Únos Natasche Kampuschovej

Fakt sa mi nechcelo do tohto dielka ísť,ale kedže príbeh vyplívajúci zo skutočných udalostí,tým pádom nastupuje zvedavosť + patričná dávka nepríjemného skľučujúceho pocitu..Musím uznať-je to silný príbeh a má to niečo do seba.Temné,desivé až nepochopiteľné zároveň.Záverečný útek z rúk psychopata mi prišiel až smiešne jednoduchý,toto by americká produkcia len veľmi ťažko predýchala..nuž ale toto nepíše človek-toto písal život.No a nezabudnite pravidelne natáčať podobné druhy snímok,aby si mohli potencionálny budúci únoscovia malých detí zobrať napríklad príklad aj z tohto tu,pochytiť pár vylepšovákov alebo po prípade vychytať nejaké tie muchy-chyby. (08.06.2014)

No, Rakúšaci to s tými podpivničnenými priestormi jednoducho vedia. Príbeh, ktorého hĺbku si asi nikto nedokáže predstaviť, Film nejak tak plynie, rozpráva príbeh, nieje to akčné, ani veľmi emočné, ale zaujíma vás ako to skončí a ako fungujú všetky tie mechanizmy. Rozhodne je to ale desivé a ktovie, koľko takých je ešte v pivniciach. 3 z 5 (31.12.2018)

Mě tak moc ovlivňuje to téma a jak je silný, že jsem celou dobu byl naprosto v tranzu z toho jak jí psychologicky i fyzicky týral a co všechna ona vydržela, takže vlastně filmu ani nedokážu nic vytknout, protože mě to téma tak hluboko zasáhne, že všechno okolní jde stranou. Tenhle případ si dobře pamatuju, když Natasha utekla bylo mi asi 8-9 let a byl jsem z toho strašně v šoku, když to bylo v televizi. Rozhodně to nebyl nejlepší film, jaký jsem viděl, ale je opravdu silný a herecké výkony velmi dobré. Nejvíc se mi líbila asi mladší verze Natashy. (16.07.2015)

,,PUSTÍŠ MĚ?“ … ,,A PROČ BYCH TO DĚLAL, KDYŽ JSEM TI PŘIPRAVIL TAKOVÝ KRÁSNÝ POKOJ“.… /// Je 3.3.1998 a Natascha si to šlape do školy. Je smutná, protože … prostě sledujeme, jak to začalo, pak kdo je ,,ON“, do toho pár vzpomínek, atd., atd. Že by to bylo veselý pokoukáníčko, to asi nečekáte (Fuj! Ty se do toho nepočítáš! Tady už může bejt registrovanej každej…). Jak říká Dr. Vogel: ,,Psychopati nejsou chybou přírody. Jsou darem. Třeba tenhle Wolfgang. Pěstuje si od malička svoji princeznu, páč správnej chlap si (zřejmě) nevezme cizí nevychovanou holku. Těžko se vcítit do toho, co musela v těch okamžicích, který jen ten film přibližuje doopravdy cejtit, ale tím jak to na mě celý působilo – TOHLE NENÍ FILM, TOHLE JE SKUTEČNOST! (skoro, kurva, skoro!) Kolik tomu dát? Lidi nesnášej magory (ty skutečný, Dextere buď v klídku…) a milujou šťastný konce. A když to filmově srovnám s tímhle skutečným masakrem(?), je ten zážitek tak nějak realistickej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen filmy podle skutečnosti. 2.) Chtěl(a) bych mít matku, otce, babičku (no tak jo, dědu taky…) v jedný osobě. 3.) Zajímá mě, jak maká rakouskej kutil ,,Tim“. 4.) Thx za titule ,,majo0007“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (28.09.2013)

Byla obyčejným děvčetem, ale vzápětí se o ní dozvědělo celé Rakousko. O osm let později pak celý svět. Tehdy se jí totiž podařilo uprchnout ze zajetí elektrotechnika Wolfganga Priklopila. Ze zajetí plného temnoty, samoty, depresí a každodenního strachu. Režisérka Sherry Horman diváka zrovna nešetří. Od utrpení neodklání kameru. Únosce dívku trýzní samotou a pohrůžkami, léta ji nechává hladovět, bije ji a znásilňuje. Výsledek se nevyhýbá nahotě i scénám znásilnění, je chladný, odtažitý. Klaustrofobní atmosféře pomáhá i kamera ostříleného Michaela Ballhause (Gangy New Yorku, Mafiáni, Spáči), stejně jako zvuková stopa. Netuším, jak moc se Kampusch na výsledku skutečně podílela (údajně si vyhradila právo na zásahy do scénáře, v knize se přitom rozhodla ty nejintimnější detaily vynechat), hřebíček na hlavičku přesto úplně „dokonale“ neudeří. Když už se hrabat v podobných šílenostech lidského zla, raději doporučím alarmující drama Michael. To byla teprve ta „pravá“ soustředěná hra s nefér pravidly.. (02.07.2014)