuzovat soucit) a napravit zásadní vady konceptu (jelikož celý film se odehrává v průběhu několika desítek hodin, bezprostředně po skončení TFA, a Luke se do nějakého učení logicky moc nehrne, udělá Rey kompletní obrat od konce minulého dílu zhruba za jeden den). Nikdy by mě nenapadlo, že budu někdy chválit prequely, ale novým SW by dost pomohlo, kdyby konečně trochu rozebraly politickou situaci způsobem, který by opravňoval a vysvětloval jednání i motivaci postav a neřval, že je prostě jen potřeba rozestavět šachovnici stejně jako v sedmadedmdesátém. Do toho tu máme heist z nutnosti, protože přece nenecháme půl osazenstva sedět na prdeli. Plus je tu samozřejmě ten malý bonbonek, že kritici TFA se vlastně nemýlili a Rey opravdu je wunderkind, který se od Jediů nemá čemu naučit. Ve výsledku mám nějak problém formulovat, jestli se oproti konci TFA vůbec něco změnilo. Třeba se nějakého toho příběhu konečně dočkáme v deváté epizodě, ale mně už to bohužel začíná být tak nějak docela jedno. (15.12.2017)

Inovativní Hvězdné války. Rian Johnson vtiskl Poslednímu z Jediů osobitou tvář, asi nejzásadnější v celé historii ságy. Pokud byl Abrams obviňován z nedostatku odvahy cokoli měnit tak zde jde o pravý opak. Ať už jde o humor občas připomínající Monty Pythona nebo krvavé šplíchance z rozšmelcovaných vojáků - je to jiné. Bohužel místy těžce nekonzistentní. Určité pasáže se trochu táhnou, jindy je děj zbytečně zkratkovitý (jako by film měl mít tři hodiny, ale producenti zasáhli, že je to přes čáru), naštěstí se vždy objeví pamětihodná scéna, která to ospravedlní. Odpovědí je tak akorát, i když konspirátoři budou malinko zklamaní. Skywalker je pojatý skvěle a Hamillovi řeči najednou dávají větší smysl. Příště ale doufám ve větší cílení na Rey a mladého Sola. Ty nejsi nový Vader, jsi jen děcko v masce! (13.12.2017)

Johnson naplňuje předpoklad, pro který jej u Dineyho najali, a bombarduje ságu ze všech stran, přičemž si nechává nabíjet z bohaté historie i moderních hi-tech udělátek. Hned na začátku v monstrózní akci nastolí svůj řád, kde se odvrátí od Abramsovy rozpustilé geekoviny, aby skoro dvě hodiny nechal hrdiny spíše vykecávat, a šponuje nitky osudovosti na hranici snesitelnosti. A když si postavy dostatečně povodí (Rey je tajemnější a Ben ještě víc emočně nestálejší), vypuknou akční orgie, kvůli kterým má pořád smysl chodit do kina na velké hollywoodské blockbustery. Tohle produkční ošetření je dalece za tím, o čem si mohou mraky jiných franšíz nechat jenom zdát. Už to není prvoplánová pastva pro oko jako posledně, ale Johnson s Yedlinem jsou vizuálně skromnější proto, aby pak sázeli vizuální highlighty přesně tehdy, kdy si to jejich příběh a hlavně hrdinové žádají. Tichá destrukce i rudá sůl jsou vesmírné symfonie obrazu, které naposled přinesl Interstellar. K úplné dokonalosti mi tak vlastně chybí jenom ty původní 3 hodiny stopáže. Fakt jsem měl chvílemi pocit, že tam pár momentů zbytečně klouže mezi prsty. Ale stejně, rozjely se závěrečné titulky a já cítil opravdové fyzické vyčerpání. Fest emoční prožitek, jak z festivalového indie soc-dramatu. PS: V následujících dnech nebude nic zábavnějšího, než číst štkaní konzervativců 30+ nad novou generací hrdinů a stýskáním si nad starými dobrými časy. (15.12.2017)

On je trochu problém v tom, že v předaleké galaxii se nachází mnoho bilionů lidí/příšerek. To, že v prvních šesti dílech veškeré galaktické dění ovlivňuje několik málo výjimečných jedinců, se dá pochopit, jelikož sledujeme v podstatě polobohy ve formě rytířů Jedi a Sithů, kteří mají nadlidské schopnosti. Jenomže tady se z těch bilionů lidí vybere nějaká random Číňanka, co myje na vesmírných lodích hajzlíky a my máme najednou věřit, že zčistajasna je ona ta, kolem které se začne dít všechno důležité? Vždyť je to k smíchu. Je tu několik zajímavých a několik nezajímavých věcí. Přežití Leiy mě naprosto odrovnalo (negativně), dění okolo lamače zámků úplně zbytečné (na druhou stranu bylo překvapivé (ne)vyústění), debaty Kyla s Rey byly fajn, ale postrádal jsem tam překvapivější rozuzlení. Opět je to pouze variace na úplně to samé z Návratu Jedi. Dění na irském ostrově bylo hezké, ale obávám se, že to bylo to jediné, co si budu nějak pamatovat. A ta náhražka za R2D2, co neustále plní roli deus ex machina, je taky na pěst. Nakonec dám přeci jen o hvězdičku víc za Johna Williamse, protože ten mě překvapil. Tak nějak jsem předpokládal, že už tentokrát nic zajímavého nebude a on vyplodil nejen jeden, ale dokonce tři nové zásadní nápady. Klobouček. (01.10.2020)