Ľadové kráľovstvo

Ty tržby jsou skutečně masivní. Přepnout do dětského režimu můžou spolehlivě i dospělí, nudit se zpravidla nebudou. To, co diváci chtějí vidět, jim tvůrci nabízejí, občas se podbízejí, občas by mohli být víc osobití, ale málokdy jsou otravní, což u disneyovek často bývá zvykem. Pouto mezi oběma sestrami je duší celého příběhu – obě se od sebe podstatně liší, a přesto k sobě chovají hlubokou lásku. Tvůrci tak představují klasickou animovanou pohádku se všemi atributy, takže písničky jsou chytlavé, akce vydařená a sněhulák Olaf musí bavit. A audiovizuálně je to prvotřídní podívaná. (13.09.2014)

"Ráda sněhuláky stavíš," proboha proč? Sněhuláci jsou trapně bílí, neforemní, jak spoluobčani stižení monstrózní obezitou, studení a kradou králíkům mrkev. Příběh dvou sester dává tušit, že Čechov to s Třemi sestrami přehnal, už narvat do děje smysluplně dvě je vcelku facha, která se tu ne až tak zadařila, ale pral to čert, hlavně že tam máme sněhuláka. Pokud máme rádi sněhuláky, což já rozhodně nemám. Nenávidím všechno, co je spojeno se zimou. Ten bílý hnus mě traumatizuje i z pohledu ze slunečného dne, kdy jsem tento horor sledovala z tepla a bezpečí vlastní postele obklopená velbloudy (plyšovými, ale na sledování studených filmů doporučuju, dodává to pocit tepla, já tedy mám plyšové velbloudy v posteli pořád, ale já mám taky obsesivní poruchu a fixaci na velbloudy), nenávidím sněhuláky, zejména pokud blbě žvaní. Pokud někdo blbě žvaní, nemusí být sněhulák, aby mě štval, ale pokud někdo blbě žvaní a JEŠTĚ KE VŠEMU JE SNĚHULÁK! štve mě dvojnásob. A teď si zkuste tipnout, kdo je jednou z hlavních postav téhle pohádky. Ne, trpaslíci ani obryně Stáňa to nejsou. Vážně je to ten trapný užvaněný sněhulák. Nestačí, že tam je. Nemůže se jen mihnout. On se tam prožvaní celým dějem! Možná trochu moc mluvím o sněhulákovi, ale on tam je prostě moc a ještě o kousek víc. Pořád. A mluví. Pořád. Oproti tomu sob je miloučký. Příběh opravdové lásky, o kterou tam jde (a ne, že bych měla výhrady proti meldování toho, že rodinné vztahy jsou důležité a láska v jakékoliv podobě taky, třeba dobré milovat svou vlast a takové ty věci) trochu paroduje Kouzelnou romanci, která už sama o sobě je parodií. Princezny měly fajn šaty, rozhodně začnu pracovat na tom pořídit si aspoň jedny s ledovou vlečkou, byl tam parádní sob a celkově to působilo mile, ale trestuhodně o ničem. Takže hvězda za soba a zbytek za tu uvědomělou sourozeneckou lásku (sice tady není patrné, jak a kde mohla vzniknout, sestry spolu od svých asi osmi let nemluvily, ale je to sakra důležité pro život) a krásné šaty obou princezen. Byla bych ráda, kdybych mohla hodit hvězdu za film jako takový, nebo u muzikálu za hudbu, což by se dalo očekávat, ale v tomhle případě jsem byla nucena tyhle dvě hvězdy hodit do kanálu. (27.05.2014)

Piesne sú na disneyovku fakt skvelé, príbeh v prvej tretine solídny a aj záverečný "zvrat" je osviežujúci, faktom ale ostáva, že zvyšné dve tretiny idú na totálny anarchistický random mód, kde jednotlivé scény ledva na seba nadväzujú, nieto dávajú zmysel ako príbeh. A grafika je miestami ako z 90s videohry. (30.07.2020)

Disneyho stratégia vrátiť sa späť ku koreňom žne značné úspechy a diváci to vedia patrične (d)oceniť. Je cítiť precízny, až puntičkársky prístup tvorcov ku každému pixelu v tomto neskutočne príjemnom animáku. Od výberu hudby, cez grafické spracovanie až po veľmi chytľavý príbeh, všetkému je kladená najvyššia priorita a je to cítiť. Miestami sa možno až príliš tlačí na pílu, občas je humor a dojemnosť príbehu silená, ale to bol len môj chvíľkový pocit počas dvoch-troch scén. 80%. (24.07.2014)

Já moc často mezi animované filmy nezavítám, ale když už, tak předem přesně vím, že to bude příjemný balzám na duši mezi těmi mými dramaty. Nemám moc ráda zimu, ale co na ní miluji, je nádhera zimních vloček, které se mně usazují na zimním oblečení a nebo na okenním parapetu, kde žasnu nad těmi rozmanitými vzory a pokouším se je fotit. Ale tohle byla vysloveně zimní vizuální krása a já jen žasla, co všechno dokázala Elsa svýma rukama vykouzlit (poklona animátorským umělcům). Obě děvčata byla moc fajn, ale nemůžu si pomoct, Anička byla zatím nejsympatičtější osůbkou, s kterou jsem se zatím měla možnost v animácích seznámit. Mimo jiné, scénka jak jde v té zmrzlé sukýnce po schodech do srubu "Oakenova putovní obchodní služba (velký výprodej)", neměla chybu. Ani tady nechyběla láska, kde jsem pochopitelně fandila tomu udatnému klukovi Kristoffovi s jeho kámou Svenem. A rozkošný sněhuláček Olaf snící o nádherném létě, byl už jen báječným zpestřením celé této zimní pohádky:-) (06.03.2014)