Buena Vista Social Club

Pravdepodobne nie na úplne čistých 5*, v konečnom dôsledku niečo pod 4.5* , ale matematika sem nepatrí. Ako tu už veľa krát odznelo, z hľadiska dokumentaristiky to až taký prínos nie je, tu je však všetko postavené na hudbe a tá je hlavným elementom celého filmu. Charizmatickí a vytálni hudobníci ako Compay Segundo (v dobe nakrúcania už mal 90 rokov za sebou) alebo úžasný klavirista Ruben Gonzales vedia dokonale vtiahnuť diváka do rytmov tradičnej kubánskej hudby a ich elán a chuť do života im môže hocikto iba závidieť (bohužiaľ väčšina z nich už dnes nežije) . Zaujímavá je aj určitá súvislosť vnímania kubánskej ľudovej hudby, ktorá nielenže do posledného miesta zaplnila Carniege Hall, ale vďaka svojej rytmike a melodickosti má množstvo fanúšikov po celom svete. Oproti tomu naša ľudová, prípadne staršia populárna hudba má svoj fanklub len u príslušníkov skôr narodených a inak je vnímaná nanajvýš s hlbokou recesiou. Páčilo sa mi aj to , že film nezneužíval prostredie v ktorom sa nakrúcal na kritiku režimu ale naplno sa venoval len hudbe. Občasný pohľad do špinavých ulíc však veľmi dobre vypovedal o skromných nezmenených podmienkach, z ktorých títo bravúrni muzikanti vzišli. (23.11.2008)

magický film. Nepateticky romantické zachytenie Kuby bez politizovania (politické narážky len dotvárajú tamojší kolorit, nie sú objektom komplexnejšieho pitvania) a s dôrazom na krásu obsiahnutú v civilnej každodennosti. Okrem dominantnej hudby, predstavujúcej tamojší najuniverzálnejší neúradný jazyk, vytvára silnú atmosféru filmu na rôzne podnety veľmi senzibilná, s kubánskym prostredím absolútne zžitá, udomácnená kamera, pracujúca ako objímka napĺňajúca sa až po okraj tamojším svetom, ktorý divákovi sprostredkúva v obrazoch evokujúcich atmosféru diel Matissa a Gaughina. (24.04.2014)

Když to na začátku dokumentu skupina Buena Vista Social Club rozjede na koncertě v Amsterdamě a Compay Segundo začne skladbu Chan Chan, nevěřili by jste mu ani šedesátku. A tomuto pánovi bylo přitom 91. A pokud si nádhernou úvodní skladbou kubánskou hudbu alespoň trochu zalíbíte, nemůžete se následně nudit. Všichni členové jsou neuvěřitelně čilí a charismatičtí, temperament z nich přímo čiší a jejich chuť do života je nekonečná. Tradiční kubánský doutník v zubech a kytaru v ruce je možno vidět nesčetněkrát. Koncert v podání těchto vynikajících hudebníků musí být nádherný zážitek a mrzí mě, že už nemám šanci to nikdy zažít. Nejvíc mě fascinoval Rubén González, v té době 79-letý, který předváděl na piano něco, na co nikdy nezapomenu. Bohužel v prosinci roku 2003 zemřel, nechť je mu země lehká. Při závěru dokumentu a zároveň koncertu ve slavné a zaplněné Carnegie Hall, při jednotlivém představování všech členů kapely (a symbolicky znovu při písničce Chan Chan), mě upřímně hřálo u srdce. Co se týče samotné kvality Wendersova dokumentu, hodnotil bych ho pouze průměrně, ale vybral si téma, které mě chytlo, zajímalo, po celou dobu ani chvilku nenudilo a takový dokument si představuju jako ideální, proto nemůžu jinak než 5*. (20.12.2004)

Ještě jsem asi nehodnotil dokument - a nějak ani nevím, jak mám dokumenty hodnotit - jak poznat, kolik si asi zaslouží hvězdiček. Zkusím to nějak, jak to cítím - Buena Vista Social Club si tak zaslouží 4 (možná i více) hvězdiček. S hudbou nemám problém - naopak kvůli takové pohodové kubánské muzice jsem se na to koukal. Příběhy hudebníků, kteří i 10 let nedrželi v ruce hudební nástroje, i když by mohli být legendami, a kteří poté době zažívají koncert ve vyprodané Carnegie Hall, jsou zajímavé. Většina z těchto umělců si žije pohodovým životem, kdy nesmutní po zašlé slávě, ale radují se z toho, že jsou naživu. Z nich by si měly vzít příklad "hvězdy" českého showbyznysu, které když už dlouho nejsou vidět v novinách, tak jsou z toho celí nesví... (02.08.2008)

Americký multiinstrumentalista Ry Cooder vymyslel a zorganizoval projekt, ve kterém znovusestavil legendy kubánské tradiční hudby a Wim Wenders o tomhle projektu týkajícím se geniálního seskupení natočil dokument ... a tak vznikla (alespoň v ranku world music) legenda - Buena Vista Social Club. Je to archetyp, čistá krása a esence hudební i životní vitality, renesance těch nejlepších časů kubánské historie a vlastně ... oslava života! Smrt politice, ať žije hudba! ... Vivat La Cuba!!! Buena Vista Social Club... (05.06.2007)