Strach a hnus v Las Vegas

Tenhle film je opravdu síla. Bohužel těžko říct, jestli síla ve špatném nebo dobrém slova smyslu. Plešatý a věčne zfetovaný novinář Johnnyho Deppa s brýlemi, které by mu i Elton John mohl závidět a jeho taktéž zfetovaný právník Benicio Del Toro jedou s kufrem plným drog do Las Vegas aby novinář napsal jistou reportáž. O ničem jiném film není, jde v podstatě o obrovskou ujetinu, která je z části natočená tak, jak by asi svět kolem sebe mohl vidět zfetovaný člověk (např. měnící se vzorky na koberci, hospoda plná dinosaurů, schýza ve vaně) a také prostředí, ve kterém se "hrdinové" pohybují je jejich zálibě značně přizpůsobeno - obzvlášť zajímavě vypadá úplně ke konci mírně řečeno neuklizený hotelový pokoj, jehož část je plná špinavé vody a po kterém se Johnny Depp pohybuje s tyranosauřím ocasem... Myslím, že pro představu tohle stačí a protože tady závisí hrozně moc na subjektivním dojmu, tak jsem se rozhodla hvězdičky neudělovat (vím, odporný alibismus, ale stejně ani s odstupem času nevím, co si o tomhle dílku myslet, natož jak bych ho ohodnotila...). (21.07.2005)

// Distribútor: Universal // Počet premietajúcich kín v USA: 1,130 // Otvárací Víkend USA: $3,338,590 // 2 pytle marihuany, 75 piluliek meskalinu, 5 papierikov napustených vysoko účinným acidom, solničku dopoly naplnenú kokainom, celá galaxia najrôznejších oblbovákov, povzbudzovákov, liter tequily, liter rumu, basa piva, krčah surového éteru, 2 tucty amylu a nekontrolovane uletená Halucinogéna cesta v Las Vegas. Sen každého feťáka.... (04.09.2013)

Odviazaný úlet dvoch parťákov s kufrom plným drôg sa časom stráveným v Las Vegas mení na nočnú moru. Podobne ako kvetinové obdobie 60. Rokov 20 storočia skončilo po vojne vo Vietname tupým marazmom kultúrne diétnych rokov 70. Sympatickí hrdinovia sa menia na ľudsky odpudivé hovädá, neštítiace sa ničoho. Každé povzbudzovadlo je dobré, všetko je dovolené. Najmä právnik Gonzo sa statočne činí. V ríší tupého konzumu sa halucinačná vízia kryje s realitou. Všetko podané skvelým obrazom, zaujímavo vystihujúcim stavy po požití jednotlivých látok (pobavili stavy po čuchaní éteru) podfarbené vynikajúcou hudbou (ukončené Vivat Las Vegas! mojich obľúbených Dead Kennedys) a čiernym humorom. Pritom nejde len o samoúčel ale aj o presné ukázanie zlomu kultúrneho boomu a čo z neho zostalo; kde sa dostala spoločnosť uprednostňujúca zážitok, či bombastickosť pred poznaním, spiritualitou a vnútorným prežívaním. Pozn.: vo filme vidieť ruky Benicia del Tora s krvavohnedými fľakmi. Nejde o maskovanie, herec si skutočne zahasil cigaretu o ruku, pre prílišnú brutálnosť bola scéna vystrihnutá. (05.09.2004)

Psychoteror, který na vás vychrlí Terry Gilliam hned od prvních minut je skutečně zničující a zcela nekompromisně oddělí zrno od plev, nebo spíše tvrdé jádro od normálního zbytku. Prostě buď se někdo chytí a začně pro něj to nejfamóznější road movie (čti trip) všech dob, nebo se nechytí a znechuceně bude koukat na dvě cestující zfetovaná hovada. Já se v kině chytil a to tak fest, že jsem měl ihned jasno o nejlepším filmu co jsem kdy viděl (avšak pouze dočasně). Zběsilý úlet skvěle obsazených a k nepoznání zpustošených Johnnyho Deppa a Benicia Del Tora se mohl zrodit pouze ve zcela geniální mysli, schopné do jednoho filmu vtěsnat absolutně všechno, obalit to inteligentní nadsázkou, nezkrotnou vizuální šíleností a zcela jedinečným druhem humoru. Tato výše jmenovaná mysl naštěstí skutečně existuje a Terry Gilliam pro mě zřejmě navždy zůstane režisérským géniem v pravém slova smyslu! (05.02.2006)

Jeden pořádný drogový trip, jeden velký červený bourák, Amerika plná naivní naděje, snaha napsat reportáž a někde vzadu jízlivě potrhlý režisér Terry Gilliam. Dvě hovada vyrážejí s kufrem plným rozmanitých drog vstříc novým zážitkům, užívají si hotelových služeb, pokoje ničí a mění v odporná doupata, všelijak ovlivňují několik vedlejších postav a opakovaně překračují zákon. Výsledkem je barvitý tripový guláš, který divákovi buď sedne, nebo jej dokonale otráví. Bohužel patřím spíš do druhé skupiny. Měl jsem v téhle záležitosti letitý rest, první minuty jsem jen zíral s tím, že si na zvolený styl a šílenou mysl zúčastněných zvyknu, ale neuběhla ani polovina stopáže a já tuhle podivnost začal krapet nesnášet. Zlověstný a toho času neokoukaný Benicio Del Toro je fajn, Johnny Depp (vím, že jdu proti převaze) mi naopak úplně nesednul. Spíš jsem si užíval jednotlivé vedlejší party, slavných tváří se tady vystřídá skutečně dost. Za mě „nuda“ mezi dvěma a třemi hvězdami, která se mi do žil opravdu nedostala. (28.07.2022)