Nie je čas zomrieť

Rise of Skywalker bondovskýho vesmíru. Nesmyslný, překýčovaný melodrama, ve kterým nefunguje chemie klíčových postav a ve kterým se zahazuje vše z minulosti ve prospěch generickýho finále s tragicky směšným Malekem. Jediný záběr na fotku Vesper a slovní výměna s Felixem vydají emocionálně za hodinu s capartem a uplakanou pipinou, co má školy, ale ne antikoncepci. (02.10.2021)

Nikdo mu nevěřil, ale nakonec to byl právě Craig, který stvořil nejlepšího Bonda. Jeho agent 007 měl výhodu v komplexní sérii, která se nebála dát prostor pestré škále emocí a nečekanému vývoji hlavní postavy. Finálová epizoda je možná zbytečně dlouhá a nevýrazný záporák dává vzpomenout na nudné pomatence z let minulých, ovšem laťka pro dalšího nástupce leží zatraceně vysoko. (27.11.2021)

Časy, kdy se na Bonda chodilo kvůli explozím, gadgetům a dekoltům jsou definitivně pryč. Daniel Craig převedl Bonda do časů, kdy hrdinové krvácí, cítí a mají vymezený čas. Není čas zemřít krásně uzavírá oblouk započatý Casinem a navzdory chaotickému padouchovi doručuje přesně to, co jsem čekal: překvapivě komorní a dojemné finále pro nejlepšího Bonda všech dob, Daniela Craiga (29.09.2021)

V olbřímí stopáži se ukrývá jedna celovečerní bondovka, která má skvělou akci, funguje v emocionální rovině a obsahuje nejednu pasáž řadící se k tomu vůbec nejlepšímu (nejen) z Craigova období. Zádrhel je, že se v té stopáži nachází ještě celá jedna celovečerní bondovka. Zdlouhavá, plná vaty i přes koleno lamaných uzavírání linií po Mendesovy, se záporákem do počtu a v nic nosného neústících náznaků. Solidní loučení, ale nikoli památné. Bezezbytku platí, že méně by bylo více. Mnohem více. (30.09.2021)

Dosud mě bavilo, že 007 není jen tím nezranitelným bourákem. Právě poloha Daniela Craiga, kdy byl jeho agent unavený, zatrpklý, špatně střílející, chybující v úsudcích a s několikadenním strništěm, mi byla ve všech předchozích nadprůměrných dobrodružstvích blízká. Tady je hrdinou z masa a kostí jen co se emocí týče. Zbytek pokulhává. Respektive já viděl spíš snahu o citlivější než civilnější pojetí Bonda. V dlouze odkládané oběti koronavirové pandemie mu nicméně tvůrci nabídli řadu hereckých výzev. A ty Craig chytil za pačesy. Celé to začne u hrobu milované Vesper Lynd, skončí s rovněž milovanou Madeleine při telefonickém hovoru, u kterého zaslzí nejedno oko. Mezitím vším se skládají starší zápletky s novými, řada starých postav dostává svých pár minut slávy a upřímně jsem se ve všech těch spikleneckých liniích místy ztrácel. Navíc Rami Malek na záporáky Javiera Bardema a Christopha Waltze nenavázal, nepomáhají mu s tím hlavně věty, které rvou za uši. A za těmi velmi málo joky evidentně stojí Phoebe „Potvora“ Waller-Bridge. Problém jsem měl i s akcí. Ano, kamera se mazlí s velkorysými scenériemi a hned hororový prolog pod ledem velmi potěší, ale třeba při akci v Norsku v autě prchající Bond třikrát totožně žďuchne do svých pronásledovatelů (potřetí jsem už vážně skoro zívnul), naštěstí vzápětí leccos vynahradí štvanice v lese utopená do mlhy. Finálové střílení po chodbách (prásk – padající žoldák – prásk – padající žoldák) opravdu nápadité není. Čekal jsem víc. Slabé čtyři hvězdy. (21.10.2021)