Réžia:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrajú:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Tak ako jeho snímka Dvanásť opíc, tak aj tu umiestil Terry Gilliam príbeh do ťažko definovateľného obdobia v budúcnosti, kde armády bezmenných úradníkov strikne dodržiavajú kancelársku etiku a na každom rohu ich sprevádzajú fantaskné prístroje modernej doby. Sam Lowry je tiež úradník. Sníva o živote mimo technológií len so ženou svojich snov. Stretáva sa s Jill, ženou z jeho snov. Nič však nie je také jednoduché ako sa zdá a systém nakoniec dostane každého. (ASFK)
(viac)Videá (2)
Recenzie (560)
Producenti asi musí mít z Terryho "tady-to-máte-a-přeberte-si-to-jak-chcete" Gilliama žaludeční vředy. Pro většinu diváků bude Brazil asi těžce stravitelnou podívanou. Vizuálně nesmírně působivá metafora, která u širokého publika propadla, ale zapsala se do dějin filmu jako originální dílo. Franz Kafka by měl určitě radost. A George Orwell možná taky :o) ()
1984 na halucinogenní satirický způsob meets největší poplivání vánočního ducha v dějinách filmu. A je to zábava, které navíc nechybí interpretační výzvy, především pak v depresivním závěru. Tolik nápadů na jediný film, ať už mluvíme o čistě vizuálních nebo těch inscenačních (sci-fi jak v Metropolis × groteskní ironie po vzoru Monty Python) a tematických, to se fakt vidí málokdy. Měl bych dát 5*, ale občas mi ten zběsilý pohyb nepřišel stoprocentně organizovaný a smysluplný. 85% ()
Tohle je přesně prototyp kultovního snímku, ale abych pravdu řek, tak mě to zas tak neoslnilo, sice ta temná futuristická vize světa ala Blade Runner je fakt totálně dokonalá, stejnětak jako několik genálních nápadu v příběhu, ale celkově to je takový trochu zdlouhavý a hlavně chílema trošku psycho. Ale kultovní status tomu fakt ubrat nemůžu, protože to je film, kterej se jen tak nevidí, ať už co se týče zpracování a nebo příběhově. btw De Nira sem fakt nepoznal ()
K těmhle Orwellovským antiutopiím se mi hodí spíše temnější přístup, než Gilliamova rozjuchaná a dosti rozčepýřená vize jakou podává ze začátku. Postupně se Gilliam snažil film od té odlehčenosti oprostit, ale depresivní atmosféru se mu prostě navodit nepodařilo a ani scény sténajících zkrvavených lidí jsem mu už prostě nevěřil. Navíc nejsem ani velkým fanouškem hereckého projevu Jonathana Pryce, takže mi to přišlo jako extrémě roztahaný film, kde jsem si asi dvakrát myslel, že už je konec a ono to pokračovalo dalších půl hodiny :-) P.S. ale mučitel v masce mimina byl vážně skvělý nápad ()
Najradšej mám Gilliamove rozprávky, sú sviežejšie a rýchlejšie ubehnú ako jeho vážnejšie diela. Viac preferujem reálnejšie vízie budúcnosti ako výrazne štylizované sci-fi tohto typu. Uvidíme na druhý krát, snáď sa do toho viac ponorím. Preventívne za štyri*. Brazil je ale stále spolu s Blade runnerom a Metropolisom exemplárom toho najtypickejšieho kultového dystopického sci-fi, aké bolo kedy natočené. Keď sa nad tým zamyslíme, naša (ani žiadna iná) spoločnosť sa od tej, prezentovanej v tomto filme, výrazne nelíši a o to Gilliamovi išlo v prvom rade. VIDENÉ ZNOVA 3/2023: V podstate sa nič nemení, snáď len to, že Brazil neustále ďalšou a ďalšou dekádou svojej existencie potvrdzuje svoje právo byť jedným z najdôležitejších diel dystopického podžánru. Je to dané tým, ako sa k jeho fikčnému svetu naša spoločnosť stále viac približuje. ()
Galéria (81)
Fotka © Universal Pictures
Zaujímavosti (41)
- Studiu se nezamlouval psychadelický konec, chtěli happy-end, což Gilliam odmítl. Producent Sid Sheinberg pak film uložil na několik měsíců k ledu. (Pumiiix)
- Kromě viditelné inspirace Orwellem se zde režisér částečně inspiroval i Franzem Kafkou, hlavně jeho dílem „Proces“. (Emo-haunter)
- Režisér Terry Gilliam byl velmi neposkojený s výkonem Kim Greist a kvůli tomu byla většina jejích scén vystříhána. (Kulmon)
Reklama