Brazil

Konečně jsem si splnil povinnost filmového fanouška...(Anglie)....a jak jsem se těšil !!!!....Film skončil a nic.... Zřejmě jsem si v očekání něčeho, postavil laťku hodně vysoko. Nebo byl problém ve zbytečné složitosti a přeskakování rovin. Určitě jako memento odsouzení systému pro mladou generaci zabere. Umělecký počin jakbysmet, bohužel já celou dobu vše sledoval opodál a nemohl se dostat do děje. Malinko to naznačil Tsunami_X, ale podle svého. Především píseň Brazil, která mi byla vždy příjemná, mě tím věčným pouštěním jak na flašinetu pěkně zprotivili. Bylo toho všeho jaksi hodně a krkolomné. Stále mě Gilliam připomínal pejska a kočičku, jak pekli dort..Anebo, ne??..Abych vás moc netrápil, zřemě se na to mrknu ještě jednou....znova a lépe..... (03.08.2004)

80% - Tady mi asi něco uniklo… Tak skvělá výtvarná stránka, tak hezké Kamenovy hudební variace na píseň Brazil, tak skvělí herci… Chtěl bych hodnotit výš, ale nejde to. Možná, až se podívám na Brazil podruhé, budu moci své hodnocení upravit. Teď jsou mé dojmy takové, že jde o nádherný fantaskní film, který se ale zejména v druhé půlce stane podivně roztahaný, a divák marně čeká na nový impuls ve vyprávění. Pořád se sice něco děje, člověk stále má co obdivovat, ale nemohu se zbavit dojmu, že je celý film svým napětím tak trochu na jedno brdo. Samotný závěr je sice třešničkou na dortu, ale když ten dort jíte přes dvě hodiny, třešnička vás jen těžko dojme. (18.10.2006)

Přijmout Terryho Gilliama jako mimopythonovského tvůrce mi občas dělá problémy, ale s Brazilem se mi do vkusu trefil přesně. Sice je chvílemi až příliš mimo jakákoli existující filmová schémata, ale v tomto případě je právě to jeho nejsilnější zbraní. Jonathan Pryce hraje perfektně ztotožnitelnou postavu, kladného a v jistém smyslu i tragického hrdinu, osamoceného v šíleném světě. Svět takovéto budoucnosti je rejdištěm zlých, vypočítavých nebo naopak příliš naivních postav a jeho pravidla jsou neúprosná. Nejvíc je nátlak systému znát na Jackovi v podání Michaela Palina. Kdo by to řekl, že tento věčně usměvavý Monty Python dokáže být takovým slizkým hadem. I díky jeho charakteru je všudypřítomná sociální kritika téměř až brutální. (24.09.2007)

V Brazil je budoucnost postavena na zchátralých kusech minulosti. Vše je tak výstřední a zároveň naprosto všední. Ten, kdo zde dělá, co mu přináleží, se svou prácí stává podvratným živlem. A “vzájemné podezírání“ prý vede „k větší důvěře“. Nikdo se vám ani nesnaží nabízet lepší zítřky. Brazil není film a vlastně to ani tak docela není ani anti-utopie. Brazil je váš včerejší sen. Je podivný a jen obtížně proniknutelný. – A proč se mi Brazil líbí? Právě proto, že je nepochopitelný. Chápu, proč je na téhle databázi tak oblíbený Shawshank a o poznání méně oblíbený Brazil, který je při tom, troufnu si to drze říci, mnohem lepší. Je to jednoduché. V Shawshanku je vše přehledně jasné, zatímco Brazil znepokojuje svou neuchopitelností. Jenže právě proto Shawshank je a provždy zůstane sice velmi hezkým humanistickým, ale také trochu kýčovitým, dílem. Nikdy nebude uměním. K tomu mu chybí odvaha jít za vyježděné koleje. Gilliam tu odvahu má. Stojí si za vlastní vizí, i když riskuje nepřízeň producentů, kritiky i diváků, i když riskuje i umělecký debakl, protože kráčet po nevyzkoušených cestách je nesnadné a ne vždy je taková cesta zakončena úspěchem. (06.03.2004)

Moc.....moc absurdní. I když závěr všechno vysvětlí, zvláště konec je i na mě moc. Konečně si dovedu představit, jaký film by se dal zařadit do žánru "Phantasmagorie". Jinak ale v podstatě geniální titul plný gagů i výborných nápadů. Už jenom ty všelijaké vynálezy. A ta skvělá brazilská hudba - mno mám pocit, že tenhle počin má ode mě ještě velkou šanci dostat 5 hvězd až se mi to pořádně usadí. (26.12.2005)