Cena života

Tolik spěchu ... Kdyby počkal, až za pár týdnů, nanejvýš měsíců z něj vyprchají tzv. hormony zamilovanosti, zjistil by, že se lidé mění i střídají, potřeby zůstávají. Homer Simpson je dobrým příkladem životní odolnosti a nezmaru – nelpět, nezasekávat se na něčem, nepřemýšlet zbytečně a marně, více se radovat každodenním dostupným věcem. Jinak prostěradlo jako nebe? Originální. Jednu hvězdičku za odvahu nazývat to filmem. (01.12.2012)

A toto bylo jako co? nejak sem nepochopil co tim autor chtel rict jestli to byl vtip nebo co to melo znamenat no mozna se nam autor snazi rict ze nezname cenu vlastniho zivota a nemeli bychom ani minutu zabijet sledovanim tohohle co nedokazu ani pojmenovat tak aspon nejaky pouceni z toho plyne inu dobra rada nad zlato (03.12.2012)

I do jedné minuty se dá vtěsnat příběh i emoce, ale to nesměl být takhle špatně zpracovaný. Kamera mi přišla hodně odfláknutá, neškodilo by některé záběry natáčet ze stativu místo z ruky. Herci ač byli jen dva, byli oba velmi prkení a bohužel všechny jejich výstupy doprovází nechtěný smích. I příběh a jeho pointa působí lacině, což ale definitivně sráží zpracování. Příště by to chtělo asi lepší nápad i lepší zpracování. (24.06.2013)

Kdyby tohle natočil nějaký patnáctiletý kluk, hodil to na Knihu tváří a zeptal se mě, co si o tom myslím, řeknu mu, že je to "docela fajn", byť v duchu si nejspíš urobím facepalm. Ale co tohle sakra dělá na ČSFD?! Je sice fakt, že poslední dobou se tady objevuje leccos (amatérské pokusy o dokument, krátké skeče z natáčení, videoklipy, egohoničská videa atd.), ale toto je opravdu vrchol. Tohle minutové amatérské video zařazené do kategorie "drama" (?!) a "psychologický" (??!!) pojednává o tom, jak jeden borec dojde ladným krokem na hřbitov, klekne si na kolena k jednomu hrobu, nasadí výraz ne nepodobný výrazu při konání jedné fyziologické potřeby, načež se nám vyjeví v sépiovém odstínu potměšile se uculující slečna, kvůli níž borec sáhne po zbrani a před zrcadlem, jež reflektuje plakát Barta Simpsona, se s tragickým výrazem opět ne nepodobnému tomu předchozímu zastřelí, dostane se do daleké země za prostěradlem a s onou uculující se slečnou se obejme – to vše za doprovodu skladby River Flows In You od skladatele Yirumy. Ach. Nemám prakticky už co dodat, opis děje tohoto "krátkometrážního psychologického dramatu" mě načisto vyčerpal. Snad mi jen zbývá položit si tři otázky: 1) jaký vztah má autor tohoto videa k POMOvi či jinému "nahazovači", že ho sem nahodil (a dokonce těm dvěma "hercům" zde založil i profily!), 2) můžu zde mít i já svůj režisérský profil, když jsem někdy v jedenácti letech se svými kamarády na mobil natočil a ve Windows Movie Makeru sestříhal videjko o tom, jak efektně zabít svou tchýni? 3) Nechcete sem někdo hodit profil filmu "Mikulášská nadílka v MŠ Kocourkov 2006"? –– Ke zhlédnutí zde. (02.12.2012)

Svět se opravdu v prdel obrací! Například takový já jsem hrál navzdory mé dětské obezitě významnou roli chudého dítěte, postiženého tuberkulózou v tomhle a svou oskarovou kariéru jsem završil rolí ožralého mastňáka, na kterou jsem se po vzoru Dustina Hoffmana poctivě pět let připravoval v zaplivaných nádražkách bez obsluhy. Po takovém závratném vzestupu jsem děsně zpychnul a rozhodl jsem se zkusit doma režii! Výsledkem byl dvouhodinové, mrazivé drama, jenž bylo objektivní kritikou prestižního časopisu "Die anale Unterhaltung" označeno za cituji: "Extrémně zvrhlé!" a "Nechutně realistické!". A mám profil tvůrce na Homobázi??? No, zkuste hádat ještě jednou. Nemám, kurva, nemám. Je to patrně tím, že poté, co můj agent kontaktoval admina s žádosti o nahození celebrity mého formátu, požadoval tento felaci, kterou jsem hrdě odmítl, protože jsem měl zrovna afty. To "Chladný" Majk je jinačí čípek! Okamžitě nadšeně klekl na kolena a začal cumlat Topra. Jinak si totiž nedovedu vysvětlit, jak by se mohl prokouřit s takovou dementní pičovinou k profílkům v tolik prestižní Homově autokratické stoce. A dokonce se mu povedlo dostat tam i tu ohyzdnou, poďobanou, blonďatou figurantku, která nepochybně bývala jeho gayfriend Robert, než mu začalo být těsno v mužském těle a chyběl mu nějaký ten další otvor a od té doby jsou jen přátelé. Ale abych nebyl tolik příkrý, musím vyzdvihnout tu lopotnou dřinu, která zajisté vzniku tohoto veledíla předcházela. Počítám, že nad scénářem Majk probděl několik nekonečných desítek sekund plných urputné snahy a dobít tu NOKII N96 s VGA kamerou, aby zvládla tu bestiální stopáž, pomocí které na nás mladý umělec vyblil své komplikované nitro, si rovněž vyžádalo nemalé zatížení turbín a jaderných reaktorů. No, a výsledkem tohoto extrémního snažení, při němž ze sebe Majk určitě vytlačil úplně všechno, je něco, co by snad překonal pouze časosběrný, osmihodinový, existenciální dokument o tom, jak mi stárne pleť na pravé ruce. Začnu hned a za deset let mě hledejte vedle velikánů Majkova formátu! Při závěrečném soudu by se nabízelo možná trochu otřepané čurákovi aspoň čuráka, ale ne, budu nemilosrdně objektivní!! Byl to tupý hnus, Majku, kterým by pohrdl snad i Assbook. (02.01.2013)