Star Wars: Poslední Jediovia

No konečně. Dobré ráno, Sílo.. Po patnácti letech zase rozlepila oči a stojí za tím alarm clock Riana Johnsona. Ten Abramsův byl sice plný úcty, nostalgie a fanboyství, ovšem to nejdůležitější kolečko do strojku nebyl J.J. schopen dodat. Nevím, jestli to byl přímo Hamill a linie o relativitě Síly, obratnější práce s emocemi, některé ikonické momenty či Williamsem laskané podvědomí, ale The Last Jedi zatím ze všech nových bratříčků nejistěji sáhlo po Lucasově drahokamy vykládaném žezlu. Za schopnost probudit spícího obra jsem byl ochoten tolerovat 130letého Edu Harrise, mladýho Sola (hromadné znečištění spodků z výkonu Drivera jde zcela mimo mě) i celou linii Finna a jeho asijské údržbářky (jaká škoda, že nevyšlo i druhé taranování) a ač „štkavý konzervativec 30+“, odcházel jsem z kina se spokojeným úsměvem na rtech. The greatest teacher, failure is. Máš to teď ve svých rukou, Abramsi. Nepokaz to.. (20.12.2017)

Nevěřil jsem, že to někdy řeknu, ale vraťte práva Lucasovi. Na Last Jedi není nejhorší, že je Rian Johnson tak velký umělec, že z vysoka kálí na něco jako příběh a vývoj postav, který se zasekl u momentu, kdy si Luke vzal do ruky svůj starý meč. Nejhorší je očividná zoufalost téhle "2/3ilogie" najít nějaký uvěřitelný konflikt a nastavit pravidla galaxie, ve které se onen konflikt odehrává. Tady se na ploše dvou dnů vyhladí celá Rezistence (které teď zase všichni říkají Rebelové... da fuck?), Republika jako by snad vůbec neexistovala a Leiynu skupinu odbojářů tvoří asi 20 lidí na jedné lodi a z pr*ele hrající Laura Dern. Johnsona vyloženě obtěžuje rozvíjet Abramsem nastavené postavy. Snoke? Fuck it. Rey? Trénink v podobě jednoho máchání mečem z traileru bude stačit. Poe? Finn? Buď recyklace ze VII nebo raději prázdné deklamace o ničem. A jako bonus šikmoočka s rozsahem Bun Bo Nam Ba. Díky bohu za Hamilla a jeho posed na ostrově, ve kterém Johnson alespoň naznačí, že ten film měl potenciál a pár nápadů a myšlenek. Ne že by to pak pan umělec famózně neposlal do háje v závěrečné půlhodinovce, kterou neprokouknou asi jen Porgové v publiku, ale hej, aspoň se tu ještě nešlape do tatooinského lejna. P.S.: Způsob, jakým tahle budoucí trilogie naložila se staříky, mi jako fanouškovi, který tomuhle světu propadl v momentě, kdy se Luke poprvé díval na západ sluncí, zlomil srdce. 5/10 (15.12.2017)

Ze všech dílů Star Wars první, který je skutečně o Síle. A také o souboji nových výzev a ikonických momentů s povinností zavděčit se úplně všem. Fanouškovský hate pochopit dokážu, já si ale v tichosti přál, aby tvůrci a producenti našli odvahu jít dále méně známým směrem. Tohle je Impérium nové trilogie. Po kterém ovšem následuje stejný sešup jako v té první. (18.12.2017)

Johnson naplňuje předpoklad, pro který jej u Dineyho najali, a bombarduje ságu ze všech stran, přičemž si nechává nabíjet z bohaté historie i moderních hi-tech udělátek. Hned na začátku v monstrózní akci nastolí svůj řád, kde se odvrátí od Abramsovy rozpustilé geekoviny, aby skoro dvě hodiny nechal hrdiny spíše vykecávat, a šponuje nitky osudovosti na hranici snesitelnosti. A když si postavy dostatečně povodí (Rey je tajemnější a Ben ještě víc emočně nestálejší), vypuknou akční orgie, kvůli kterým má pořád smysl chodit do kina na velké hollywoodské blockbustery. Tohle produkční ošetření je dalece za tím, o čem si mohou mraky jiných franšíz nechat jenom zdát. Už to není prvoplánová pastva pro oko jako posledně, ale Johnson s Yedlinem jsou vizuálně skromnější proto, aby pak sázeli vizuální highlighty přesně tehdy, kdy si to jejich příběh a hlavně hrdinové žádají. Tichá destrukce i rudá sůl jsou vesmírné symfonie obrazu, které naposled přinesl Interstellar. K úplné dokonalosti mi tak vlastně chybí jenom ty původní 3 hodiny stopáže. Fakt jsem měl chvílemi pocit, že tam pár momentů zbytečně klouže mezi prsty. Ale stejně, rozjely se závěrečné titulky a já cítil opravdové fyzické vyčerpání. Fest emoční prožitek, jak z festivalového indie soc-dramatu. PS: V následujících dnech nebude nic zábavnějšího, než číst štkaní konzervativců 30+ nad novou generací hrdinů a stýskáním si nad starými dobrými časy. (15.12.2017)